Stránky

středa 5. března 2025

Kostel plný varhanní hudby

V sobotu jsem se byl poprvé podívat v celkem nedávno veřejnosti zpřístupněném objektu kláštera minoritů při kostele svatého Jakuba Většího na pražském Starém Městě. K některým záběrům z interiéru kláštera se určitě ještě dostanu, dnes se ale zmíním o nádherném varhanním nástroji ze začátku 18. století, který je součástí svatojakubského kostela. Součástí prohlídky areálu byla totiž i návštěva kostela a naše průvodkyně se poctivě snažila nám vyprávět některé kapitoly z dějin chrámu stejně jako upozornit na zajímavosti interiéru. Zároveň ale začaly hrát svým mocným zvukem varhany, na kterých cvičila zdejší varhanice na pravidelnou nedělní varhanní produkci.

Musím se naší milé průvodkyni omluvit (znám ji už dlouhé roky, tak snad moji omluvu přijme), že když jsem se měl rozhodnout, jestli se snažit zachytit slova jejího výkladu nebo se nechat plně prostoupit úžasným zvukem nadpozemské hudby, dal jsem přednost varhanám, protože je to v tom prostředí úžasný a sváteční zážitek, který lze těžko nahradit tím, že si o něm něco přečtu nebo si pustím ukázku na mobilu. Předpokládám, že hrála přímo zdejší varhanice a ředitelka kůru baziliky sv. Jakuba, Irena Chřibková.

Ano, přiznávám, udělal jsem uvnitř kostela i pár fotek normálním fotoaparátem. U vchodu je sice obrázek červeně přeškrtnutého foťáku, ale jsem zvyklý si v takovém případě najít podrobnější pravidla chování v chrámovém prostoru, která dost často nepotvrzují turistickou vizuální zkratku; ani zde detailní pravidla o obecném zákazu focení nic neříkají, jen zakazují fotit věřící při bohoslužbě a fotit ze stativu, což jsem obojí poctivě dodržel, protože jsem zvyklý se na návštěvě chovat podle pravidel navštíveného a nediskutovat, jestli mě jimi náhodou neukrátil na mých lidských právech.

První záběr je směrem k hlavnímu oltáři, na něm tedy zdejší vzácné varhany ještě nevidíme.

 
 
Na druhém záběru směrem k hlavnímu vchodu do chrámu už je tenhle skvostný nástroj, který v roce 1705 pořídili zdejší minorité za 2210 zlatých a dalších 635 zlatých pomocníkům, dobře vidět.
 



Abyste se taky mohli trochu zaposlouchat do zvuků nástroje, přikládám zde odkaz na video sestávající z několika krásných varhanních skladeb, rovněž v podání Ireny Chřibkové, video, které bylo před lety vytvořeno ve prospěch sbírky na opravu těchto varhan. Samozřejmě, není to totéž, jako když stojíte v kostelní lodi přímo v proudu hudby, ale jako ilustrace to ujde. Zároveň jsou ve videu detailní záběry nástroje, takže můžete nakouknout i do míst, kam jsem se jako běžný návštěvník tentokrát nedostal :-).



Svatojakubské varhany mají 8277 píšťal 4 manuály a 95 rejstříků.

 

Chrámová loď kostela sv. Jakuba je opravdu majestátní a není divu, že se v ní zvuk varhan tak krásně nese.


 
 
Po návštěvě kostela s hudební vložkou jsme se opět vrátili do vedlejších klášterních prostor, ale tóny vzácných varhan - alespoň tedy ve mně - ještě dlouho doznívaly. Těžko se v takový místech a za takových okolností nesnažit komunikovat s tím, kdo je v chrámových prostorách doma, a nepřičinit pár proseb za ty, kteří jsou pro mě důležití. Všechny během prohlídky nevyslyšené informace se, myslím, dají dohledat v otevřených informačních zdrojích, ale tu blízkost hudby a Boha si, myslím, jinak než reálným zážitkem přivoditi nelze.

 

21 komentářů:

  1. Až překvapivé, jak pěkný je interiér kostela...a ty varhany...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty varhany jsou prostě nádherné a obrovské :-).

      Vymazat
    2. Počtem varhanních píšťal největší v ČR

      Vymazat
  2. Lezarts
    Děkuji za objev! Interiér kostela je naprosto skvostný a za doprovodu varhan opravdu “ nadpozemský” zážitek .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hraje se tam poměrně často, ale pravidelně v neděli.

      Vymazat
    2. V 10.00 hodin

      Vymazat
    3. Přesně tak, děkuji za věcné doplnění.

      Vymazat
  3. Slyšet varhany v každém kostele je zážitek. Já si to střihla vloni v Budyšíně a pár let před tím ve Weiskirchenu. Já si vůbec nevybavuju kde tenhle kostel je. Je vidět, že Karel IV. měl šťastnou ruku při zakládání staveb. Panna Maria Sněžná, sv. Jakub.... jedno měl být největší korunovační kostel, tohle je zas kostel s nejdelší kostelní lodí ....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to objekt kousek za Ungeltem směrem ke Kotvě. Karel IV. tam byl vystaven poté, co zemřel, "za svitu 500 svící"...

      Vymazat
  4. My jsme šli onehdy kolem a varhany byly slyšet až ven... Ale dnes jsme shodou okolností nahlédli do kostela Panny Marie Sněžné, tam měli taky přeškrtnutý foťák, a tak jsem tam nefotil. No, příště si z vás vezmu příklad... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snažím se dodržovat pravidla, ale zase se nechci svézt se zjednodušenými pravidly pro turisty, tak zkoumám podrobnosti a někdy se nestačím divit :-).

      Vymazat
  5. Varhany jsou vskutku nástroj boží.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rád bych na ně uměl hrát, ale to jsem už v mládí bohužel zanedbal.

      Vymazat
  6. Když člověk jen tak vleze do kostela a tam zrovna hrají varhany nebo se tam dokonce zpívá, umí to být neuvěřitelně silný zážitek. A zrovna Irena Chřibková to s nimi rozhodně umí :-) Musela to být pecka.

    OdpovědětVymazat
  7. Restaurování varhan je jediná profese, která za 6 let na světě zbyde, říkají apokalyptici.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen počkej, co dokáže umělá inteligence a jak bude znít výsledek.

      Vymazat
  8. Díky za varhany. Chrám je velkolepý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rádo se stalo. Bylo moc fajn mít dost času pobýt a zaposlouchat se.

      Vymazat
  9. Nesmírně působivé jsou spodní tóny varhan. Překvapující je počet klaviatur, které varhanice ovládá. To nemají ani rockoví hudebníci, ti končí na třech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen se to dá špatně zabalit a odjet s nástrojem na turné! :-)

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.