Když jsem na to prapodivné jméno "Valburga" poprvé narazil v jendom matričním zápisu z 1. poloviny 19. století, dlouho jsem ho neuměl rozluštit. Nejenže jsem ho neznal (byť pojem Valpuržina noc mi samozřejmě nebyl neznámý), ale navíc bylo napsané kurentem, což mi občas brání na první pohled rozeznat i mnohem jednodušší a používanější jména (třeba Petr :-)). Nakonec jsem ale tenhle oříšek po určitém úsilí rozlouskl a i když bych tak vlastní dceru rozhodně nepojmenoval, jméno mě zaujalo tak, že mi stálo za to si k němu něco dohledat. A protože cesty mírně vázané řeči jsou opravdu nevyzpytatelné, nakonec tohle jméno udělalo mediální karéru a prosadilo se až do téhle nové malé básničky.
Modlitba ke sv. Valburze
Zatímco mniši píší
legendy plné frází
o svaté abatyši,
světem to řádně cuká,
světem to řádně hází.
Posvátné srdce puká,
čas opadává z hrází.
Co na to asi poví
igumen opatovi,
dojde-li věrouka?
Přemožen větrem
netrefím do portálu
noci, jež hoří.
Svatá Valburgo,
oroduj za mou skálu
v bouřícím moři.
Pozn.: Svatá Valburga (Valborg, Walburga, Waltpurde, Walpurgis, Walpurga, Vaubourg, Falbourg, Gauburge) je uctívána jako patronka cestujících na lodi a patronka proti námořní bouři, obecně pak i proti hladu, nouzi a nemocem - včetně moru (zdroj: Wikipedie).
A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může nabídnout? Kromě pravidelných týdenních glos politického a společenského dění najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka, a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud
vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i
dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a
těším se s vámi zase brzy na shledanou.
Jak pravi basnik tusim Mahen potápěč nad vrakem: Bud pozdravem, kdos nikam nedoplul, vždyť plujem vsichni nevědouce kam..
OdpovědětVymazatJé, ten přechodník mě tam vysloveně blaží :-).
VymazatJeště bys mohl napsat další článek/báseň na téma igumen - takové slovo jsem nikdy neslyšel :).
OdpovědětVymazatTo se mi právě líbí u těchhle textů, že si samy volí cestu, i když je fakticky nikdo neřídí: Napřed Valburga, od ní igumen, od něj opat, od nich věrouka, atd. V lepším případě by to mělo dokormidlovat do míst, kde to chce mít autor, ale ani to není vždycky podmínkou :-).
VymazatJá off šem zůstávám tvrdošíjně věren staroslovanským žrecům.
VymazatKe svaté Valburze se. myslím, modlí burziáni z Wall streetu.
OdpovědětVymazatI oni mohou jít ke dnu.
To byl první rým, který mě napadl:
Vymazat"Po modlitbě k Valburze
prohrál všechno na burze..."
Ale chtěl jsem tentokrát dovést verše maličko jinam :-).
Krásné. :)
OdpovědětVymazatDěkuji :-).
VymazatTo je moc dobrá báseň! Myslím, že jedna z tvých nejlepších. Už jsem ji přečetla natřikrát a něco mi říká, že tomu ještě zdaleka není konec :-)
OdpovědětVymazatJsem rád, že se ti básnička líbí. Vznikla pozoruhodně hladce, jako by slova čekala už předem víceméně sešikovaná za rohem. Někdy prostě ruka píše skoro sama a pro mě je to jako pro pozorovatele dost velká záhada.
Vymazatquick
OdpovědětVymazatMoc pěkná básnička. Jméno Valburga se objevuje občas v románech z tzv. vyšší společnosti.
Tolik lidí a lidských činností si žádá ochranu a pomoc, proto má většina svatých i několikero patronátů, jinak by nestíhali. Například svatý Kryštof jich má nejméně šest mimo toho, že jeho jméno je volacím znakem letecké záchranné služby (Kryštof + číslo).
Takové ochrany a pomoci se ani v nejmenším nezříkám. Naopak - čím více má člověk přímluvců, tím lépe.
Vymazat....Posvátné kamenné srdce puká
OdpovědětVymazatrozděleno na 2 půlky nyní je.
Přesto živé zůstává,
paměť srdce zůstává,
láska nezmírá....
Oujé, převeliká krása!
OdpovědětVymazatPocitově - emotivní, působivé.
Básně se těžko hodnotí, ale když vezmu v potaz i minulou tvou básnickou tvorbu, stále kvalitní, vybrané a vybroušené.
Básní tu na blogu nepřibývá mnoho; snažím se, aby vždycky měly více vrstev pro různé druhy čtenářů, a aby nebyly - obsahově ani jazykově - úplně tupé. Jestli se to daří, jsem samozřejmě moc rád :-).
VymazatAbbé de Marolles by nenapsal oddanější verše. Líbí.
OdpovědětVymazat