Blogový rok 2015

Na začátku každého roku už tradičně krátce bilancuji. Kromě shrnutí pro mne nejdůležitějších událostí roku, které jsem zveřejnil jako úplně první letošní článek v textu Co pro mne bylo důležité v roce 2015?, se dnes chci poohlédnout i za uplynulým rokem v blogovém světě a v několika bodech se podívat na to, co zajímavého (nebo naopak zcela nezajímavého :-)) se na mém blogu odehrálo. I letos jsem pro toto shrnutí využil Google Analytics, který dokáže poskytnout pro podobné bilancování docela zajímavá souhrnná data. Pojďme se tedy na některé skutečnosti společně podívat.

Celkem jsem na svém blogu v roce 2015 zaznamenal 30 573 návštěv, což znamená oproti předchozímu roku nárůst o 15.5%, tedy prakticky stejné zvýšení jako v minulém roce. Opět musím s potěšením konstatovat, že se v tomhle ohledu můj blog nevyvíjí nijak překotně ani nejde "ode zdi ke zdi", ale jeho návštěvnost rovnoměrně a stále stoupá. Počet článků přitom zůstal oproti roku 2014 prakticky stejný (147 oproti 143) a když vezmu v úvahu, že se tentokrát ani jeden z mých článků neobjevil na titulce blog.cz, mohu být se stabilní návštěvností spokojený. Aby byl obrázek úplný, je třeba poznamenat, že dva další důležité faktory se změnily jen zanedbatelně - průměrná doba trvání jedné návštěvy je stále kolem tří minut a tzv. "míra okamžitého opuštění", která ukazuje, kolik procent návštěv je na blogu jen "na otočku", je dlouhodobě na 63% (ano, znamená to, že skoro dva ze tří návštěvníků buď přijdou omylem nebo se jen ujistí, že na blogu není vůbec nic nového k vidění :-)). Ale to tak prostě na blogu chodí a každý bloger by si to měl umět připustit, jinak bude výsledky sebelepších blogových statistik interpretovat nesprávně a bude sám sebe plácat po ramenou víc, než bezprostředně zaslouží :-).

Návštěvnost byla v průběhu roku 2015 celkem vyrovnaná. Nezaznamenal jsem takové "píky" jako v roce 2014, když dva mé články byly na titulce, což jejich návštěvnost razantně zvýšilo. Nejvíce návštěv přišlo na blog 22.února (166) a nejméně 11.září (37). Standardní týdenní návštěvnost se ustálila na 500-700 návštěvách.

Zajímalo mne, jestli bude pokračovat loni zaznamenaný trend výrazného zvyšování počtu přístupů z mobilů a z tabletů (mezi lety 2013 a 2014 došlo k nárůstu skoro o 70%). U mobilů tento trend pokračoval i v roce 2015 (nárůst o dalších cca 60%), ale u tabletů se vývoj dokonce otočil, protože jsem zaznamenal dokonce pokles o 16%. Buď jde tedy o obecné chování lidí, kteří se po určité módní vlně tabletů vracejí k původním technologiím, nebo prostě můj blog není optimální pro cílový segment "tableťáků" :-). Aktuální rozdělení návštěv je tedy 84% z počítačů, 10% z mobilů a 6% z tabletů. Tato skutečnost nevypovídá ani tolik o mém blogu, jako je pro mne spíš důležitá z toho pohledu, že bych neměl blog dělat graficky moc komplikovaně, aby ti, co k návštěvám blogu dávají přednost mobilu, nebyli příliš omezováni.

Nejčtenějším článkem roku 2015 se stala reportáž Tajemné válečky u Karlova mostu, kterou si přečtetlo přesně 500 návštěvníků; její pokračování s fotkami z návštěvy krásného domu na Kampě, kterou mi umožnili jeho milí obyvatelé poté, co původní blogový článek náhodou našli, Balkónek domu U obrázku Panny Marie na Kampě, si přečetlo dalších 344 návštěvníků, což stačilo na celkové 4.místo a 2. místo v článcích roku 2015. Mezi oba články z Kampy se v celkovém pořadí vtěsnaly dva starší texty: Uprchlická vlna opět trochu povynesla tradičně hodně čtený článek o Huntingtonově klasické knížce Střet civilizací (stříbrný článek roku 2013 a bronzový z roku 2014 se vrátil v roce 2015 s 474 čtenáři na stříbrnou příčku). Listopadové silné otřesy půdy na Lefkadě zase podpořily zájem čtenářů o článek Zemětřesení na Lefkadě, byť ten pojednává o mém osobním zážitku z předchozího silného zemětřesení v roce 2003 (článek si přečetlo 446 lidí).

Přes 300 návštěv získaly ještě články Pomůžete mi s výběrem fotky? (333 čtenářů, kteří mi pomohli vybrat zjevně dobře, protože cenu za vybranou fotku z Japonska už si doma hýčkám; mimochodem, šlo s 57 komentáři i o nejkomentovanější článek roku) a Nejvýkonnější blogoví komentátoři (330 čtenářů, z nichž řada se možná v článku jmenovitě našla). Z fejetonů a úvah byl nejnavštěvovanější článek O třech nejkrásnějších vůních (259 čtenářů) a kolem 250 čtenářů měl každý díl nečekaně úspěšného srpnového projektu "odpovědí na každou otázku, která vás napadne" pod názvem Hovory přes obrazovku.

