Tři nové říční variace

Tentokrát jsem si řekl, že po té obrovité textové náloži jubilejního výběru Nedělních miniglos č.700 potřebují zdejší návštěvníci naopak něco drobného, lehkého, nad čím nebude třeba dlouze dumat a čím se nebude třeba usilovně pročítat, optimálně jen k letmému prohlédnutí pár obrázků v podobném duchu, aby bylo vidět, že k sobě patří. A proto jsem se vrátil dva týdny proti proudu času, kdy jsem se naposledy vypravil večer před západem slunce na své oblíbené místo na levém břehu Berounky kousek pod Dobřichovicemi, kde už pár let příležitostně fotím sérii Říční variace: Stále stejné místo, ale různé podmínky, různý stav vody, různé způsoby snímání. Cíl mám jasný: Připravit ucelenou sérii třiceti fotek, na kterých bude toto místo zachyceno třiceti různými způsoby, podobně jako hudební variace rozvíjejí různými způsoby základní téma. Až budu mít třicet variant, se kterými budu opravdu spokojen, práce na tomto "projektu" skončí. Což je aktuálně v nedohlednu :-).  

První dnešní variace je černobílá a použil jsem pro tuto fotku nejdelší expoziční čas, celých 9 minut . "Vypnul" jsem tu barvy, aby neodváděly pozornost od střetu linií říčního proudu a stromů stojících na pravém břehu (u Všenor)

 

U druhé dnešní fotky jsem barvy nejenže ponechal, ale počkal jsem si dokonce, až bude slunce velmi nízko nad obzorem a bude co nejvíce osvětlovat křoviska a stromy na břehu, takže barvy budou co nejjasnější. Zároveň jsem sestavu polarizačního filtru nastavil tak, aby byl na říční hladině co nejlepší odraz. Celé to mělo vést k hodně surrealistickému podání, které lze chápat i jako specifickou osobní poctu tomuto výtvarnému směru, který mám rád jak v malbě, tak i ve fotografii.  

 

 

Třetí obrázek se napohled zdá být udělaný za největší tmy. Možná je to trochu matoucí, ale tento snímek jsem naopak pořídil z dnešních tří jako první, ještě za docela jasného světla (je to trochu vidět na převládajícím modrém tónu, který je způsoben odrazem sytě modré jasné podvečerní oblohy). Ten zvláštní lehce světélkující efekt nezpůsobuje skutečnost, že by jen na několik míst říční hladiny dopadalo světlo, ale že světlo, které dopadá na celou hladinu řeky, jen na několika bodech naráží na mírně zpěněný proud, který funguje v tomto případě jako jakási "lokální sluneční vývojka". Mimochodem, stále zvažuji, jestli má smysl tuhle fotku vyvěšovat na facebooku, kde když si ji prohlédnete v maličkém formátu na displeji mobilního telefonu (navíc často na displej svítí stále ještě celkem letní slunce), nejspíš uvidíte jen pověstných "pět černochů v tunelu", maximálně s tmavě modrým nádechem. Na větší obrazovce počítače už jsou osvětlené flíčky patrnější a čím větší je formát, tím obrázek vypadá lépe.

 

 

 

Zatím nevím, jestli se některý z dnešních tří snímků kvalifikuje mezi kýženou závěrečnou třicítku Říčních variací. Možná ten "Surrealistický strom" má celkem slušně našplápnuto; však uvidíme. Tak tedy po tom "jiráskovském" miniglosovém jubilejním hodokvasu z minulé neděle jsme zařadili menší dietu. Přechodně, ovšem, abychom nestrádali příliš, nebojte :-).