Dům U modré lišky

Pozn.: Musím říct, že mě moc mile překvapily a samozřejmě i potěšily velmi kladné reakce na můj příspěvek do literární soutěže na téma "Setkání s literární postavou" - mikropovídku s názvem Vražda u krbu. Kdo si chce přečíst, co všechno se může stát, když si domů vypůjčíte kontroverzní literární postavu, má stále ještě šanci :-).

Kdekdo ví, kde v Praze bydlel Jan Werich: "No přece v domě na Kampě, na okraji parku, to je jasné," řekla by většina Pražanů i spousta mimopražských. Ale máme tušení, kde bydlelo třeba Werichovo umělecké dvojče, Jiří Voskovec? I když mne informace o životě a práci obou legendárních divadelníků moc zajímají a přečetl jsem už o nich kdeco, přiznávám, že jsem se tuhle podrobnost dozvěděl teprve nedávno. A to jen proto, že jsem si udělal výlet s foťákem po Malé Straně a na Kampě se mi zalíbilo jedno domovní znamení na zdejším náměstí přiléhajícím ke Karlovu mostu: Modrá liška pod obrazem Pražského jezulátka (ulice Na Kampě, č.498-1). Doma jsem pak o tomto znamení hledal nějaké informace a ke svému nemalému překvapení jsem se dočetl, že v tomto domě, vystavěném hned zpočátku 17. století, Voskovec bydlel od roku 1935 až do svého odchodu do Ameriky za 2.světové války, a pak znovu po svém návratu po válce do roku 1948, kdy za moře odešel definitivně.

 

 

Podle pověsti je tu právě tohle domovní znamení proto, že šlo o dům hajného. No, ehmmm, nesuďme pověsti, že? Možná byl hajný původem ze severu, nebo byly v chladnějším období lesy v okolí Prahy 17. století plné modrých lišek. Anebo se tehdy aspoň hojněji vyskytovaly lysohlávky :-).

Zajímavé jsou rovněž názory na rostlinku, kterou liška třímá ve své modré mordě: Některé zdroje tvrdí, že jde o růži, jiné zase, že jde o snítku vinné révy. Ti, co si to u nikoho nechtějí rozházet, pak tvrdí neurčitě, že jde o "zelenou ratolest", což se nedá popřít.

Dnes v domě každopádně sídlí estonské velvyslanectví a jak fešácká modrá liška, tak i pražské jezulátko nad ní v ozdobném rámu zdobí malé náměstíčko na Kampě, které bylo už ve středověku proslulé hrnčířskými trhy a po kterém je možné se dostat až ke schodům na Karlův most.

Chtěl jsem se o historii tohoto místa něco zajímavého dozvědět ve své oblíbené Kronice královské Prahy od Františka Rutha, ten se ale Kampou příliš nezabývá, ostatně začátkem 20.století, kdy byla kniha psána se asi toto místo autorovi nezdálo být příliš zajímavé. Píše: "V severní, menší polovici tohoto ostrova jest prostranství, úředně nyní zvané na Kampě; jsou tu domy některé dosti malebné, a na náměstí samém ticho a prázdno mimo výroční zde trh hliněného nádobí." Vidíte? Nuda a šeď.

Ostatně, když už jsem se zmínil o širokých schodech spojujících Kampu s Karlovým mostem, které jsou nedaleko od Modré lišky, je možná zajímavé se zmínit, že tu v současné podobě stojí až od roku 1844 a jejich první jednoduchá verze byla vystavěna hned po velké povodni v roce 1784. V knize Kronika či dějepis všech povodní od V.Krolmusa, vydané v roce 1845 se píše: "Z ostrova Kampy, z kteréhož tehdá žádných schodů nebylo, lid po žebřících na most vylézal, což příležitost podalo a potřebu ukázalo, že tudy stupně v čas zátopy nevyhnutelně potřebny jsou; tím během r.1785 se stavěly a roku 1844 dvojím chodem pohodlnějším a dokonalejším se postavily."

No vida, co je všechno možné se dozvědět ve starých knížkách. A začalo to nenápadně jednou podivnou liškou na obrázku a slavnou dvojicí V+W :-).