Nedělní miniglosy č.118

Helena Vondráčková podala žalobu na český stát, protože se cítí být nedoceněna tím, že doposud nebyla vyhlášena za národní kulturní památku, přestože po ní její diváci při každém vystoupení vyžadují nejméně jeden přídavek.

-----------------------

Zlatá ulička na Pražském hradě se po dlouhé době opět otevře návštěvníkům. Podle nově platných závazných a přísných pravidel budou moci nájemci jednotlivých malých domečků prodávat výhradně zboží, které má vazbu na historii a českou lidovou tvorbu. "Určitě souhlasím s tímto přísným omezením," řekl nám jeden z obchodníků. "Naštěstí moje zboží uvedeným pravidlům bez výjimky odpovídá, protože čepice Rudé armády zasáhly do české novodobé historie hned několikrát, plastoví trpaslíci mají nezastupitelné místo v české lidové tvorbě a koneckonců i české sklo už bude brzy patřit jen do historie."

 

Jasmínová mše

Již skoro dva měsíce jste nedostali žádné nové haiku, což se mi zdá být příliš, protože začínám téhle hutné a přitom křehké formě přicházet stále víc na chuť. Kontrolní otázka pro věrné pamětníky: Kolikáté je to haiku na tomto blogu?

Správný výsledek

přízní neobyčejnou

bude odměněn :-)

(tento "haikující" pokyn prosím nezapočítávejte)

Jasmínová mše

Vůní jasmínu

v tvých vlasech rozpuštěnou

vlídně září noc.

O rozesmívání Boha

Pozn.: Kdo na můj blog chodí častěji, dobře ví, že mám rád témata na pomezí snu a reality. Proto když byla za téma týdne vyhlášena Budoucnost, bylo mi jasné, že tentokrát musím přispět aspoň malou troškou, protože co jiného spojuje sen a skutečnost lépe než právě budoucnost?

"Jestli chceš rozesmát Boha, vyprávěj mu o svých plánech do budoucna," řekl mi Woody Allen, když jsme spolu byli naposledy ve snu na rybách. "To je děs, už zase cituješ sám sebe," vytkl jsem mu, ale namítl, že on jako klasik si takovou výstřednost může dovolit. "Co se tu dá ostatně dělat jiného, když sis vysnil takovou pitomost jako rybaření!" Chápu ho, rybaření asi nepatří mezi koníčky velkoměstského intelektuála jeho typu, ostatně ani já na ryby nechodím, a to, že se mi rybaření nabouralo do snu, považuji za drobnou jízlivost mého snového dispečera. Ale pro jednou se to dá vydržet, zejména proto, že se poslední dobou dispečer činí a program se oproti dřívějšku o několik tříd vylepšil, tak mu nebudu vytýkat sem tam nějakou tu naschválnůstku. Aspoň se pocvičím v centrální manhattanštině a Woody ode mne naopak pochytí dobřichovický dialekt. A dobrá slovní zásoba na téma "Ryby a jejich výsostná pozice ve zvířetníku" se třeba někdy může hodit, kdo ví.

 

Nedělní miniglosy č.117

Jiří Paroubek vyhlásil výběrové řízení na stranu, která by ho chtěla jako svého předsedu. "Dělat řadového člena strany a poslance mě sice docela baví, při mých schopnostech to je ovšem práce tak maximálně na hodinu denně," řekl k tomu poslanec při vyhlášení tendru. "Zbylých 23 hodin se neskonale nudím a šedé buňky mého sexy mozku jsou nevyužité, přitom by mohly pracovat pro blaho voličů." Jediným oficiálním zájemcem zatím zůstává Česká strana národně socialistická. Zatím je velmi pravděpodobné, že parlamentní strany se výběrového řízení nezúčastní, protože buď svého regulérního předsedu již mají, nebo ho ke svému fungování nepotřebují.

-----------------------

Podrobnosti dlouho očekávané hluboké vládní reformy ohlásila česká vláda na své speciální tiskové konferenci. Reforma bude podle premiéra Nečase spočívat v tom, že za každý nový nebo novelizovaný zákon schválený Poslaneckou sněmovnou zaplatí každý český občan regulační poplatek 30 Kč, což by ve výsledku mělo i bez zvýšení daní přinést do státního rozpočtu slušné peníze. Rovněž by se měl na 100 Kč zvýšit poplatek za každou noc, kterou poslanci stráví ve sněmovně. "Jsme přesvědčeni, že je to ten správný recept na ozdravění státních financí, i když jen jeden z mnoha, které jsme připravili," řekl premiér a dodal, že samozřejmě na všechny tyto recepty se bude podle nových reformních pravidel uplatňovat jednotný poplatek za recept.

 

Květnová bouřka

Je to zvláštní, ale celý život jsem si přál fotit bouřku. No, možná to samo o sobě zvláštní není, blesky jsou fotogenické a na fotkách - povedou-li se - pěkně vypadají. Zvláštní ale je, že to bylo vždy víceméně přání platonické, protože jsem pro to nebyl ochotný hnout prstem. Jako onen příslovečný Skot, který tolik toužil vyhrát v loterii, ale nikdy nebyl kvůli tomu ochoten si koupit los, což jsem donedávna nechápal, ale po posledních zkušeností s peripetiemi kolem Sazky to zpětně hodnotím jako prozíravé.

