Malostranské lampy

"Tak doufáme, že se 22. prosince večer zase zastavíte," řekli mi už dávno před Vánoci moji známí z domu U obrázku Panny Marie na Kampě, o jehož neobyčejném balkónku jsem už na blogu několikrát psal. Mé "volitelné narozeniny", na jejichž oslavu jsem letos podnikl už podeváté fotografickou předvánoční procházku nočními uličkami Malé Strany, už začínají být známé. Samozřejmě jsem neodolal a zastavil jsem se, protože tahle návštěva u moc milých lidí přímo vedle Karlova mostu už se pro mne stala tradičním startovním bodem malostranského předvánočního toulání s foťákem. Tentokrát jsem byl v Praze už od dopoledne, protože letos připadl 22. prosinec na neděli a chtěl jsem ještě před procházkou stihnout napsat a publikovat Nedělní miniglosy a procházku jsem končil až těsně před desátou v noci, kdy už hlavní pouliční ruch přece jen ustal. Místo davů lidí zůstaly v ulicích krásné lampy dotvářející svým světlem kouzelnou atmosféru mých Vánoc.

 

K návštěvě domu U obrázku Panny Marie pro mne už neodmyslitelně patří i nakouknutí na jeho balkónek a pár fotek z tohoto pozoruhodného místa. Sice jsem s sebou měl stativ, ale manipulace s ním na malém balkónku není úplně snadná, a tak jsem se tentokrát rozhodl fotit jen z ruky, i když při odpovídajících expozičních časech nemůže být záběr ostrý tak, jak bych si optimálně představoval.

Pokud chci dostat do jediného záběru všechny tři lampičky, které balkónek zdobí, existuje jen velmi málo možností, jak to udělat. Tentokrát jsem proto trochu zaexperimentoval a použil jsem metodu používanou spíš ve street fotografii: Foťák jsem nastavil předem a pak jsem exponoval naslepo kamsi šikmo vzhůru od podlahy balkónku. Fotka má sice spoustu technických i kompozičních neduhů, ale pohled je to, myslím, přinejmenším neotřelý :-).

Poslední dobou rád fotím v Thunovské ulici, do které se - jen kousek od nejrušnějších míst Prahy takhle v noci zatoulá jen sem tam někdo. Tohle místo je přímo pod Novými zámeckými schody směřujícími na Hrad, pobýval jsem tu asi hodinu a během té doby jsem potkal jediného člověka, který tu navíc byl pracovně; přišel mě okouknout, jestli nechystám nějakou neplechu, a když zjistil, že nezlobím, hezky jsme si popovídali. Mimochodem, na to auto, které mi přijelo do záběru a pak asi čtvrt hodiny rozsvícené čekalo na nějakého hosta místního penzionu jsem chvíli v duchu ošklivě nadával, ale nakonec jsem ho docela s chutí zakomponoval do výsledného snímku, protože je to, myslím, ozvláštnění jinak celkem statické hry pouličních světel.

Ještě výše v Thunovské ulici je místo, kde jsem loni udělat celkem slušnou zasněženou fotku, kterou nedávno využil po dohodě se mnou jeden šikovný muzikant ve svém novém videoklipu. Chtěl jsem fotit znovu ze stejného místa, ale bohužel, těsně pod schody bylo přesně "na mém místě" zaparkované auto, takže jsem musel použít o něco nešikovnější úhel záběru.

Znovu Kampa a místní vánoční trhy na záběru z Karlova mostu. Nejenže byly na mostě jako obyčejně docela davy, ale místy tu byly napůl zaparkované a napůl poházené všudypřítomné elektrické koloběžky, takže se celkem nedivím místním, že k těmto strojům nemají zrovna kamarádský vztah.

Během své "narozeninové" procházky rozhodně nemohu ani jednou minout uličku U zlaté studny, takže se mě dočkala i tentokrát. Fotky čtveřice místních lamp tu byly při této příležitosti k vidění už mnohokrát, tak tentokrát přidávám pro změnu černobílou variantu.

Poslední z fotek jste již mohli vidět v mém štědrovečerním blogovém příspěvku, fejetonu O konzervativních Vánocích. Udělal jsem ji ve velmi rušné Mostecké ulici tak, aby v záběru nebyly stovky hlav kolem se promenujících turistů a pokud možno ani četné dopravní značky (tu nejodpudivější, neodstranitelnou, s velkou lesklou plochou přímo v těle chrámu svatého Mikuláše, jsem musel trochu ztmavit, aby lépe splynula s okolní tmou), ale jen pouliční lampy a vzdálený barokní chrám, vše na jedné úhlopříčce. Kvůli tomu, aby byl chrám v pozadí lehce máznutý, jsem musel použít nejnižší možnou clonu a s výslednou kompozicí jsem tentokrát opravdu spokojený. Použité vysoké ISO ale pravděpodobně znemožní, aby vznikla pořádná a přitom technicky kvalitní zvětšenina, uvidíme.

Poté, co byla před Vánoci skoro týden silná inverze a v noci a ráno jsme si mohli užívat poctivou mlhu, trochu jsem doufal, že by třeba mohla být letos poprvé i pořádně zamlžená procházka, což nakonec nevyšlo. I když letos bylo ve srovnání s předcházejícími procházkami velmi teplé počasí, přesto po dlouhém toulání noční Prahou přišel vhod kelímek svařáku na Malostranském náměstí. Se stánkařem jsem si jako poslední zákazník dne připil na zdraví a na ty své deváté "narozeniny". A sám jsem pak pozvedl kouřící kelímek, abych na dálku připil krásnému důvodu, který před lety tuhle tradici vyvolal.

Tak tedy na zdraví, na zajímavé tradice a na báječné původce naší inspirace, bez kterých by byly barvy kolem nás mdlé a nejspíš i ty úžasné malostranské lampy by nám svítily o dost slaběji! :-)