Stránky

pátek 8. března 2024

O stěhovavých ptácích

Vrtá mi to už nějakou dobu hlavou: Prý se k nám kvůli tomu, že u nás byl letos neobvykle teplý únor, vracejí o dost dřív stěhovaví ptáci. Na první pohled to dává docela smysl. Proč by přece dleli v teplých krajích déle, než je nezbytně nutné, když už jsou u nás dobré podmínky k návratu? I když, popravdě, já kdybych už byl jednou v teplých krajích, kde je nejspíš dost teplo, jinak by to byly houby teplé kraje, nechtělo by se mi do krajů studenějších, i kdyby mi tam nakrásně slibovali únor teplejší v průměru ne o tři ale hned o čtyři stupně oproti dlouhodobému, na mě přes lehce oteplovací tendenci poslední doby pořád ještě dost studeného normálu. To, co mě na tom ale znervózňuje, je skutečnost, jak se ti ptáci, sakra, v té dálce dozvěděli, že u nás byl relativně teplý únor?

Když u nás rozkvetou o měsíc dřív sněženky nebo rozkvetou meruňky, budiž, tomu rozumím. Jsou TADY a reagují na konkrétní podmínky. Vyšší okolní teplota je vzbudí a ony si řeknou, že nastal čas. Ale stěhovaví ptáci jsou TAM, v teplých krajích. Jsou i teplé kraje kvůli globálnímu oteplování ještě teplejší, o tolik, že to ptáky přesvědčí, aby se vydali dřív na cestu?  

Jenže kdyby tomu tak bylo, muselo by se aspoň občas stávat, že ptáci vybuzení předčasným oteplením teplých krajů přiletí ještě do Zmrzlíkova, v době, kdy tu řádí arktický blizardiáš. A to jsem zatím ve zprávách ještě nikdy nezaregistroval, že by někdy z českého nebe v půlce února padali zmražení předčasně se vracející čápi, které příliš brzy aktivovalo oteplení teplých krajů.

Sledují snad stěhovaví ptáci v teplých krajích zprávy? Přikukují za okny na poblikávající televizní obrazovky, co věští teplokrajová Světlana Zárybnická? Připoslouchají, o čem si vyprávějí kolemjdoucí lidé (ale proč ti by si vyprávěli zrovna o tom, jak je kdesi daleko v mrňavých Čechách?), nebo mají své vlastní neveřejné facebookové skupiny, kde s těmi, co se odmítli trmácet za teplem a vystačili si skromně s tím, co naše chladnější kraje nabízejí, udržují na dálku čilý kontakt a dostávají od nich přesné informace? "Pod Petřínem už to narůžověle kvete!" hlásí v komentáři s patnácti ptačími smajlíky a červenými srdíčky stav pražských mandloní. "Můžete vyrazit!" Nebo dokonce existuje speciální informační ptačí síť, jakýsi BirdNet, do něhož je obyčejným lidem vstup zapovězen (ornitologům zvlášť!) kvůli speciálním přístupovým zpěvným heslům, která by se nám nikdy nepodařilo napodobit?

Ať je to, jak chce, stěhovaví ptáci přilétají. Trochu se jim divím, ale jsem rád, že se rozhodli - přes veškeré naše vzájemné hašteření, skuhrání a hlouposti, které nejen děláme, ale bohužel i opakujeme - to s námi znovu zkusit a opět se k nám přistěhovat, byť jsme pro ně jen bydlištěm přechodným. Kdoví, možná by své chování rádi změnili, ale prokleté odvěké instinkty jim to nedovolí, což by se mi zdálo smutné. U nich i u nás.

Tak si radši představuji, že jim je na nás třeba jen sympatické, že jsme ve vztahu k nim celkem mírumilovní (už běžně neprovozujeme čižbu) a podobně jako oni také občas děláme docela obyčejné ptákoviny.


Už jsem tu tenhle klip kdysi měl v článku Peter Lipa - pražský vánoční koncert. Ale jednak se to sem dnes tematicky hodí a jednak jsem byl na dalším koncertě Petera Lipy právě předevčírem a odnesl jsem si odtud kromě moc fajn hudebního i lidského zážitku i téma pro dnešní článek :-).

 


 



32 komentářů:

  1. Od srdce jsem se tvojí úvaze zasmála. Ale máš pravdu, jak se to dozvědí? A přesně trefí ba staré hnizdiště. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zeptám se na to nějakého lidského odborníka. Ptáci dodržují omertu :-).

      Vymazat
    2. Maruško, zadá si v Africe do GPSky data a letí! Jiřina z N.

      Vymazat
    3. Mají tu speciální zpívanou navigaci :-).

      Vymazat
  2. Tedy tvé články jsou vždycky pěkné, ale ten dnešní tedy hodně vyčnívá! Tleskám!!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Vendy. Vždycky mě potěší, když článek zaujme :-).

