Čeští lobbisté si stěžují na to, že poté, co Marek Dalík nastoupil do vazební věznice v Ruzyni, aby si zde odpykal svůj čtyřletý nepodmíněný trest odnětí svobody za podvod, šly razantně dolů ceny na trhu lobbistických služeb. "Dalík, který doposud držel tržní ceny poměrně vysoko, takže náš obor prožíval dlouholetou konjunkturu, nás teď snad chce všechny ožebračit," ozvalo se několik nejmenovaných osob z lobbistické branže. "Představte si, že podle posledních informací z ceníku na jeho e-shopu, je prý dnes Dalík schopný zařídit novou několikamiliardovou zakázku pro armádu za stovku cigaret a celu s výhledem na letohrádek Hvězda!"
----------------------
Senátor Veleba vysvětlil veřenosti, že kdo chce, aby hlava státu po smrti Věry Čáslavské náležitě ocenila nejen její sportovní úspěchy, ale i její statečné občanské postoje, má se odstěhovat na Slovensko nebo do Japonska a neotravovat svým hloupým havlovským pravdoláskařstvím v naší krásné České republice, notabene v okamžiku, kdy se prezident musel plně soustředit na vlastnoruční sepsání oslavné poémy v ruštině k úmrtí prezidenta Uzbekistánu Islama Karimova. "To byl člověk vysokých mravních zásad, který si zaslouží připomínat každý den, to je člověk, který svou velikostí je snad s naším skvělým prezidentem aspoň v některých ohledech srovnatelný!" připomněl přičinlivě pan senátor. Podle odborníků na aktuální postavení u prezidentského dvora Veleba zjevně aspiruje na povýšení z čekatelské pozice obyčejného veleby na post zasloužilého veleby a možná jeho ambice sahají do budoucna až k velebovi národnímu. Od prezidentské kanceláře teď ale veleba Veleba dostal pro jistotu osobní ochranku pro případ, že by se senátora přišel zeptat na podrobnosti jeho postoje některý z japonských nindžů, kteří měli jako mnoho dalších lidí legendární gymnastku ve velké úctě.
----------------------
Německá kancléřka Angela Merkelová již během své cesty po evropských státech stihla přečíst Osudy dobrého vojáka Švejka, které dostala darem od českého prezidenta. V rámci humanitární pomoci České republice se hned poté zasadila o zaslání několika desítek tisíc klystýrových souprav na jedno použití a speciální dodávku chininu pro všechny, kteří by podle svých vlastních slov moc rádi budovali a hájili Evropskou unii, ale jsou na to bohužel příliš nemocní.
----------------------
Nový školní rok začal návštěvou zlatého olympionika Lukáše Krpálka na plzeňském sportovním gymnáziu a na základní škole v Chvojkovicích - Brodě. Slavný judista slíbil, že připraví a částečně i povede speciální kurzy, ve kterých by se přinejmenším všichni učitelé měli naučit základní judistické chvaty, aby jejich vážnost mezi žáky a studenty vzrostla. Učitelé však mají obavy, že se žáci budou vyhýbat otevřenému boji, aby pod průhlednou záminkou soustředění na normální výuku mohli dál nerušeně hrát své napínavé judistické duely na mobilech.
----------------------
Sněmovna začne projednávat vládní návrhy změn ústavy. "Pokud jde o jmenování členů bankovní rady ve spolupráci prezidenta se Senátem, tam asi nebude žádný problém," řekl Nedělním miniglosám jeden z předkladatelů. Větší obavy mají především méně drsní politici z tzv. klouzavých mandátů, u kterých prý bude hrozit snadné vysmeknutí. Jedna z poslankyň se dokonce o nové formě mandátu pro náhradníky za ministry, kteří budou zároveň poslanci, vyjádřila po první nepříliš podařené praktické zkoušce afektovaným citátem z nejmenovaného filmu: "Svině klouzavý!"
Pokud
patříte mezi novější čtenáře Nedělních miniglos nebo si chcete
připomenout to nejlepší, co vyšlo v Nedělních miniglosách během jejich
více než osm let dlouhé historie, kromě kompletních článků v Archívu NMg
najdete na následujících odkazech i pět jubilejních výběrů
nejzajímavějších příspěvků, které byly zatím v Nedělních miniglosách
publikovány:
Stanice č.1 (rok 2016): Začátkem dubna jsem se pustil do malého rýmovaného přání v básničce Beránčí. Když tak o tom přemýšlím, vlastně totéž přeju od té doby každý den, jen o tom moc nemluvím, abych se pořád neopakoval.
Stanice č.2 (rok 2015): Přesně před rokem jsem hodnotil loňské extrémně horké léto v článku Tento způsob léta... Letos to přece jen - aspoň pro mne - bylo o dost lepší.
Stanice č.3 (rok 2014): Před dvěma lety jsem na blogu v článku O nenápadné blogové reklamě
poprvé trochu brojil proti reklamním blogovým článkům, které se už ani
nesnaží zakrývat, že vznikly jen a jen pro peníze jako obyčejný
marketingový produkt. Nic ve zlém, ale takhle to u mne na blogu prostě
fungovat nebude. I proto jsem vlezlé, nenápadné a neoficiální reklamě,
kterou se naše stránky snaží někteří "blogeři" jen tak mimochodem
zaplevelit, vyhlásil v poslední době válku. Vyhrát se asi nedá, ale
aspoň to zkusím dělat tak, aby to různí pokoutní podloudníci neměli tak
jednoduché.
Stanice č.4 (rok 2013): Ze všech povídek na tomto blogu měla kdysi největší ohlas Vražda u krbu.
Mohla být lepší, ale přísný limit 1800 znaků mne donutil krátit a
krátit a krátit. Nakonec není o moc delší než zdejší haiku :-).
Stanice č.5
(rok 2012): Pozdrav z mé oblíbené Lefkady, konkrétně z míst, kam běžný
turista nechodí, protože tam nevede žádná normální cesta, najdete v
článku Výstup na nejvyšší body Lefkady.
Každé léto je to paradoxně nejčtenější článek o Lefkadě na mém blogu a
prý už se objevují i lidé, kteří si tenhle výlet přinášejí na ostrov ve
svých plánech... "když o tom ten Vápeník píše..." Tak doufám, že se mezi
skalisky na hlavním horském hřebeni nikdo nezraní a pak na mně nepřijde
s pistolí nebo (ještě hůř) s právníkem vymáhat škodu.
Stanice č.6 (rok 2011): Historicky nejméně komentovanou reportáží z mnoha článků, které jsem napsal přímo z Japonska, byl text Tunelem z oranžových bran o zajímavostech Kjóta a jeho blízkého okolí. Komentáře byly jen tři, tak uvidme, jestli zpětně ještě nějaký nepřibude :-).
Stanice č.7 (rok 2010): Co asi dělá takový sen, když ho vyhodí z práce? Jednu variantu jsem nabídl v článku O nezaměstnaném snu,
a to jsem ještě netušil, že za pouhých pár dní se i mně nečekaně začne
plnit největší sen, který jsem kdy měl, a vlastně se mi přes všechny
neuvěřitelné peripetie plní dodneška.
Stanice č.8
(rok 2009): Pár zážitků z pěší cesty po "žebřochodnících" Prielomom
Hornáda ve Slovenském ráji (i když bez fotek, které se mi tehdy kvůli
pomalému připojení nedařilo přiložit) obsahuje reportáž O ještěří síti.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.