Uplynulý rok v zápisníku formátu A6 s tvrdými deskami

Přemýšlel jsem, co zveřejnit jako poslední článek roku 2023. Péefko (dokonce dvě najednou) jsme tu už měli, fotoreportáž z předvánoční procházky po Malé Straně a Hradčanech taky, tak mě nenapadlo nic lepšího než vzít si opět po nějaké době na pomoc svůj zápisník formátu A6 s tvrdými deskami a podívat se na zápisky z končícího roku. Bude to takový rychlý průlet a velmi nesystematický a nereprezentativní výběr podle toho, kam mi právě oko padlo. Že to nakonec dopadlo tak, že článek začíná i končí Vladimírem Renčínem, je oblouk sice mimoděčný, ale možná má vzhledem k aktuální situaci doma i ve světě docela dobré opodstatnění. 

Do nového roku vstupte tou správnou nohou a ať je to rok, který za to bude ve všech podstatných ohledech stát. No a budu samozřejmě moc rád, když se budeme na těchto stránkách dál potkávat k - jak doufám - oboustranné potěše :-).

-------------------------------------

Celý život jsem žil velmi střídmě, nekouřil jsem, nepil, a díky tomu jsem se ve zdraví dožil tohoto válečného konfliktu. (kreslený vtip Vladimíra Renčína)

V každém snímku jsou vždy dva lidé: Fotograf a divák. (Ansel Adams, americký fotograf)

Nechte nás, paní učitelko. Probíráme tady bolestnou debatu, pro kterou máme dobré soukromé důvody. (neznámý asi osmiletý chlapeček ve vlaku z Dobřichovic, kterým jela třída na nějaký školní výlet).

Polská tenistka donutila Plíškovou ke 36 nevynuceným chybám. (Branky, body, vteřiny)

Já však po rozluštění neprahnu, protože vím, že ať prahnu, jak prahnu, ničeho se nedoprahnu. (Jiří Suchý, Klaun si povídá s Bohem)

Nevědět je báječné, pokud si je člověk svého nevědění náležitě vědom.

My starší jsme vám mladším dobrým příkladem, protože na ten špatný se už nezmůžeme. (Bolek Polívka při předávání českých lvů).

Nemůžeme změnit svět, ale můžeme se starat o jednu studánku. (Petr Motýl, Každý svojí rybičkou)

Není žádné možnosti, jak a kam utéct před studem a hanbou, jež provázejí každé vytváření uměleckého díla jako harpyje. (Egon Bondy, Sklepní práce)

Člověk zapomíná a myslí, že odpouští. (Jan Schmid cituje F.X.Šaldu)

Občas se naštěstí třetí směje, i když se dva neperou.

Jsou lidé tak pokojní, že i před půvabem obrazu zůstanou klidní a spořádaní jako knedlíky. (Josef Mánes, skicář z roku 1869)

Bůh je tam, kam ho člověk pustí. (film Hanele)

I když se od sebe jednou vzdálíme tak, že už k sobě nedosáhneme a naše hlasy se ztratí v dálce, už tkví ve mně. Zaúpí-li někdy v bolesti nebo úzkosti, zaslechnu ji, ať budu kdekoli. (Ivan Klíma, Láska a smetí)

Vyjeli jsme k moři

na Rhodos, kde hoří.

Snad stihnem dát spoustu piv,

než shoří all inclusive. (Karel Adámek, Seznam.cz)

Foťte s tím, co máte, nejlíp, jak dovedete, tak dlouho, až to bude ono. (jedna z mých nečetných fotografických rad v diskusi na internetu, co si kdo musí nového koupit, aby mohl tzv. pořádně fotit)

Bůh myslí v géniích, sní v básnících a spí v ostatních lidech. (Jan Klíma, Smrt má ráda poezii)

Jsem radši chytře setřen než hloupě pochválen. (Miroslav Horníček, Poznámky o divadle)

Člověk, který nesní, je jako člověk, který se nepotí - střádá v sobě spoustu jedu. (Truman Capote, Luční harfa)

Asi všichni toužíme po štěstí. Netušíme sice, jakou na sebe vezme podobu, ale namlouváme si, že - až konečně přijde - jistě ho poznáme.

Kondorovna - jihoamerická verze sokolovny.

Víme přesně, kdy vybuchla sopka. Tedy, přesně... Nevíme, v jakém to bylo tisíciletí, ale víme přesně, že to bylo v červnu v půl šesté večer. V prvních vrstvách popela je totiž spoustu jepic. Kdyby to bylo o půl hodiny později, byli by tam i komáři, ale komár tam není ani jeden. Jenom jepice. (jakýsi archeolog v České televizi)

Čujba a jsoucno prostorna (filosofický spis Jakuba Hrona)

Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše. (Jan Werich)

Werich, to byla taková geniální kredenc a nebyl to žádný spotřební sektor. Ale na tu kredenc potřebuješ i kuchyni, která v Čechách chybí. (Pavel Landovský, Soukromá vzpoura)

Komunisté jsou od přírody konspirátoři, a předpokládají proto, že ostatní jsou také takoví. (Marcia Davenportová cituje Jana Masaryka)

Nevím, kde je pravda,

vím však, že když zvednu

svoje oči vzhůru,

nedopadnu ke dnu. (Jiří Suchý, Klaun si povídá s Bohem)

Lepší než vysedávat v knihovně je spávat se sečtělou ženou. (Gaius Asinius Polio)

Sny je třeba si vybírat opatrně, protože se někdy plní. (Ivan Pinkava)

Jsi to vážně ty?

Dnes, v předvánočním čase,

připomínajícím lov,

jsi radost, která vzpříčila se

v hrdle jinak plném slov.

 

Pro mě je demokracie, když si můžu svobodně vybrat noviny, kterými se v noci přikreju, (kreslený vtip Vladimíra Renčína).