      Vymazat
  3. Míra
    Děkuji za článek, dostal mě do pohody. Přesně vyladěno pro zlepšení nálady v mrazivém počasí. Ptákoviny jsou moje krevní skupina.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ptákoviny s tímto skvělým článkem souvisí docela hodně, i když na člověka sedají i v krutých mrazech. Mohu potvrdit. Jiřina z N.

      Vymazat
    2. Rádo se stalo. Kdyby stěhovaví ptáci věděli, že o nich takhle píšu, bylo to v Dobřichovicích jako u Hitchcocka :-).

      Vymazat
  4. Moje hypotéza o tažných ptačích je ta, že v době krmení mláďat je v tropech větší konkurence, kdežto tady prostřený stůl .Hmyzove musí kompenzovat zimní přestávku a množí se o překot..nevím co na to ornitologové...Čápi prý v poslední době místo do Afriky létají do Španěl, kde je pro ně dost potravy, nebo do Německa, kde jsou prý v ptačích parcích přikrmování..No ale u takových skřivanů nebo vlaštovek je to opravdu záhada .

    OdpovědětVymazat
  5. Zajímavé zamyšlení nad tím, proč se stěhovaví ptáci rozhodli migrovat dříve. Nejen že mně čtení pobavilo, ale donutilo mně se nad tím zamyslet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To téma jsem měl v hlavě už pár týdnů, ale Peter Lipa se svou písničkou mě ve středu večer definitivně nastartoval :-).

      Vymazat
  6. Petře, tak nad tím jsem taky přemýšlela, jak to vědí, ale k ptačímu facebooku jsem nedošla :-) Děkuji za nový náhled. Musím se toho našeho čápa zeptat... Ono je i zajímavé, že se nejdřív vrací čáp a když vše připraví, přiletí čápice. Holt to jsou inteligentní stvoření.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výborně, budeme mít informace přímo od dobře informovaného zdroje :-). Děkuji a posílám pozdravy i budoucímu čapímu páru.

      Vymazat
  7. Musím říct, že jsem nečekala, že zrovna článek o stěhovavých ptácích bude nebezpečné číst v hromadné dopravě. Přibližně u zmražených čápů padajících z nebe se na mě spolucestující začali dívat lehce podezřívavě :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stěhovaví ptáci klamou tělem :-). Ale ti padající zmrzlí ptáci jsou u nás doloženi z období velkých únorových mrazů roku 1929, byť to tehdy nebyli zrovna čápi.

      Vymazat
  8. BirdNet, to bude ono! Zpěvné druhy místo hesla zašvitoří, nezpěvné identifikuje otisk zobáku.
    Anebo to bude jen náhoda, že letos nějaká čápice dostala hisák "já už tam chci, já už tam chci", a zvedla celé hejno, a ostatní druhy nechtěly zůstat pozadu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je docela dobře možné. "Nezastupitelná individuální role hyperaktivního charismatického ptáka v mezikontinentálních přesunech hejn" by mohla být zajímavá sociologická studie :-).

      Vymazat
  9. Možná využívají slevu "first minute".

    OdpovědětVymazat
  10. Ale pozor: Migrace ptáků neprobíhá pouze ve vzduchu. Většina tučňáků migruje ve vodě plaváním a v některých případech i chůzí – např. tučňák císařský ujde z vody do kolonie na ledu i přes 100 km jedním směrem (wikipedie).
    Takže možná ten pták, kterého jsem zahlédl na Vltavě u Císařské louky byl tučňák...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Představuju si ty oddělené fronty na hranicích: Občané EU, občané mimo EU, tučňáci... :-)

      Vymazat
  11. Lezarts
    Asi se už dozvěděli o Čapím hnízdě :-)))! Tam mají jistotu, ať se děje co se děje, že přežijí:-)

    OdpovědětVymazat
  12. Taky mě váš příspěvek úsměvně pobavil. Ovšem budu škarohlíd, jste si jistý, že to, co k nám přiletělo, a zda vůbec přiletělo, byli ptáci opravdu z teplých krajin? Člověk by neměl věřit všemu, co se kde píše... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přišlo to řetězovým e-mailem, tak to musí být pravda, ne? :-)

      Vymazat
  13. Milý Petře, nejsi v tom zdaleka sám. Už třetí týden mě ti malí křiklouni budí a já se ptám, jak se sakra o tom, že je tu teplo dozvěděli! Tvoje možné verze odpovědí jsou milé a moc mě pobavily! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, ráno už je docela rachot, takhle brzy ho tedy nepamatuju :-).

      Vymazat
  14. Kdysi jsem četla, že v zimě se tu u nás zdržují ptáci z Ruska a pak odletí zpátky a nahradí je zjara ti z jihu. A jak se dozvědí o teplém počasí u nás? že by na internetu? - pokus o vtip! Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, pro některé druhy jsme "teplé kraje" my. Brrrr! :-)

      Vymazat
  15. Nekteri capi uz tu pry zkousi i zimovat. Kdovi, treba tady budeme mit za par let misto holubu otravne a vecne ukecane papousky:)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.