Zarámované Emauzy

Při focení to občas vysloveně svádí k využívání přirozených "rámů", takže o různé průhledy okny, bránami, střílnami či jinými průzory není rozhodně nouze. Už od listopadové naučné vycházky po pražských domech, kdy jsme si prohlédli zajímavosti poblíž Palackého náměstí, jsem si říkal, že se tam musím vrátit a využít zajímavý průhled "travertinovým rámem" budovy Ministerstva zdravotnictví, do kterého je možné zakomponovat pozoruhodný kostel v areálu Emauzského kláštera (fotky přímo z Emauz včetně záběrů z fantastické kostelní půdy si můžete prohlédnout v článku Několik fotek z vycházky do Emauz).

 

 

 

Fotka sice není technicky tak dobrá, jak bych si ji ideálně představoval, ale přesto jsem se rozhodl ji zde ukázat. Konečně se mi totiž v pátek podařilo dorazit na místo i se stativem, takže jsem mohl udělat pár dlouhých expozic, byť vítr byl velmi silný a v některých případech se mi nepodařilo několikaminutové snímání úspěšně dokončit. Přiznávám, docela mě překvapilo, že na mne nevlítnul nějaký bezpečnostní ministerský potentát, protože jsem v bezprostřední blízkosti úřadu fotil dobrou půlhodinku a moje prostocviky s podezřelým batohem a pavoučíma nohama fotostativu nemohli nechat žádnou podezřívavou duši ve velíně bezpečnostních kamer v klidu.

Přesto jsem ale nakonec osloven byl, a to od kolemprocházející neznámé starší paní, která mi přišla přátelsky vysvětlit, že kdybych použil pohled z jiného úhlu, byla by fotka mnohem mnohem lepší, než tak, jak to fotím já. Moje argumenty, že jsem si napřed rozdílné úhly poctivě nanečisto otestoval, se však v kontrastu s její rozhodností jevily jako chabé :-). Ale myslela to se mnou dobře, tak ode mne dostala na památku pohlednici s fotkami z mé loňské výstavy ve Vršovicích (viz E-katalog výstavy Pod Lipami), protože to bylo kromě vizitky to jediné, co jsem z upomínkových drobností měl právě u sebe.

A co vy? Taky své fotky rádi "rámujete"? A nemusí to být zrovna do těžkého slovenského travertinu jako v případě dnešní infračervené fotky.