To tedy opravdu nevím, jak budu
tentokrát psát tento úvodník, když za okny nadále zuří pandemie a v
televizi právě dávají mého oblíbeného Formanova Amadea, kterého prostě
nedokážu vypnout, ač jsem tento výtečný film již nesčíslněkrát viděl a
dokonce jsem o něm na blogu podrobně psal v tomto speciálním článku. Ano, úvodník k Nedělním miniglosám, našemu svéráznému blogovému týdeníku, který "říká vždy ještě o něco víc než pravdu",
občas připravuji v předstihu už v sobotu v noci, abych se mohl v neděli
soustředit už "jen" na vlastní obsah týdeníku, zvlášť když ještě nemám
žádnou představu, o čem v něm budu tentokrát psát. To ovšem nic nemění
na tom, že v tuto chvíli je už, zdá se, 534. číslo nedělníku, který
vychází už déle než 11 let, hotové a připravené potěšit a snad i trochu
rozesmát vás - všechny zdejší čtenáře - ať už jste právě v rušné práci, v
klidu domova nebo snad dokonce právě dlíte v nepříjemné karanténě.
I
během dalšího "rouškového" týdne jsem publikoval dva nové články: V
prvním jsem ukázal, jak jsem si po mnoha letech konečně udělal Čas na vytvoření ex libris do svých knížek, a ve druhém jsem vás všechny pozval na prohlídku svých nejlepších fotek z oficiálně právě skončené zimy (TOP fotky - zima 2020). Z minulého týdne pak ještě připomenu dárkové japonské pětiverší Nejkrásněji rozkvetlá jarní tanka a vzpomínku na to, jak jsem před lety jako učitel nečekaně vyhlásil Nouzový stav v hodině chemie.
Z archivu jsem tentokrát povytáhl jeden osm let starý kousek z rubriky Jazykové hrádky (když může mít Pavel Eisner češtinu jako "chrám a tvrz", já ji mohu mít aspoň v podobě malých hrádků, ne?), který pojednává O našich vzorech a jejich proměnlivosti.
Co
naděláme, i dnešní 534. vydání Nedělních miniglos je poněkud
"jednobrdné", protože všem aktualitám zcela logicky stále vládne virová
pandemie. Jak to ale udělat, abychom velice závažné skutečnosti plynoucí
z aktuální situace ani v nejmenším nezlehčovali, a přitom aspoň trochu
udrželi tradiční optimistický duch a proti všudypřítomné úzkosti
zaměřený humor našeho týdeníku? Vím, je to čím dál víc balancování na
tenkém laně, ale i dnes věřím, že zdejší tradiční poněkud trpký úsměv
nebude necitlivý vůči těm, kteří právě teď prožívají nesmírně těžké
chvíle. Dnes se tak např. dozvíme, jak protiepidemická opatření
komplikují život domácím mazlíčkům, a zkusíme zjistit, proč sloní rodině
z pražské ZOO hrozí vysoká pokuta ve správním řízení.
Přeji
všem zdejším čtenářům i nadále pokud možno pevné zdraví a optimistickou
mysl, protože s uvedenou kombinací, jak věřím, člověk zvládne i časy
krušné, ve kterých k sobě lidé nesmějí mít blízko, nesmějí si vidět do
tváří a - byť je to rmoutí sebevíc - představují jeden pro druhého
potenciální nebezpečí. Ale znáte to - všeho špatného jen do času! O
dobrém teď v této souvislosti tolerantně pomlčme.
Snad
s výjimkou některých speciálně vycvičených cirkusových exemplářů
dostalo většinu domácích čtyřnohých mazlíčků do problémů nové nařízení
české vlády, že na veřejných místech se může chodit maximálně po dvou.
----------------------
Poté,
co byly téměř na celém světě zrušeny veškeré kulturní a sportovní akce a
jiné příležitosti, při kterých hrozí shromáždění více lidí, a ze dne na
den se zcela proměnil běžný život, je potěšující vidět, že přece jen
aspoň něco běží beze změny dál v zajetých kolejích. "Ano, přechod na
letní čas, o jehož efektivitě jsme v posledních letech hodně
diskutovali, se nakonec překvapivě ukázal být důležitým nezdolným
pilířem evropské civilizace," řekl Nedělním miniglosám ředitel
mezinárodní agentury Čas nemusí být jen peníze. "Původně jsme
si mysleli, že i přechod na letní čas pro jistotu odložíme na dobu, až
bude jasnější, co dál, ale pak jsme si řekli, že změna času může přinést
jen pozitiva, protože její zastánci ani odpůrci se kvůli takovému
nesmyslu shromažďovat nebudou a navíc chybějící hodina se může pozitivně
projevit v denní statistice nově nakažených."
----------------------
O
finanční kompenzaci se nejspíš přihlásí i výrobci speciálních
zpravodajských počítačových programů na rozeznávání obličejů, protože po
zavedení povinného nošení roušek mohou své dlouho vyvíjené a testované
algoritmy vyhodit.
----------------------
"Koronavirová
epidemie od základů mění dlouhodobě ustálené vzorce lidského chování,"
potvrdil Nedělním miniglosám jeden ze členů sociologického výzkumného
týmu, který připravuje zásadní informační vstupy pro vládní úřady.
"Kupříkladu dříve, když chtěl člověk sehnat klidné, byť často hůř
placené zaměstnání, zajímal se především o nabídky ze státního sektoru,
zatímco nově se zájem takového segmentu uchazečů o práci soustřeďuje
nejvíce na oblast cestovního ruchu."
----------------------
Podle
některých politologů zatím nehraje v současné koronavirové krizi
Evropská unie příliš důležitou roli především proto, že jejím
univerzálním receptem pro dobu jakékoli krizové situace vždy bylo hlavně
se semknout, což aktuálně hygienici příliš nedoporučují.
----------------------
V
pražské zoologické zahradě se v pátek narodilo nové slůně. Bohužel,
zatím se nikomu z ošetřovatelů ani přivolané hlídce městské policie
nepodařilo skoro metrákového drobečka přesvědčit, že má dodržovat
minimálně dvoumetrový odstup od maminky Tamary.
----------------------
Na
nudisty, kteří se navzdory vyhlášeným omezením pohybu opalovali na
břehu rybníka na Pardubicku, zavolali rozezlení místní občani policejní
hlídku, protože nudisté neměli při slunění povinnou obličejovou roušku, a
budili tím veřejné pohoršení.
Chcete-li
si připomenout to nejlepší a snad i nejvtipnější, co za více než deset
let v Nedělních miniglosách vyšlo, můžete si přečíst následující jubilejní výběry:
Nedělní miniglosy č.300 (výběr Nedělních miniglos z čísel 201 až 299)
Nudisté poslední dobou vyplňují mé sny. Zvlášť jedna obdařená paní Ruska! Dlužno dodat, že nenosí roušku.
OdpovědětVymazat