Nutno uznat, že letos se dostalo zatmění Měsíce opravdu neobyčejného mediálního zviditelnění. Jako je v posledních letech obvyklé, opět nám bylo vysvětleno, jak je daný jev mimořádný a jak zřídkakdy nastává; podobné to ostatně bylo u zajímavých nebeských úkazů postupně několik let dozadu a já už se vždycky těším na to, jakou mimořádnost odehrávající se maximálně třikrát za celé čtvrtohory mediální papoušek vytáhne z obálky. Jednou je úplněk krvavý, jindy stříbrný, jednou maximální, jindy minimální, jednou v konjunkci s Marsem, jindy s orbitální stanicí Mir.
Letos byly ty mimořádnosti opravdu těžko zpochybnitelné: Zatmění bylo hodně dlouhé, bylo na nejmenším možném měsíčním kotouči (je důvodné podezření, že ty dvě věci nebudou asi tak docela nezávislé :-)) navíc se nám do sledování malebně připletl i výrazný Mars. Sice jsem neměl nijak zvlášť silný teleobjektiv (pouze svou standardní "dvoustovku", navíc v kombinaci s fullframovým foťákem, pro pořádné fotky by to určitě chtělo lepší sestavu), ale na pozorování v Konstantinových Lázních jsem se těšil a v okamžiku začátku zajímavého jevu už jsem byl "v plné fotografické polní" v ulicích.