Komentáře a komentátoři na mém blogu v roce 2020

Leden už postupně přinesl bilanční články o tom, co se uplynulý rok odehrálo v mém životě (Co mi taky přinesl rok 2020) a co se všechno loni dělo na mém blogu (Můj blog v roce 2020). No a zdejší návštěvníci už možná začínají být nervózní, jestli i tentokrát přijde řada na třetí kousek z klasické "bilanční trojkoruny", který je tradičně zaměřený na loňské komentáře a komentátory. Tak se nebojte, už je to tu, jen to letos trochu déle trvalo, částečně i proto, že za loňský rok bylo vyhodnocení o něco složitější než v předchozích letech. Ano, zcela logicky to bylo proto, že se loňský blogový rok z vnějšího popudu rozskočil do dvou částí, které bylo třeba vyhodnotit odděleně a poté dílčí výsledky mazaně spojit v jediný, který by byl aspoň zčásti srovnatelný s předchozími ročníky.

Jako obyčejně u tohoto typu článků začnu několika metodologickými poznámkami: 

1. Hlavní část statistiky tvoří komentáře všech článků publikovaných během roku 2020. Sice jsem si zaznamenal i komentáře ke starším článkům, ale těch bývá výrazně méně (tentokrát necelá 2 % z celkového počtu komentářů), takže tyto starší komentáře se v roční statistice u konkrétních komentátorů neobjeví. Zahrnul jsem je ale do úvodních celkových čísel a zmíním se o nich ve speciálním odstavci.

2. Výsledky jsem vyhodnotil zvlášť za články publikované na blog.cz, kde články vycházely do 16. srpna, a zvlášť za blogspot, kde články vycházely už od začátku roku, byť hlavním se tento blog stal až v červenci. Některá čísla si uvedeme odděleně, ale většinou oba pohledy propojíme.

V loňském roce se u mých článků objevilo celkem 5248 komentářů, což bylo o 12% víc než v roce 2019. Z uvedeného počtu bylo 2917 komentářů od vás - návštěvníků dalších 2331 komentářů byly moje odpovědi. Do statistiky nezapočítávám komentáře, které jsem během roku vymazal, což byly tentokrát výhradně komentáře reklamní povahy. Mnohem důkladnější mazání ovšem provedl při svém zániku samotný blog.cz, protože migrační program, který jsme jako blogeři dostali od neumětelských správců k dispozici pro přechod na jinou platformu, komentáře přenést neuměl. Ze dne na den tak zmizelo přibližně 38 000 komentářů, které se za více než 11 let na mém blogu nashromáždilo. Samozřejmě je mám všechny zálohované, takže si je mohu zpětně přečíst, ale nejsou volně k dispozici návštěvníkům blogu. Pokud jde o komentáře, začal jsem tedy v srpnu opět na zelené nebo aspoň notně nazelenalé louce.

 

V roce 2020 získalo 11 blogových článků alespoň 50 komentářů (pokud se komentáře objevily u stejného článku na obou platformách, prostě jsem je sečetl), jeden článek dokonce pronikl mezi stovkaře, byl jím článek reagující na první zřetelnou známku konce platformy blog.cz Tak nám prý zabili Ferdinanda, který dosáhl na 118 komentářů. Vůbec se dá říct, že katastrofické blogové události komentování svědčí, protože na druhém místě skončil článek Ani blog netrvá věčně s 84 komentáři (tento článek měl mimochodem komentáře od největšího počtu různých komentátorů, kterých bylo 31) a třetím nejkomentovanějším byl článek z úplně posledního dne starého blogu, Haiku na rozloučenou s blogem (64 komentářů). Až čtvrtá skončila ozvěna zcela jiné a mnohem dramatičtější katastrofy, článek O zásobách na čas karantény (63 komentářů). Po přechodu na blogspot pak byly nejkomentovanější články O cobydupu a mé první cestě do kina a Setkání vánočních generací (oba měly 50 komentářů). 

