Kroupové

Série básniček pro děti dnes uzavírá první - a doufám, že zdaleka ne poslední - tucet. Zde na blogu jste si mohli přečíst už tři kousky - miniaturky Jeptiška, Koalí ukolébavka a Mývalové ze Sahary. Stejně jako u "saharských mývalů" bylo i tetokrát inspirací letošní letní počasí - tentokrát šlo o malou přepršku s pár kroupami. Nic fatálního, jen krátká epizoda, která by se jinam než do rubriky Miniatury těžko kvalifikovala; snad jen kdyby přišla v neděli, mohla by z ní být mlčenlivá a maličká nedělní miniglosa.

Někdy kroupy v takové letní přeháňce vypadají, jako by se praly o své místo na slunci, netušíce, jak s nimi jeho teplé paprsky po odplutí černého mračna dokážou naložit. Jako by ti kroupí bojovníci nebyli kroupami tradičního ženského rodu, ale rodu mužského. Kroupové! :-)

Kroupové

Z nebeského škraloupu

spadl kroupa na kroupu;

je to šlupka, když tak rychle letí.

Po trávě se jeden přes druhého koulí,

oba mají malou módní bouli

jak dvě malé škádlící se děti.

A pak během chviličky,

jak po štěněti,

zbydou po nich jen dvě malé

....................................loužičky :-).

 

Jako už tradičně k miniaturám - i dnes přiložím pro zájemce volňáska na cestu do blogového pravěku. Zůstaneme stylově u počasí: Už vás někdy napadlo, co by lidé dělali, kdyby nebyli teplokrevní? Mne to napadlo během prvních opravdu studených dnů podzimu 2009 a napsal jsem o tom článek O lidské teplokrevnosti. Dovedete si představit, jak by studenokrevní lidé letos v létě řádili a jak by na své řádění v zimě (ale možná třeba už v neděli) jen pomalu, pomalounku, vzpomínali? :-)