Jakpak asi je (a bude) v Nivči?

Jsou otázky, se kterými vám ani nejchytřejší internetový vyhledávač nepomůže. Zkoušel jsem např. nedávno zjistit, kde leží Niveč, ve kterou (nebo ve který - zpropadeně, vždyť ani nevím, jestli je Niveč ženského nebo mužského rodu!) se prý - když už je opravdu špatně - leccos obrací. Ale obrací-li se, říkám si, nejspíš to už tou dobou musí aspoň přibližně tušit, kde Niveč je. Kdoví, možná existují speciální kompasy nejen se světovými stranami, ale i s vyznačením Nivče a případně dalších míst, kam se člověk občas sám, umanutě, veden touhou objevovat a navzdory doporučením pudu sebezáchovy, snaží dojít nebo je tam jinými s gustem posílán, a dovedu si představit, že takový kompas by mohl být vyhledávaným žertovným dárkem k Vánocům nebo narozeninám. Já zatím takový kompas bohužel nemám, a do Nivče popaměti netrefím.

Ano, i mocný Google v tomto případě zklamal a ze zoufalství se mi místo Nivče pokusil podvrhnout aspoň asyrské Ninive, které je ovšem, myslím, od malé české Nivče dost vzdálené nejen geograficky ale i významově. Jak by však mohli potvrdit jazykozpytci i dějepravci, vninive se ovšem na rozdíl od vnivče již nic obracet nemůže, protože Ninive, jak jsem se dočetl, padlo již v roce 612 př. n. l. a samo bylo v té době obráceno vniveč tak důkladně, že ho v tom vnivči - nebo v tomto speciálním případě snad dokonce ve vninivči - dlouho nebylo možné najít. 

Kdybych měl hledat cestu do Nivče, nejspíš bych - čistě intuitivně - hledal někde v údolí, protože obrací-li se něco vniveč, jde to s tím tou dobou už většinou z kopce. Ještěže tak! Jako by nestačilo, že bloudím, ještě abych musel bloudit do vrchu! I kdybych pak byl nakrásně úspěšný a svou horskou Niveč objevil, je možné, že bych si nemohl dostatečně vychutnat její krásy, protože bych byl ještě dlouho v Háji (což je nejspíš předměstí Nivče) s dechem.

Zkoušel jsem pro vniveč najít výraz s podobným významem a napadlo mě slovo nazmar. Vida, už to pomalu leze: Chci-li dojít do Nivče, měl bych se vydat směrem na Zmar, který od Nivče jistě nebude daleko. Ale ani se souřadnicemi Zmaru mi vyhledávače nepomohly, jen mi doporučily stejnojmennou hudební skupinu, která asi zrovna optimismem nenabije. A rozhodně si při hledání Nivče nemůžu dovolit v depresi z hardcore emo hudby sejít z cesty a přijít místo ku Zmaru omylem třeba na Buben nebo se dokonce nečekaně ocitnout ve Psí. Škoda, protože tady už je Google přece jenom trochu sdílnější a přičinlivě mi vysvětluje, že Psí mohu s ostatními písmeny alfabety najít přímo na klávesnici počítače a k hradu Bubnu bych mohl dokonce doplout proti proudu Berounky přímo od nás z Dobřichovic. Jen se dost bojím, že teď po všeobecném zdražování bude na Bubnu narváno, takže se tam nevejdu a moje úsilí přijít na Buben přijde vniveč i bez Nivče.

Představuji si, že jednou bude v Nivči rušno skoro tak, jako právě začíná být na Bubnu, až se jednou - což tvrdí část kosmologů - vniveč obrátí celý náš svět a vesmír. To ovšem - v souladu s moderním pozitivním myšlením - beru nejen jako hrozbu, ale především jako mimořádnou investiční příležitost, protože teď sice v Nivči dávají lišky dobrou noc, ale až se sem jednou začnou hrnout všechny planety, hvězdy, galaxie a mlhoviny, ceny nivečských parcel půjdou jistě strmě nahoru.

A divíte se? Protože jestli tomu tak prozatím ještě není, jednou to tu v naší Nivči bude nejspíš fakt hustý! :-)

Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě pravidelných týdenních glos politického a společenského dění najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.