Nedělní miniglosy č.564

Bláznivý koronavirový říjen skončil, pokračujeme nejspíš neméně bláznivým listopadem a směřujeme k bláznivému prosinci. Ještěže aspoň ty měsíce jdou pořád ještě po sobě jako obyčejně; vysloveně čekám, koho napadne třeba v rámci nouzového stavu zrušit prosinec a prohodit ho třeba s únorem, aby lidem nebylo tolik smutno z toho, že letošní Vánoce nejspíš nebudou nic moc. Cožpak o to, vánoční stromeček mám ještě z loňska, dokonce mi na něm stále symbolicky visí jeden loňský vánoční zvoneček, ale je fakt, že za těch 11 měsíců trochu vybledla původně šťavnatě zelená barva větví a skutečnou svíčku bych se na stromku zapálit neodvážil. Kdoví, jaká jsou teď nouzová pravidla a jestli mají hasiči povoleno vyjíždět k zásahům, při nichž by bezkontaktním teploměrem naměřili teplotu vyšší než 37 stupňů? Ano, počet lidí v nemocnicích i počet hlášených obětí stále roste, ale navzdory tomu - a snad právě proto - vycházejí i dnes Nedělní miniglosy, blogový týdeník, který "říká vždy ještě o něco víc než pravdu". I nadále - pokud to jen trochu půjde - se budu snažit udržet si zbytky nadhledu a humoru, jak jsou na to čtenáři tohoto specifického periodika za více než 11 a půl roku jeho života zvyklí. Srdečně vás všechny vítám u dnešního 564. vydání.

 

V uplynulém týdnu jsem na tomto blogu zveřejnil dva nové články. Na státní svátek jsem vás zase jednou pozval do své fotografické "tvůrčí dílny", jejímž produktem tentokrát po tříhodinovém úsilí, prokládaném čekáním, byla jediná fotka s názvem Modrooká řeka.  Ve druhém článku jsme si odskočili na můj zamilovaný řecký ostrov Lefkada, lépe řečeno malý kousek vedle, do míst, kde stojí už víc než 200 let osmanská pevnost Grivas, hrad Aliho Paši, který měl kdysi na nadvládu nad krásným ostrovem zálusk. No a z minulého týdne ještě jednou připomenu haiku na aktuální téma, protože povinnost dodržovat stanovená protiepidemická opatření se vztahuje na všechny: O nenapravitelné lyře aneb Haiku z policejního protokolu. 

K dnešnímu archivnímu okénku pozvu především všechny ty, kteří se o mně chtějí něco dozvědět v koncentrované podobě. Před osmi lety jsem totiž zareagoval na výzvu odpovědět na zvídavé otázky o sobě v rámci dotazníku Dálkový výslech - 11 zajímavostí a otázek. S odstupem osmi let jsem dotazník zkontroloval, jestli jsem tehdy moc nekecal, a zjistil jsem, že samozřejmě kecal, ale výhradně čistou pravdu :-). No a ve výjimečném (nebo vyjímečném?) čase ještě jednou přidám odkaz na článek o jedné drobnosti v českém jazyce, která mě dlouhodobě provokuje: Ó, vy jímky.

 

Přeji všem návštěvníkům hlavně pevné zdraví, optimistického ducha a co nejméně střetnutí s nepříliš přátelsky naladěnými viry. Držme se, buďme opatrní, ale nenechme se ovládnout strachem, protože to je snad ještě horší pán než zmíněný Ali Paša, který ostatně taky tehdy od hranic Lefkady odtáhl s nepořízenou. Mějte pěkný, zdravý a úspěšný listopad.

P.S.: Tentokrát mi námět k jedné obzvlášť povedené miniglose poskytl jeden "spolupracovník redakce" zpoza Atlantiku. Děkuji mu za dovolení jeho výborný, i když - domyslíme-li si důsledky - vlastně dost smutný námět zpracovat, snad jsem ho svým tvůrčím zásahem moc nepokazil.

 

 

Několik zadržených delikventů bylo kromě reálně spáchaných trestných činů obviněno navrch i z porušování pravidel nouzového stavu, protože při vyšetřování své trestné činnosti nevydrželi zapírat a zazpívali.

---------------------- 

Ve všelidovém hlasování na téma nejvhodnějšího nového nápisu na prezidentské standartě - poté, co se původní verze "Pravda vítězí" ukázala jako dlouhodobě neživotaschopná - vyhrál podle očekávání oblíbený slogan "Co je doma, to se počítá!" Odborná komise nyní zvažuje, zda bude lev v českém znaku v této souvislosti nahrazen nepříliš oblíbeným, ale realitu lépe vystihujícím křečkem, nebo raději sice méně výstižnou, ale velmi sympatickou dvouocasou veverkou.
---------------------- 

Místopředseda vlády a šéf krizového štábu Jan Hamáček doporučil lidem, kteří se pohybují venku po 21.hodině, kdy začíná noční zákaz vycházení, aby měli pro případnou policejní kontrolu s sebou průkaz zaměstnance nebo průkaz rentiéra.

----------------------

Mezinárodní soud pro lidská práva vydal po dlouhém a komplikovaném projednávání konečně dlouho očekávané oficiální stanovisko, že orální sex je v době pandemie možné bez roušky jen vykonávat, ale nikoli nabízet.

---------------------- 

Jakub Železný z České televize si dovolil na sociálních sítích celkem nápaditou formou připomenout, že pozoruhodný počet držitelů českých státních vyznamenání se poslední dobou rekrutuje ze seznamů spolupracovníků komunistické StB. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka známý a úspěšný televizní moderátor, který sám nikdy nic pořádného nedokázal, jen neprofesionálně uráží opravdové osobnosti a popouští uzdu své dávné trpkosti, že hlavním státním vyznamenáním je Řád bílého lva a ne jím kdovíproč preferovaný Železný kříž.

----------------------

Odcházející ministr zdravotnictví Roman Primula vyjádřil politování, že během svého časově omezeného mandátu nestihl zavést všechna opatření, která měla dobrý potenciál zásadně pomoci v boji s koronavirem. "Měli jsme ještě připravené další kroky, jejichž efektivita v boji proti nežádoucímu shromažďování lidí se již v minulosti jasně prokázala: Podařilo se nám alespoň uzavřít vysoké školy a vyhlásit plošný zákaz vycházení; bohužel povinné zatemnění oken, potravinové e-lístky a zákaz poslechu zahraničního rozhlasu jsme již zavést nestihli, takže jsme jako obyčejně zůstali na půli cesty." 

 

Chcete-li si připomenout to nejlepší a snad i nejvtipnější, co dosud za více než jedenáct a půl roku v Nedělních miniglosách vyšlo, můžete si přečíst následující jubilejní výběry:

Nedělní miniglosy č.550 (výběr Nedělních miniglos z čísel 501 až 549)

Nedělní miniglosy č.500 (výběr Nedělních miniglos z čísel 401 až 499)

Nedělní miniglosy č.400 (výběr Nedělních miniglos z čísel 301 až 399)

Nedělní miniglosy č.300 (výběr Nedělních miniglos z čísel 201 až 299)

Nedělní miniglosy č.200 (výběr Nedělních miniglos z čísel 101 až 199)

Nedělní miniglosy č.100 (výběr Nedělních miniglos z čísel 1 až 99)

 

A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji a těším se zase brzy na shledanou.