Pavouci prý přinášejí štěstí, takže bych z fotky pořízené nedávno na Lefkadě v kostele Agios Ioannis Prodromos u horské a kdysi i dost významné obce Alatro (kdysi jsem i něm psal v článku Vesnička Alatro - za starými benátskými freskami) měl mít radost. Nevím proč, ale spíš mi tenhle záběr připadá trochu symbolický a že by ta symbolika věštila do budoucna něco dobrého, to se mi moc nezdá. Chtěl jsem, aby bylo tělo pavouka zaostřené a Kristovo tělo přece jen už lehoulince rozmlžené, litoval jsem, že jsem si do Řecka nevzal svůj nejmenší objektiv - hodně světlou pevnou padesátku, která by byla pro takový záběr optimální.
Jako kdyby Kristus z kostela v Alatru byl ukřižován dvakrát a to už se mi zdá být trochu moc i na syna Božího. Ale třeba jsem byl při focení jen zbytečně zádumčivý a i tenhle pavouk ve skutečnosti přináší kýžené štěstí každému, kdo je ochoten v ně věřit. Kéž by tomu tak bylo, měl bych ho rozhodně komu přát.
Milí čtenáři, tento stručný článek je už jubilejní šestnáctistý v historii tohoto blogu, takže se určitě sluší při takové příležitosti speciálně a "jubilejně" vám poděkovat za vaše návštěvy a vaši čtenářskou vytrvalost. Věřím, že se budeme zde na blogu potkávat i nadále u článků nejrůznějších žánrů.
No a zdejší zkušení čtenáři už vědí, že ke kratšímu článku často přidávám jako určitou kompenzaci i odkaz na některý ze starších článků, ke kterým už je dnes obtížné se proklikat. Dnes jsem si z předchozích 1599 článků vybral sedm let starou básničku s názvem Planetárium. Tak kdo si chce během pěti krátkých slok v rychlosti prosvištět celou naší nepravidelně zrýmovanou sluneční soustavou, je do mého malého planetária srdečně zván :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.