Svatojánské haiku

V průběhu letošního léta u mě tedy opravdu nebylo moc času na úklid. Až těsně před tím, co jsme minulou neděli dovezli vystavené fotky z chotěšovského kláštera, se mi podařilo byt trochu připravit na zimní období koexistence fotek a jejich autora :-). Během uklízení jsem se užuž chystal vyhodit jeden obyčejnou tužkou hustě popsaný papír A5, když jsem si všiml, že na papíře bylo zaznamenáno mimo jiné i devět různých verzí (osm českých a jedna anglická) "svatojánského haiku" z června letošního roku, kdy jsem se zatím naposledy zúčastnil "haikukai" - setkání různojazyčných lidí, kteří ve společném prostoru pozoruhodného japonského "zenového domečku" zkoušejí napsat haiku na vybrané téma (v tomto případě to bylo velmi obecné "Léto") a vysvětlit jeho smysl za pomoci různých jazyků a občas i pantomimy i ostatním. 

Ze zmíněných celkem devíti verzí jsem se rozhodl na blogu zaznamenat aspoň dvě, abych teď mohl popsaný papír konečně v klidu vyhodit :-).

 

Verze I

V nejkratších nocích

světlušky vyrýsují

daleké cesty.

Verze II

V bezhvězdné noci

mušky svatého Jana

nebe rozzáří. 

Pozn.: Už jen do sobotního večera je přístupná velká výstava České federace fotografického umění v krásném prostředí ambitu kláštera u Panny Marie Sněžné přímo v centru Prahy. Na výstavě je k vidění víc než stovka fotografií od 27 autorů a mezi nimi je i mých 7 fotek. Kdo by si případně chtěl výstavu projít v sobotu 12.10. (poslední den výstavy) s mým osobním doprovodem, dejte mi vědět, celou sobotu se budu pohybovat někde poblíž, tak moc rád přijdu.