 

Naopak se mi potvrdila dávná zkušenost, že obtížněji a tedy i méně početně se na blogu obecně komentují smutnější texty, které zároveň svou povahou nevytvářejí prostor pro osobní povzbuzení nebo vyjádření účasti. Není proto divu, že nejméně komentovaným článkem loňského roku byla moje dávná vzpomínka na mé vlastně první vědomé osobní setkání se smrtí, propojené v textu se skoro bezstarostnou současností, v článku O zbytečném zábradlí. Článek dostal pouhých 17 komentářů od 11 komentátorů. Jak jen jsou ta čísla relativní, viďte? Však si ještě moc dobře pamatuji dobu, kdy dostat k článku 17 komentářů byl pro mne většinou jen nedostižný sen :-).

Celkem se na komentářích roku 2020 podílelo 126 různých komentátorů (o rok dříve 119), 43 z nich loni komentovalo poprvé. A i v loňském roce se našli dva komentátoři, kteří připojili svůj příspěvek do diskuse ke všem mým 151 loňským článkům (ať už tak učinili na starém či novém blogu). Byť se nejedná o stejné blogery jako o rok dříve, kdy podobnou úctyhodnou šňůru upletli Janinka a Miloš, nebo v předchozích třech letech, kdy podobného "absolutního nástřelu dosáhl TlusŤjoch, jde rovněž o dlouhodobě mimořádně aktivní osobnosti blogu: Ani jeden můj článek totiž loni nevynechala Marie Veronika a Stuprum. Jejich cesta k tomuto úctyhodnému výsledku přitom nemohla být odlišnější: Marie Veronika zvolila vysoce efektivní přístup, v jednom okamžiku opustila jako komentátorka starý blog a pokračovala už jen na blogu novém, zatímco Stuprum vlastně od začátku roku komentoval paralelně na obou blozích (na blogspotu skoro půl roku prakticky jako jediný, od února tam vynechal jen 5 článků, mnohem méně než já sám :-)). Když jsem ale výsledky naházel pomyslnou lopatou na jednu hromadu, vyšla mi jednolitá řada komentovaných článků bez jediného vynechání, bez jediné mezery. A jediná mezírka se natlačila do jinak také báječně vyrovnané řady komentovaných článků dvěma zkušeným "medailistům" z přechozích let - Janince a TlusŤjochovi, kteří okomentovali 150 článků ze 151.

 

Kdyby se vyhlašovala soutěž o absolutně největší počet komentářů, v roce 2020 by ji vyhrál už podesáté TlusŤjoch, který je fenoménem srovnatelným snad jen s dominancí Rafaela Nadala na antukovém Rolland Garros, protože jeho šňůru "titulů" v této disciplíně přerušil pouze Miloš v roce 2014 :-). Tentokrát nasbíral TlusŤjoch 309 komentářů, stříbrný Stuprum jich má celkem 236 a bronzový Miloš 195. Na rozšířené pódium by se dostali ještě Janinka (187), Ian Dury (181) a Marie Veronika (157).

 

Kdybych měl vyhodnotit "skokana roku", měl bych dva hlavní adepty: Simi z Austrálie loni přidala 58 komentářů k 31 článkům (dosud jen 3 v roce 2019 ještě pod jménem Australsky blog). Signora naopak zanechala téměř každý rok na mém blogu několik komentářů (vždy se ale jednalo jen o jednotky), zatímco loni její výsledné skóre bylo 55 komentářů k 50 článkům. Jsem tedy zvědav, jak se budou moje milé "skokanky" vyvíjet dál a jen si dovolím připomenout, že např. skokan roku 2018 Stuprum už tentokrát dobýval výšiny komentátorského žebře :-).

Jak místní štamgasti mezi čtenáři i komentátory dobře vědí, hlavní komentátorskou "disciplínou" kterou sleduji a za daný rok se vždycky snažím srovnatelně vyhodnotit, je počet komentovaných článků. Pojďme se tedy podívat, jak vypadá TOP 20 komentátorů loňského roku v této kategorii.

1..Stuprum. 151 komentovaných článků/celkem 236 komentářů

.......a Marie Veronika 151/157

3. TlusŤjoch 150/309

       a Janinka. 150/187

5. Ian Dury 136/181

6. Miloš .135/195

7. Blondýna 108/113

8. Vendy W. 86/1334 

9. Chudobka 81/85 (ta už má svoje 9.místo skoro propachtované - dosáhla ho v posledních 4 letech!)

10. Ruža z Moravy 79/106 (už podeváté v TOP10!)

11. Bevíčková 62/70

12. Kitty/Diviznačka 56/67

13. Padesátka 54/76

14. Signora 50/55

15. LeS (34/38)

16. Simi z Austrálie 31/58

       a Nominek 31/40

18. ZahradaCihelna 30/38

19. King Rucola 29/40

20. Mal 27/30 

Našli jste se v tabulce? Tak gratuluji! Nenašli? Nebuďte smutní, třeba to příště vyjde lépe :-). Mohu aspoň každého ubezpečit, že ani jediný komentář neunikne mé pozornosti a už vám ho ze statistiky nikdy nikdo neodpáře.

