Stránky

úterý 21. července 2020

Jak jsem zapomněl na svou Sklerózu

Stěhování na nový blog je v mém případě zároveň i celkem rozsáhlou inventurou. Ne, neodstraňuji při ní mizerné články s prošlou dobou minimální trvanlivosti, tolik času, abych si po sobě všech těch více než 1900 kousků přečetl a odpovědně zhodnotil, zase nemám; přece jen - dvě fotografické výstavy mi stále ještě běží (POZOR, už jen do 7. srpna!!) a s přípravou třetí, nejrozsáhlejší, právě finišuji (podrobnosti najdete na mé speciální informační webové stránce). Ale chci aspoň omezit počet odkazů, které po smazání starého blogu přestanou fungovat, protože budou směřovat do prázdna, do náhle vzniklého blogového vakua. Během červencových večerů tedy procházím postupně po jednotlivých rubrikách svoje články a vyměňuji staré prokliky za nové, ano, dokonce i u tak starých článků, že je pravděpodobně v jejich novém domově nikdo z návštěvníků nikdy nenavštíví. Ano, souhlasím, je to prakticky bez efektu, ale zase na druhou stranu kdybychom dělali ve svém životě jen to, co má smysl, nebyla by to, myslím, zdaleka taková zábava, a stačilo by nám na něj tedy i výrazně méně času, takže kdoví, jak by se s tím evoluce vyrovnala.

U jednoho takového starého článku jsem ale ke svému překvapení našel rovnou odkazy dva: Skleróza - 1.část a Skleróza - 2.část. Až v tu chvíli jsem si vzpomněl, že jsem kdysi v blogovém dávnověku musel dvě svoje delší povídky rozdělit před zveřejněním každou na dva menší díly, protože v původním rozsahu nešly na blog.cz publikovat. Povídka Skleróza byla jednou z nich. Dalo by se říct, že jsem ji tím ovšem totálně zazdil: Jednak těkavé blogové prostředí zrovna obecně nepřeje rozsáhlejším a soustředěnějším textům (považte, dokonce zcela bez obrázků a vložených videí!) a když se z takového textu ještě udělá četba na pokračování, vydrží u něj až do konce opravdu jen ti nejotrlejší čtenáři. Tři? Čtyři? Možná šest nebo osm. O moc víc asi ne.

Samozřejmě, první, co mě napadlo, bylo povídku smazat. Nepamatoval jsem si ji už po těch letech úplně přesně, což je, myslím, pěkně v souladu se zvoleným tématem. Tak jsem si ji tedy po létech přečetl a s údivem jsem neskromně konstatoval, že snad není úplně blbá. Možná, napadlo mě, by si tahle povídka zasloužila cosi jako obnovenou premiéru. A kdy už jindy, když ne při příležitosti přestěhování do modernějšího a většího blogového domova, v okamžiku, kdy se poprvé po osmi letech odloučení obě povídková dvojčata mohla sejít pod jednou střechou, jak jsem to kdysi jako autor zamýšlel, ale neprosadil přes nepřející technické limity. Pod jednou střechou a pod jediným názvem. SKLERÓZA.

Zvu vás tedy na návštěvu do naoko líně poklidné domácnosti dvou stárnoucích manželů, kteří po dlouholetém soužití do detailu znají jeden druhého, a přesto - jak se ukazuje - existují v jejich životech pozoruhodná tajemství - nejen pro jejich okolí ale dokonce i pro ně samotné. Jak by to bylo krásné zavzpomínat na jistě nádherné dávné okamžiky, kdyby tu jen nebyla ta prokletá skleróza, která znemožňuje si je vybavit v jejich původní nesporné kráse! Když o tom tak přemýšlím, stále víc si myslím, že  čerstvě resuscitovaná (a přitom obsahově nezměněná) povídka Skleróza (původně publikována v lednu 2012) je jako dělaná k letnímu přečtení u odpolední nebo večerní kávy nebo čaje :-).

