Japonsko v původně vyhozených obrazech

Jak už jsem připomenul před nedávnem ve speciálním článku, právě v těchto dnech je to Deset let od mé první Velké japonské cesty. Když jsem přemýšlel, co si s tímhle výročím počít a jestli vůbec něco, napadlo mě, že bych mohl zkusit najít externí disk, na který jsem po návratu z cesty nahrál kompletní japonský fotoarchiv. V Japonsku jsem totiž samozřejmě mimo jiné i trochu fotil, ale nedá se říct, že bych tehdejší fotky nějak speciálně využil (až na jednu výjimku, která se uplatnila na výstavě a pět kousků, které mám v cyklu Japonsko - v kůži Čekodžina trvale na svém fotowebu) i k něčemu jinému než do svých blogových článků. Fotky pro články jsem navíc tehdy vybíral hodně narychlo, protože články jsem psal prakticky každý den a to byl při neustálých přesunech docela fofr, tak jsem se s výběrem a úpravou fotek neměl čas moc piplat. Výsledek byl logický: Po starořímském vzoru jsem každou fotku rozsoudil velmi rychle - buď palec nahoru nebo palec dolů. Stačil tedy jeden pohled, pouhých pár vteřin zamyšlení (někdy) a ortel. Fotky, kterým jsem tehdy ukázal palec dolů (a byla jich drtivá většina), jsem sice vyhodil jen v těch nejjasnějších případech, ale ony vlastně dopadly podobně: Odložil jsem je mimo počítač na speciální disk, který jsem pak založil do šuplíku s archivem. Velká cesta skončila a objevila se spousta nových podnětů; kdo by se hrabal v tom, co už bylo?

K fotkám jsem se vrátil jen v několika speciálních případech, např. když jsem před pár lety připravoval pro pár známých z okruhu kolem japonské restaurace Miyabi prezentaci o výstupu na horu Fudžisan, která měla jako obrazový doprovod asi stovku cestou pořízených fotek. Ostatní fotky vlastně za celých 10 let nikdo neviděl a často už ani já jsem si nevybavoval, že jsem něco podobného vůbec fotil. Tak jsem si řekl, že nejlíp si desetileté výročí připomenu tím, když si svůj starý japonský fotoarchiv postupně projdu a zkusím najít pár fotek, ze kterých bych - už s novými získanými fotografickými zkušenostmi a možná i s o něco lepšími schopnostmi postprodukčních úprav - mohl udělat ucelenou vzpomínkovou fotosérii, která by třeba mohla přinést i nějakou novou hodnotu.

A tak už jedenáctý den každý večer usedám k počítači, procházím kompletně celý konkrétní denní adresář s fotkami, kterým je toho dne přesně deset let. Jednak si tím připomínám, co jsem vlastně všechno zažil, jednak si vytipovávám vhodné obrázky a zkouším, co se z nich dá získat. Většinou asi nic moc, ale co kdyby se to přece aspoň v pár případech povedlo? Aby to celé mělo aspoň trochu parametry fotografického cyklu, rozhodl jsem se, že všechny takto "oživené fotografie" udělám v černobílém provedení, které bude dodržovat určitý jednotný vizuální styl. Výsledkem by pak měla být speciální on-line galerie na mém fotowebu, kde konečnou podobu cyklu nakonec představím. Už teď jsem ale (časově, nikoli objemem) přibližně v půlce celé téhle svérázné akce, takže, myslím, nastal čas, abych vám tu pár adeptů na černobílou resuscitaci ukázal - prostě jen abyste věděli, že se po večerech neflákám, i když pracuji s materiálem, který byl už vlastně jednou zavržený a kterému je navíc deset let.

Říkám otevřeně, že když jsem se pustil do práce, vůbec mě nenapadlo, že to může být takové dobrodružství a že vlastně v některých případech na starém základě můžou vzniknout úplně nové fotky. Chtěl jsem tentokrát, aby to byly obrázky nejen pěkné na pohled, ale taky aby měly aspoň nějakou dokumentární hodnotu a vypovídaly o atmosféře, kterou na mě tehdy Japonsko působilo. Jestli se to povede, to zatím nemůžu úplně potvrdit, ale dělám, co můžu. A teď už přestanu vysvětlovat a předám slovo deset let starým obrázkům, jestli na vás aspoň některé i po těch létech zafungují :-).

 

 

 Tokyo, císařský palác

 

 

Tokyo, šintoistický komplex Meiji Jingu

 

 

 

 Tokyo, řeka Sumida s tehdy teprve dostavovanou věží Tokyo Sky Tree.

 

 

 

 Řada kamenných luceren v chrámovém komplexu Nikkó

 

 

 

Prostor pro očistu, chrámový komplex Nikkó

 

 

 

Šinkansen ve stanici Tokyo

 

 

 

Hora Fujisan, jeden z obchůdků na stanici č.5 na výstupové trase Subashiri

 

 

 

Úbočí hory Fujisan, výstupová strasa Subashiri

 

 

 

 

Rodinný výlet lodí po jezeře Ashi, okraj vulkanické oblasti Hakone

 

 

 

Loďka na jezeře Ashi, okraj vulkanické oblasti Hakone

 

 

 

Kabinková lanovka nad údolím Owakudani, vulkanická oblast Hakone

 

 

 

Nagoya, fontána s televizní věží

 

 

 

Starý dům v centru města Takayama

 

 

 

Tokyo, mrakodrapy ve čtvrti Shinjuku 

 

Postupně se teď v archivu přesunu do Kyota a na jižní ostrov Kyushu, kde, myslím, počet fotek ještě naroste, tak doufám, že mě mé odhodlání tváří v tvář té obrazové záplavě nepřejde :-).

 

Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může dále nabídnout? Kromě pravidelných týdenních glos politického a společenského dění najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se s vámi zase brzy na shledanou.