Můj blog v roce 2022

Od roku 2012 je jedním z tradičních bilančních článků na začátku roku i ten, který se věnuje fungování mého blogu. Když to shrnu, ono se dá říct, že v roce 2022 se nic moc vzrušujícího na tomhle blogu neodehrálo: Prostě postupně přibývaly články a mírně ubývali návštěvníci. Nedošlo k žádné likvidaci blogové platformy, nedostal jsem za svůj blog Nobelovu cenu (i když to jistě bylo zase o fous :-)), administrátoři nevystřelili z Aurory, aby odstartovali Velkou říjnovou blogovou revoluci, ani se do hvězdného meziprostoru kvantově nevypařily všechny zdejší fotky. Prostě - na úrovni celku víceméně nuda a šeď. Ale pojďme se podívat na pár konkrétních čísel, jestli na "mikroúrovni" najdeme něco zajímavějšího.Jako obyčejně použiju jako zdroj data z Google Analytics.

Začnu jako vždycky několika základními souhrnnými čísly: Celkem jsem na svém blogu v roce 2022 zaznamenal 20 055 návštěv (průměrně tedy 54,9 návštěv denně), což znamená oproti roku 2021 pokles o 4,3% (loňský meziroční pokles byl po zrušení platformy blog.cz a po vyzmizíkování veškeré historie ve vyhledávačích 27%, tak to vypadá, že situace se přece jen postupně stabilizovala. Popravdě, je to lepší výsledek, než jsem čekal. Byť jsem samozřejmě v dobách dávné blogové konjunktury zvyklý na řadu let udržovanou porci kolem 800 návštěv týdně, dnes mám v průměru kolem 250. Řada blogerů, kteří si ke mně dříve a někdy i celkem pravidelně chodili číst, se ztratila v turbulencích souvisejících s likvidací starého blogu. Někteří se zabydleli na sociálních sítích a žhaví své facebookové či instagramové účty, někteří si prostě našli úplně jinou zábavu.

 

Uvedených cca 20 tisíc návštěv vykonalo 4 364 návštěvníků, takže postupná koncentrace na pevnější a rozsahem menší návštěvnické jádro nadále probíhá. Počet návštěvnických relací na jednoho uživatele se mírně zvýšil (o 1,6%), stejně jako průměrný počet stránek otevřených během jedné relace (o 2,5% na 2,12). Tzv. "míra okamžitého opuštění" (to jsou takoví ti návštěvníci, co přijdou ponejvíce omylem, leknou se, kde se to octli, a okamžitě hledají křížek vpravo nahoře), zůstala na hodnotě 50,6%. 

 

Nepočítal jsem to přesně, ale řekněme, že jsem v uplynulém roce doma v Dobřichovicích mohl mít dohromady tak 10 "živých" návštěv. Oproti tomu je 20 tisíc návštěv na blogu, říkám si, docela slušné číslo, a to jsem ani nemusel běhat otevřít branku.

 

Celkem jsem v roce 2022 publikoval 146 článků, takže už devátý rok po sobě se "trefuji" do intervalu mezi 140 a 150 články, což odpovídá skoro třem článkům týdně. Nadále udávaly neměnný rytmus Nedělní miniglosy, mezi které se vešly většinou dva další články a občas jen článek jeden. Pořád platí, že za téměř 14 let existence mého blogu nenastala nikdy situace, kdy by během týdne nevyšel ani jeden článek. Nové články vycházely logicky nejčastěji v neděli (48x, zbytek do 52 tvořily redakční prázdniny), v pátek (33x) a ve středu (28x), což napovídá nejčastějšímu rytmu Středa - Pátek - Neděle, jako když se pravidelně sází sportka. V úterý vyšlo 19 článků a ve čtvrtek 12 článků. Nejméně článků vyšlo jako obyčejně v pondělí (pouhé 2 články) a v sobotu (4 články), což obojí většinou nastávalo o víkendech, kdy nevyšly Nedělní miniglosy.

 

Počet rubrik zůstal na čísle 29, žádná z rubrik nebyla nově zřízena ani jsem žádnou neodstranil.Všechny rubriky i jejich obsah si můžete kdykoli prohlédnout v bočním pravém menu.

Celkem se v článcích objevilo 391 fotek. 79 článků bylo bez fotky (samozřejmě, dominují v tom Nedělní miniglosy, jejichž logo za fotku nepovažuji), naopak nejvíc obrázků, celkem 21, obsahovala reportáž o paralelní pražské Královské cestě pro krále, kteří nemají rádi davy.

