Letošní předjaří humoru ani nadále moc nepřeje, protože děsivá válka na Ukrajině (ano, žádná speciální mírová vojenská operace, ale úplně obyčejná hanebná expanzivní válka, pojmenovávejme věci správnými jmény a ne marketingovými novotvary těch, kteří sami válku rozpoutali a neradi to o sobě slyší) už třetí týden pokračuje a doposud není vidět ani náznak možného konce. Sice s neustávajícími rozpaky, jestli něco takového není nepřípustné rouhání, ale pořád s přesvědčením, že zlo by nemělo řídit naše rozhodování, co smíme a co ne, činíme-li to s dobrým úmyslem, i dnes pokračujeme ve vydávání Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu". Vítám vás u mírně kulatého 630. vydání našeho nedělníku, který vychází už dlouhých 13 let a když to jen trochu půjde, zatím nemá v úmyslu končit.
V
uplynulém týdnu jsem na svém blogu zveřejnil dva články: V tom prvním - s názvem Johánek Bachů zpaměti i z not - jsem přidal do již existující kolekce další dvě své nové nahrávky klavírních Goldbergových variací (tentokrát jsou to variace č.13 a 25). Ve druhém článku Názvuky válečné atmosféry jsem zavzpomínal na tři okamžiky, kdy ke mně nějak dospěla skutečnost více či méně oprávněně čpící po válce. Z minulého týdne ještě jednou připomenu článek o pozoruhodném srbském filmu Deník strojvůdce,
který brilantním způsobem dokazuje, že drsný černý humor se snese i s
velice lidským a citlivě natočeným příběhem. Z archivu dnes připomenu článek O odbočce doleva, ve kterém jsem před osmi lety psal o tom, do kterého jediného bodu své minulosti bych se rád vrátil a opravil ho, a jakmile se mi podaří zkonstruovat stroj času, neprodleně tak učiním. No a na závěr "odstavce s odkazy" jako
obvykle přidám pro zájemce i odkaz na svou "pdf knížku"
vybraných blogových textů Hledá se pudvice v modrém obalu! Když jsem se dnes ráno probudil do dalšího předjarního slunečného dne, slušně jsem za ten nový den poděkoval jako za dar, který si možná v klidnějších dobách tolik neuvědomujeme. I nadále ale budu doufat, že se věci budou vyvíjet když ne rovnou k dobrému, tedy aspoň k lepšímu, než je to současné mizerné, i v místech, kde povlovný příchod letošního jara není čas a nálada sledovat a obdivovat, protože jde o zdraví a o životy. Pevně věřím, že hlavní viníci tohoto stavu se co nejdřív velmi nepříjemně pomelou v božích mlýnech. S vámi se všemi se těším opět na shledanou nejpozději příští neděli u dalšího čísla Nedělních miniglos (ale radši dřív, protože už teď pro vás chystám další články :-)) a v optimálním případě i v o něco lepších časech.
Letošní předjaří humoru ani nadále moc nepřeje, protože děsivá válka na Ukrajině (ano, žádná speciální mírová vojenská operace, ale úplně obyčejná hanebná expanzivní válka, pojmenovávejme věci správnými jmény a ne marketingovými novotvary těch, kteří sami válku rozpoutali a neradi to o sobě slyší) už třetí týden pokračuje a doposud není vidět ani náznak možného konce. Sice s neustávajícími rozpaky, jestli něco takového není nepřípustné rouhání, ale pořád s přesvědčením, že zlo by nemělo řídit naše rozhodování, co smíme a co ne, činíme-li to s dobrým úmyslem, i dnes pokračujeme ve vydávání Nedělních miniglos, našeho svérázného blogového týdeníku, který v pohodových i těžkých dobách "říká vždy ještě o něco víc než pravdu". Vítám vás u mírně kulatého 630. vydání našeho nedělníku, který vychází už dlouhých 13 let a když to jen trochu půjde, zatím nemá v úmyslu končit.