Tři zajíci (Ch. Morgenstern)

Včera jsem dostal poštou od jednoho známého jeho krásný překlad jedné z básní Anny Achmatovové a uvědomil jsem si, že jsem se už velmi dlouho nepokusil sám nic přeložit. A tak jsem si řekl, že navážu po létech na to, jak jsem se kdysi dávno na blogu pokusil přeložit po svém Morgensternovu básničku Trychtýře. Chvíli jsem se rozmýšlel, do čeho se pustit, a nakonec jsem si řekl, že zůstanu panu Morgensternovi věrný - i proto, že i u básničky Tři zajíci existují krásné české překlady, např. od pana Hiršala či Emanuela Frynty. No a jako obyčejně mi vyšlo něco úplně jiného než těmto slovutným pánům, ale když ta cesta k výsledku byla vzhledem k povaze, hravosti a mnohovýznamnosti originálního textu tak zábavná a napínavá, že jsem byl sám zvědavý, kam mě dovede :-). 

 

Napřed originální text:

 

Drei Hasen

 

Drei Hasen tanzen im Mondschein

im Wiesenwinkel am See:

Der eine ist ein Löwe,

der andre eine Möwe,

der dritte ist ein Reh.

 

Wer fragt, der ist gerichtet,

hier wird nicht kommentiert,

hier wird an sich gedichtet;

doch fühlst du dich verpflichtet,

erheb sie ins Geviert

und füge dazu den Purzel

von einem Purzelbaum,

und zieh aus dem Ganzen die Wurzel

und träum den Extrakt als Traum.

 

Dann wirst du die Hasen sehen 

im Wiesenwinkel am See,

wie sie auf silbernen Zehen

im Mond sich wunderlich drehen

als Löwe, Möwe und Reh.

 

No jo, ale zveršuj do češtiny lva, racka a jelena tak, aby se to pěkně rýmovalo a ještě to bylo aspoň zčásti do rytmu. Není divu, že pan Frynta si vybral lva, lasici a koroptev a pan Hiršal dokonce sele, tele a kunu. Já jsem chtěl, aby se zůstalo u původního rozdělení zvířecí říše na dva savce a jednoho ptáka a aby se první dva řádky rýmovaly. A tak jsem si řekl: Co kdybych nepoužil lva, ale lvici, aby aspoň jeden bod zůstal částečně věrný originálu, a zbytek jsem vymyslel tak, aby to rýmem a rytmem co nejvíc ladilo s původním textem a zůstalo to ještě aspoň trochu poetické, a tak do trojice podivných zajíců přibyla vlaštovice a jezevec. Samozřejmě, jsou to dost dlouhá slova, což přináší potíže, ale naštěstí v češtině se dá občas i nějaká ta slabika vyšetřit.

 

No a prostřední sloka, to je ovšem poněkud vyšší dívčí, jsou tam drobné exkurze do matematiky (mluví se tam o "čtvercích" o odmocňování i o kořenech rovnic, ale v pěkně poetickém "vícesmyslu", takže je na překladateli, jestli se vydá do matematických vod nebo do jejich nematematických analogií; já jsem si přál, aby to zůstalo tak nějak na pomezí, aby se oba světy - ten systematický i ten fantazijní - trochu pomíchaly a promísily se jejich vůně. Připouštím - musel jsem si udělat víc stupňů volnosti v počtech slabik, ale mezi námi, on to ani pan Morgenstern nemá úplně pravidelné, tak jsem maličko povolil rytmické opratě, abych je zase na konci přitáhl. Jak se mi to celé povedlo, posuďte sami. Sice bych mohl na svou obranu podotknout, že německy neumím skoro vůbec (snad kromě vybraných českých germanismů), takže jsem se některé dvojsmysly jen domýšlel, ale o to větší to byla zábava. Tak snad se nebude pan autor ve svém rovu příliš mrskat, řekl bych, že jestli měl někdo pochopení pro tvůrčí nesmysly, byl to právě on :-).

Tři zajíci

(vlastní překlad)

Na loukách tančí v úplňku

tři zajíci - jak divná věc!

Ten první, to je lvice,

ten druhý vlaštovice

a třetí jezevec.

Děj báseň nenapoví,

byť vás to možná hněte.

Kdo ptá se, ten se doví,

však jen vlastními slovy.

Nedá-li vám to, báseň umocněte,

přidejte trmel z kotrmelce

a kořen všeho, i když nepřesný,

vymačkejte po celé délce

a šťávu sněte jako dobré sny.

Uvidíte tři zajíce

na lukách v stříbru měsíce,

jak tančí tam - jak divná věc -

jak v jednom kole vlaštovice

lvice i jezevec.

A ještě přidám pro srovnání překlady, o kterých jsem se v textu zmínil, od klasických Morgensternových překladatelů:

Tři zajíci 

(překlad Josef Hiršal)

Tři zajíci tu tancují,

když louku stříbří luna:

prvý je tele

druhý je sele,

třetí je kuna.

 

Ten, kdo se ptá, ten se i doví,

tady se nevykládá děj,

tady se básní, kouzlí slovy;

cítíš-li se však nucen - kdo ví?

- čtveřici z těch tří udělej:

doplň je pampou z pampelišky

a lišku vyžeň někam ven,

vylisuj celek v deskách knížky

a extrakt vnímej jako sen.

 

Tři zajíce pak uvidíš, 

když louku stříbří luna,

jak se tu točí níž a výš

na nožkách, o nichž všecko víš,

co tele, sele, kuna.

 

Tři zajíce

(překlad Emanuel Frynta)

 

Na louce v záři měsíce

tancují si tři zajíce 

a první z nich je lev

a druhý pak je lasice

a třetí koroptev.

 

Chce-li kdo vysvětlení

pak pomoci mu není

neb toto prosté pění

jsou verše o sobě;

leč chceš-li poučení

dvojmoci  podrob je

a přidej k tomu želé

ze stromu žel, to celé

odmocni do kořen

a extrakt sni co sen.

 

Pak spatříš ty tři zajíce

na louce v záři měsíce,

jak tančí - divný zjev -

křepčíce coby lasice

a koroptev a lev.

Pozn.: A co vám můj blog - pokud ho ještě neznáte - může dalšího nabídnout? Kromě týdeníku Nedělní miniglosy, reflektujícího už víc než 11 let svérázným způsobem politické a společenské dění, najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, z Řecka a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, vzpomínková vyprávění, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a také celá řada fotografií doprovázejících četné fotočlánky. Pokud vás na mých stránkách něco zaujme, neváhejte a dejte o mém blogu vědět i dalším lidem, které by mohly moje články potěšit. Děkuji, opatrujte se a těším se zase brzy na shledanou.