Nejvíce návštěv (156) tentokrát přišlo paradoxně na Boží hod vánoční 25. prosince. Přičítám to tomu, že jsem v posledních dnech před Vánoci rozeslal svým známým kolem 600 elektronických péefek a v této zásilce, kterou každý rok používám k pročištění a k případné opravě komunikačních cest, byl přiložený i přímý odkaz na hlavní stránku mého blogu, kterou nejspíš někteří z oslovených - v okamžiku, kdy trochu polevil hlavní vánoční ruch - využili k nakouknutí. Naopak nejméně návštěv přišlo o letním slunovratu 21. června, kdy, chápu, jde dělat spoustu příjemnějších a užitečnějších věcí, takže slunovratových návštěvníků bylo pouhých 17. Nejvíc návštěv chodilo v neděli (průměrně 69), nejméně naopak v úterý (průměrně 43), což je úplně stejné jako loni a souvisí to s prudkým poklesem návštěvnosti s časem, který uplynul od posledního publikovaného článku

Poprvé v historii mého blogu se stalo, že nějaký článek obhájil pozici nejčtenějšího článku roku. Stejně jako v předešlém roce se jím totiž stal článek z června 2019 Opuštěná vojenská základna v horách Lefkady, který si přečetlo 265 lidí (o rok dříve 260), na čemž je vidět, že fungování internetových vyhledávačů se už docela stabilizovalo, a občas se tedy přijde podívat i někdo "zvenku". Z článků roku 2022 vyhrál text Cožpak vy věříte vlastním očím víc než mně? který si přečetlo 201 návštěvníků. 167 lidí si přečetlo článek Deset soukromých poznámek k situaci na Ukrajině, 140x byly přečteny Zápisky z čerstvě popsaného sešitu a 130 lidí si přečetlo "perličku z domácího archivu" O vymazaném manželství. Naopak, nejméně navštěvovaným článkem bylo jako obyčejně jedno z haiku: Pouhých 37 návštěv zaznamenalo Haiku blížícího se slunovratu.

Podobně jako o rok dříve přišlo cca 85% návštěv z ČR a 15% ze zahraničí. druhé je tentokrát Slovensko, bronzové USA, čtvrté Řecko a páté Irsko. Marie Veronika pak vytáhla Austrálii až na 97 návštěv a na celkové 9. místo, moc děkuji :-). K zemím, odkud mám hlášený aspoň jeden přístup na blog, patří i Pákistán, Kostarika či Madagaskar. Opět ovšem musím smutně konstatovat, že i tentokrát absentuje Antarktida, což bych v příštím roce rád napravil tím, že budu tamějším tučňákům rozdávat mrazuvzdorné tablety s přednastaveným odkazem na můj blog :-).

Pokud jde o návštěvnost oblastí v rámci ČR, jednoznačně vede jako obvykle Praha, dále jsou přibližně nastejno střední Čechy a jižní Morava a následuje Pardubicko a Plzeňsko. Našel jsem i malou zajímavůstku: Zatímco v Hradci Králové mám u tamních roztěkaných obyvatel "míru okamžitého opuštění" asi 85%, báječní návštěvníci v trpělivé Chrudimi mají jen kolem 20%, moc děkuji :-) Žebříček zahraničních měst vede Dublin před Vídní a Athénami.

Rozčlenění návštěv podle použitého zařízení kopíruje v posledních letech používaný model: cca dvě třetiny přístupů je z počítače (loni 65,2%), cca jedna třetina z mobilu (loni 33,5%, jde o nárůst o skoro 4 procentní body a známka návratu dat do předcovidového období), drobné příměsi tvoří návštěvy z tabletu (loni jen 1,3%, tablety padají o překot, o rok dříve to bylo 3,8% přístupů). 

 

Z vyhledávačů nakonec přišlo cca 30% návštěvníků (srovnatelný výsledek s loňskem) - jen pro srovnání: v roce 2020 po přechodu na nový blog to bylo pouhých 11%, v roce 2019 na starém blogu naopak 47%. Vychází mi z toho, že uplatnění ve vyhledávačích uměl Blog.cz svým ovečkám zajistit lépe, což je paradox, když blogspot patří do Google ZOO.

Jako obyčejně je při těchto hrátkách s čísly dobré mít stále na paměti, že každá "čárka" a každé malé promile ve statistice představuje úplně živé lidi, kteří sem na blog přicházejí s určitým očekáváním a po nějaké době zase v nějakém rozpoložení odcházejí. Že stále přicházejí, tomu jsem moc rád, všem za to děkuji a věřím, že to bude ještě nějakou dobu pokračovat. Já se budu jako každý rok snažit, aby rozpoložení při odchodu bylo dobré, dokonce tak dobré, aby rozhodně nešlo o odchod poslední :-).

Moc vám všem děkuji, že dáváte těmto číslům šanci vzniknout. A jako každý rok, i roce 2023 se budu těšit nejen na shledanou, jak se těšívám normálně, ale rovnou na shledávanou! :-)