Když jsem se zaměřil speciálně jen na nové komentáře ke starším článkům, nejvíc takových komentářů zaznamenala loni Bev/Bevíčková (11), dále Jan Turoň/Ian Dury (7), Marie Veronika (6) a Nominek (5).

No a na závěr se můžeme podívat, jak se po započítání loňského roku proměnila celková historická tabulka TOP10 zdejších komentátorů. "Historická desítka" je poměrně stabilní a jakákoli změna v tabulce je opravdu během na dlouhou trať asi jako v dlouhodobých statistikách hokejové NHL. Prvních pět míst zůstalo stejných, Chudobka s Kitty si vyměnily místo stejně jako Honza Turoň s Eumenidas. No a její neobyčejná (a mně i moc milá) aktivita posledních čtyř blogových sezón způsobila, že jediným novým členem téhle "zlaté desítky" se stala Marie Veronika, které uvolnila místo Jarka.

1. TlusŤjoch.1669 komentovaných článků/ 2615 komentářů

2..Miloš.1186/1522

3. Vendy W. 868/1278

4. Ruža z Moravy 847/1249

5. Janinka 785/897

6. Chudobka 663/677

7. Kitty/Diviznačka 655/829

8. Jan Turoň/Ian Dury 646/768 

9. Van Vendy/Eumenidas 567/714

10. Marie Veronika 532/554

Nejpohotovější komentátory jsem letos speciálně nevyhodnocoval, protože tady by rozdělení blogu na dva nadělalo úplně největší paseku. Takže k téhle disciplíně se vrátíme až napřesrok, pokud nepřijde zase nějaký devastující zásah shůry.

Ještě jeden žebříček má v tomhle pravidelném shrnutí své stálé místo: Žebříček inspirativnosti. Na rozdíl od všech ostatních disciplín, jejichž vyhodnocení je založené na "tvrdých", porovnatelných a doložitelných  datech, tenhle žebříček je čistě subjektivní a nemá nic společného se spravedlností. Sám nemůžu přesně vysvětlit, proč má tahle disciplína stejného vítěze už od prvních dnů, kdy jsem s blogováním začal (a stejný by byl i dávno před tím mým "malým blogovým třeskem"). Jen můžu s úžasem - jako už tolikrát před tím - konstatovat, že tomu tak je a že jde o mého nejvěrnějšího a nejoblíbenějšího návštěvníka, který sice tradičně téměř nekomentuje, ale i po dvanácti letech fungování blogu mi pořád dodává energii a chuť pokračovat. Tím spíš, že v loňském roce se po dlouhé době od něj jeden komentář objevil a tohle vzácné inspirační palivo, o jehož existenci a neuvěřitelných vlastnostech si i nejlepší autoři sci-fi můžou nechat jen zdát, mi - i když s ním ani trochu nešetřím - vždycky vydrží na velmi dlouhou dobu, protože jako každý dobrý pohádkový prostředek s časem ani neubývá ani neslábne :-).

No vida, máme tu lednovou komentářovou bilanci pro letošek za sebou. Jako obyčejně šlo hlavně o hrátky s čísly, na která je vždy možné se dívat z různých stran, nechat je úhlem pohledu zmenšovat i růst, takže jejich porovnání je vždy do určité míry zavádějící. Pořád se ale domnívám, že udělat si jednou za rok takovouto inventuru rozhodně neškodí. 

Každopádně děkuji všem z vás, kteří komentáře na mém blogu píšete nebo čtete, za čas, energii a dobrou vůli, které jim věnujete a budu se moc těšit na vaše komentáře roku 2021. Už teď jsem natěšený, jak vám na ně budu odpovídat a jak to zase začátkem příštího roku všechno sečtu :-).

Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě pravidelných týdenních glos politického a společenského dění najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.