Nejčtenějším příspěvkem z jazykové rubriky Jazykové hrádky se stal s 208 čtenáři článek O verkých lybách. Z poezie měla největší ohlas srpnová báseň Dárek těsně následovaná kouskem s kráťoučkým názvem Bez... Potěšilo mne i 209 čtenářů básně Na vesmírnou dobrou noc a nejčtenějším haiku bylo Haiku zlatavé řeky (198 čtenářů). A pak že poezie hledá v Čechách své čtenáře marně!

K návštěvnosti jednotlivých stránek blogu dodám ještě několik zajímavosti:

- Pro mne osobně asi nejdůležitější (neříkám, že i nejlepší, protože to byla strašná rychlovka) článek roku 2015 - básničku Apríl v hlavní roli - si přečetlo 134 čtenářů.

- V minulém roce jsem poprvé na blogu vyvěsil i něco jiného než texty nebo fotografie; šlo o nahrávku klavírní skladby Chaconne, kterou jsem skoro rok a půl cvičil po malých kousíčkách a článek si otevřelo pro mne neuvěřitelných 241 lidí. Je ovšem otázkou, kolik jich skladbu skutečně spustilo (youtube uvádí 84 "zhlédnutí") a kolik i doposlouchalo, protože je to skladba výhradně pro vytrvalce; nahrávka má celých sedmnáct minut :-).

- Můj osobní profil, který naprosto informačně i graficky dlouhá léta zanedbávám, si otevřelo 198 lidí, což je 2.5x víc než v roce 2014. Asi na něm budu muset maličko popracovat a údaje zadané kdysi dávno jen formálně při založení blogu poněkud občerstvit, protože i to je - jak je vidět - určitá vizitka :-)

- No a jako obyčejně se speciálně zmíním i o nejméně navštěvovaném článku roku, kterým se s pouhými 74 čtenáři stal text Aiolos - trnitá cesta za vládcem větru.

Další statistická data, která se mi zdála být zajímavá:

- Podle statistik Google Analytics ke mně chodí cca 65% žen a 35% mužů (tato informace ale vychází jen z analýzy 16% návštěv, u které program dokáže rozhodnout, jaká je skutečnost)

- Statistiky ukazují pozoruhodně vyrovnanou návštěvnost v různých věkových intervalech zdejších čtenářů (i když statistika vychází jen z 15% návštěv, u které měl Google Analytics k dispozici informaci o věku návštěvníka). Dalo by se říct, že ke mně chodí na návštěvu přibližně stejné počty návštěvníků v různých věkových skupinách (k dispozici je šest skupin od kategorie 18-24 let až po kategorii 65+). Ani jeden ze "segmentů" výrazně nedominuje, ani jeden výrazně nezaostává, což mě taky docela těší, protože můj blog není speciálně zacílen na žádnou věkovou skupinou a žádnou nechce opomíjet.

- 90% návštěvnosti tvoří přístupy z České republiky (87%) a ze Slovenska (3%). Většinu zahraničních přístupů tvoří Češi (často moji osobní známí) žijící v zahraničí; především jde o USA, Rakousko, Německo, Řecko, Švédsko, Švýcarsko, Francie a Velká Británie. Ostatní země (snad s výjimkou Japonska, odkud se někdo přijde občas podívat na fotky z mých cest po této krásné zemi) jsou zastoupeny jen zanedbatelně.

- O celých 34% se zvýšil počet návštěv lidí, kterým říkám "štamgasti", tj. navštívili můj blog v průběhu roku více než 25x. To je pro mne velmi potěšitelný údaj, protože nárůst ve skupině štamgastů je o dost větší než nárůst celkový, a to vypovídá o tom, že čtenáři se na mé stránky vracejí, což by snad nedělali, kdyby se jim tu nelíbilo. Nicméně snažím se nepodceňovat ani náhodné návštěvníky a návštěvníky občasné. Každý štamgast přece nejdřív nezávazně nakoukl, když šel zrovna kolem, nebo ne? :-)

No a určitě stojí za to uvést ještě dvě další potěšující skutečnosti obecně z blogování. Jednou z nich je fakt, že loni těsně před Vánoci byl poprvé některý z mých článků otištěn v normálním časopise (podrobnosti jsem popsal v článku Můj první "papírový" fejeton). A určitě by bylo minimálně nevděčné nezmínit se o nominaci v soutěži Bloger roku 2015 (soutěž jdoucí napříč všemi českými blogovacími platformami), která mne velmi mile překvapila a potěšila. Přestože jsem nakonec do desetičlenného finále nepostoupil, podpora lidí, kteří můj blog navštěvují, je pro mne úžasnou motivací pokračovat i v roce 2016.

Ať už jste tady jen shodou (pro mne příznivých) okolností, občas nakouknete, máte-li cestu kolem, anebo si sem chodíte číst a prohlížet pravidelně, všem vám moc děkuji za vaši přízeň. Velmi si jí vážím, je to pro mne prostě radost a - stejně jako přibližně před rokem na závěr loňské roční bilance - mohu říct, že mi bude i v novém roce velkou ctí a potěšením, budeme-li se na těchto stránkách setkávat i v roce 2016.

Tak ať je to rok pokud možno šťastný a úspěšný.