Oázy

Barevné oázy

uprostřed tvých očí

zjemnila ranní rosa.

Po dlouhé cestě pouští

snadno pak

zapomínám na tabu

pro tvá ústa bosá,

koupu se

ve tvém půvabu,

s rozkoší smývám prach,

který voní,

voní levandulí.

V písečném moři chutí,

které se neodpouští,

dvě oblázkové ryby

se jedna k druhé tulí

a uchem jehly

i velbloud vznosně kráčí.

A jako vždycky,

oázy na mne

působí magneticky,

ať už se právě usmívají

či mračí :-).