Haiku nenápadně rozhořelého jara

Do jisker sněží,

k hvězdám stoupá jarní dým.

Zima uhasíná.

Já vím, pro dnešek je toho málo, takové maličké haiku čtenáře uvyklého na tomto blogu větším porcím moc nezasytí. Proto jako tradičně přidávám k jednohubce haiku malý pravěký zákusek z úplných začátků mého blogu, konkrétně z jara 2009, když už je to dnešní haiku o jaru vystrkujícím první náznaky svých odbojných růžků. Pojďme se spolu podívat, jestli je normální vidět duhu tam, kde nemůže a nemá být, a jak to vůbec dnes je s dodržováním přírodních zákonů: O nepatřičné duze.

Především občasné a náhodné návštěvníky mého blogu bych také rád upozornil, že na mém fotowebu můžete aktuálně shlédnout kolekci fotografií s názvem Fantaskní příběhy ze světa kůry, jejíž webovou výstavku jsem uspořádal jako náhradu za zrušenou skutečnou fotovýstavu na stejné téma. V březnu a dubnu, tedy po dobu původně plánované výstavy, si můžete dokonce zasoutěžit o velkou výstavní fotku podle vlastního výběru, podrobnější informace najdete nejen u výstavní kolekce, ale i v blogovém článku Soutěž o výstavní fotografii.