Přeji tedy všem krásné letní dny a příjemné počtení.

-------------------------------
P.S.: V neděli vyšlo jubilejní 550. číslo blogového týdeníku Nedělní miniglosy, které obsahuje výběr nejlepších miniglos z posledních 50 vydání, tedy cca za poslední rok. Pojďme si s humorným nadhledem společně připomenout, co se za poslední rok kolem nás všechno odehrálo: Nedělní miniglosy č.550 - výběrové vydání.

P.P.S.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě glos politického a společenského dění, podobných těm dnešním, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji a těším se zase brzy na shledanou.

19 komentářů:

  1. Skleróza podávaná po částech - to není dobré.
    Ostatně - blog měl, myslím, limit 40.000 znaků na článek. Nevíš, jak je to na této platformě?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těch 40.000 znaků měla až nějaká pokročilejší verze, v době vydání to, myslím, bylo jen 20.000, proto mi dvě rozsáhlejší povídky neprošly. Tady limit neznám a jen nerad bych ho testoval. Tahle povídka má každopádně cca 26.000 znaků a je na čtení dlouhá až dost :-).

      Vymazat
  2. Blogger je lepší programátor, nastavil vrchhní limit na 66 tisíc znaků nebo tak nějak!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blogový Alois Jirásek , zdá se, i na blogspotu opět utře :-).

      Vymazat
  3. Musím s překvapením konstatovat, že i když jsem v článcích neměla odkazy skoro žádné a obrázky už vůbec ne, tak se stejně při blogovém stěhování musím pořádně otáčet. Mimochodem 1900 článků je nesmírně úctyhodné číslo, které mi skutečně vyráží dech. Když si představím, že bych měla tolik článků a každý jsem musela třeba byť jen otevřít... uf!
    Povídka zní vyloženě lákavě, myslím, že nějaké to lenivé letní odpoledne se na ni bude tak akorát hodit :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Při každém stěhování vybublá spousta věcí, na které už jsme dávno zapomněli, a stěhování blogu není výjimkou :-). Původně jsem dělal ramena, že budu stěhovat jen články, které za přestěhování stojí, ale nakonec jsem vzal zavděk nabídnutým hromadným přenosem, který naopak neumí rozlišovat vůbec.

      Vymazat
  4. Já si tu "sklorézu" také příležitostně přečtu, ale mám na tebe jeden dotaz.
    Velmi se mi líbí, že máš u názvů rubrik počty článků. Jak jsi toho dosáhl?
    (Počet prvků seznamu se standardně řeší pomocí JavaScriptu a funkce document.getElementById, ale stejně nevím, jak to vrátit na nadřízenou volající úroveň.)
    Anebo využíváš funkci štítků z blogspotu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Použil jsem nastavovatelnou vlastnost gadgetu "Štítky". Rozhodl jsem se totiž nebojovat proti "štítkovému" systému a snažit se ho ohnout do podoby původní entity "Rubrika". Podle mé zkušenosti s úplně jinými systémy je totiž jednou z nejpřímějších cest do pekel snaha přizpůsobit systém nativně fungující na jiném principu našim dřívějším zvyklostem. Řekl jsem si proto: Blogger je prostě postavený na principu "štítků", budu tedy používat štítky. No a v konfiguraci gadgetu Štítky je zaškrtávací políčko "Zobrazit počet příspěvků na 1 štítek", tak jsem ho docela obyčejně využil.

      Samozřejmě, pokud dostane příslušný článek víc štítků, započítá se logicky do více řádků, takže celkový součet bude vyšší než počet vydaných článků, ale protože na druhou stranu i menu mám postavené na štítcích, jde vlastně o počet článků, který se mi otevře v příslušné záložce menu, takže počty budou odpovídat tomu, na co člověk při praktickém používání blogu narazí.

      Vymazat
    2. Pochopil jsem, že jsi slovo "štítky" nahradil v nastavení heslem "rubriky" (také jsem to tak udělal pro zápatí), mně se však líbi víc to, co měl Blog.cz, a sice, že se po kliknutí na název rubriky vypíše seznam článků a teprve z něj si pak vybírám. Přímý výpis článků se mně zdá nevýhodný, protože mám i rubriku s 55 články a vypsat tolik článků by bylo nesmyslné a nepřehledné, možná je to i omezeno a článek, který by mohl někoho zajímat, se ani nezobrazí. Proto jsem do systému raději vložil mezičlánek vlastních souborů se seznamem článků, ale chybí mně ty počty v menu. Umím je zjistit uvnitř volaného souboru, ale chci je v nadřízené úrovni, aniž bych ten soubor se seznamy aktivoval. Ale zas tak důležité to není.

      Vymazat
    3. K článku se to nevztahuje, proto se omlouvám za komentář mimo téma, ale díval jsem se do zdrojového kódu tvé stránky a tam je vidět, že počet článků je v něm "natvrdo", to znamená, že se zřejmě vypočte při načítání stránky a pak se před jejím vykreslením do zdrojového kódu zapíše.
      A štítky mohou rubriky dobře zastoupit, když se ke každému článku připojí jen jeden, je to téměř totéž (až na mezikrok se seznamem článků), ale nešikovné je (když nepoužijeme shluk), že lze volit pořadí štítků jen podle abecedy, nebo podle počtu článků se k nim vztahujících. Příbuzné rubriky pak mohou být v menu daleko od sebe a je to pak nepřehledné.

      Vymazat
    4. V tom pravém menu mám tyhle rubriky zatím spíš víc pro sebe, protože teď dělám velký úklid a celkem se mi to hodí. Je možné, že pak tyhle rubriky skryju a nechám jen menu, kde si můžu rubriky uvést v takovém pořadí, jak potřebuju.

      Vymazat
  5. Ankety a také smajlíky :).
    Co zde také asi není, je posílání mailové informace o novém komentáři. Kdyby někdo komentovat starší článek, který se už nezobrazuje na domovské stránce, těžko se o tom můžeme dozvědět.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Komentáře starých článků fungují (Nastavení/E-mail/E-mailové oznámení o komentáři). Právě jsem to otestoval na svém historicky prvním článku. Navíc se ti zobrazují i v přehledu všech komentářů.

      Vymazat
    2. Petře, zkusil jsem tvou radu, jenže po rozkliknutí této volby se mně vypisuje "Nejsou k dispozici žádné e-maily", takže jsem v situaci, že nevím, kam vůbec e-mail vložit, tady to žádný vstup neumožňuje.
      V přehledu komentářů je vidím, ale všechny, to znamená i ty, které jsem už četl.

      Vymazat
    3. Teď se mně zdá, že ten mail tam můžu vložit přes "Pozvat další lidi k e-mailům s oznámením o komentářích" a tam si zadat svůj mail.
      Mail skutečně přišel, odklikl jsem "Přihlásit se k odběru" a Blogger odpověděl:
      "Nyní budete dostávat e-mailová oznámení o nových komentářích na tomto blogu".

      Tak snad to tak bude.

      Vymazat
    4. Tak jsem to sice určitě nedělal, ale to vůbec nevadí, hlavně když to funguje! Už jsem přišel na některé funkčnosti, které se dají dělat více různými postupy a mají přitom i různou procesní podobu; tak třeba funguje práce s odkazy když se odkaz v příspěvku mění "přes tužku" a když se mění ze seznamu příspěvků, jsou tam dvě různá workflow. Je to zajímavé, nejspíš jde o nějaké pozůstatky starší verze, kdoví. Je vždycky lepší, když to jde udělat dvěma způsoby, než když to nejde ani jedním :-).

      Vymazat
  6. Tak jestli nezapomenu, tak se k ní vrátím a kouknu na tu obnovenou premiéru :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.