Když dnes večer překryl Dobřichovice bouřkový mrak, konečně jsem sáhl po fotoaparátu a po stativu a poprvé jsem si prakticky vyzkoušel focení za bouřky. Výsledek není nijak zvlášť okouzlující, ale protože jde o mé první pokusy s focením blesků, nejsem na sebe zase tak moc přísný, to teprve přijde. Předkládám vám tedy "ještě teplé" fotky z dnešní večerní bouřky, která nám zalila, zaburácela a pak znechuceně odtáhla směrem ku Praze.

Judisté

Popravdě jsem myslel, že dokážu více:

Po tvém překvapivém elegantním chvatu

provedl jsem přemet s několika vruty,

kdy kolem letí svět jak trhlá oběžnice,

je ke mně laskavý a ani trošku krutý

a nemá viditelnou hlavu ani patu.

Jako začátečník jsem dostal dobrou školu:

Práskla jsi se mnou něžně na tatami,

hlava i tělo se mi ještě skvěle točí.

Dopadl jsem až na dno nebo jsem na vrcholu?

Ve dne i za nocí mám tě plné oči,

a horečkou si razím cestu mezi krami.

Co jen to všechno je za prapodivné čáry?

Nemá ovšem cenu ptát se rozhodčích.

Prohraju rád na ippon i na wazari,

jen mě ještě nechte v tom sladkém bezvědomí

laskat s hlavou v mracích čerstvý horký sníh

než se vlahé léto v holomrazy zlomí.

Lavíruji v proudech žhavé vnitřní lávy.

K čemu by byl život s armádami činek?

K čemu tvrdá pěst?

Uctivým vítězům sluší plná náruč slávy!

Poraženým čest

a věčný odpočinek.

Vidíš?

Vyznávám se česky, anglicky i v jidiš:

Vždycky uctívat tě budu

v judu :-).

Muži v říji

S filmem Muži v říji jsem se dlouho míjel. Chtěl jsem na něj totiž jít na základě několika dobrých referencí do kina a prováhal jsem první dva týdny promítání. Od té doby jsem se dlouho snažil, ale film jako kdyby o Prahu a její okolí ne a ne zavadit. Po nějaké době jsem rezignoval s tím, že se tedy podívám někdy v budoucnu na DVD. No a to se mi o tomto víkendu konečně připletlo do cesty.

Hned začátek, kdy běží úvodní titulky do pokojné scény rozhovoru starosty (Pavel Zedníček) a ministra zemědělství (Jiří Lábus), dává tušit, že nepůjde o žádnou troškovskou řachandu. Mouřínov je vesnice, kde by lišky jistě dávaly dobrou noc, kdyby se nebály. I silnice tu končí a dál pokračuje jen prašná polní cesta. "Když silnice nebude do pěti roků, rezignuju," straší starosta. Naštěstí se v Mouřínově chystá velkolepé mistrovství Evropy ve vábení jelenů, na které má kromě ministra dorazit samotný předseda české vlády. Kdy jindy už by se mělo podařit vhodným způsobem zalobovat, aby nová silnice dostala zelenou a Mouřínov se stal konečně obcí na úrovni doby?

 

Nedělní miniglosy č.116

Zásadní objev zveřejnil společný tým českých a slovenských psychologů a statistiků: Pokud hokejové mužstvo v zápase zvítězí, téměř vždy je to zásluhou jeho vlastních dovedností a vnitřní síly a soudržnosti, zatímco pokud shodou okolností prohraje, je to dáno většinou pouze nedostatkem štěstí.

-----------------------

Nejhledanější osobou, na pátrání po níž se nyní soustředily americké tajné služby, je český státní úředník a popírač darwinismu Petr Hájek. "Jedná se o neuvěřitelný mozek, který nemá jinde na světě obdoby," řekl nám k tomu dobře informovaný zdroj z prostředí bezpečnostních služeb. "Když dokáže na své originální teorie přijít i bez výraznější vnější motivace, ani my (a nejspíš ani on) si neumíme představit, jaké intelektuální skvosty by nám mohl sdělit povzbuzen moderní lázeňskou stimulační procedurou zvanou waterboarding." CIA se nicméně domnívá, že najít Petra Hájka nebude vůbec jednoduché: "Máme podezření, že ani tentokrát není jeho útočištěm nora Tora Bora, ale domníváme se, že i on by se mohl nacházet nečekaně blízko civilizovaných míst. Z dosavadního šetření také vyplynula indicie, že poblíž jeho úkrytu se má nacházet vlajka s nápisem "Pravda vítězí," který se však zatím americkým specialistům nepodařilo rozšifrovat."

 

O poštovních e-mailových holubech

Večer někdo zazvonil u mých e-mailových dveří. Zvláštní, takhle nezvoní žádná z mých milých pravidelných nebo občasných e-mailových návštěv. Nebylo to zazvonění nijak energické nebo stroze úsečné, spíš rezignované, unavené, líně protáhlé. Kdo to jen může… Že by zase jen nějaká e-mailová reklama vzbuzující často svým zazvoněním tak velká očekávání? "Ahoj jsem princezna Ngorongoro, a zlosyni mne drží ve stanu v hluboké africké poušti zcela izolovanou od světa a já se i k takové samozřejmosti, jakou je internet, dostanu maximálně pětkrát týdně. Prosím, pošli mi něco peněz, nemusí jich být moc, tak jeden nebo dva milióny dolarů, abych se konečně dostala k pohádkovému dědictví svého otce a to ti pak mohla celé poslat do tvé krásné země." Kolikrát už dopisy různých takových svůdných princezen zazvonily u mých dveří, ale musí se jim přiznat, že nejsou příliš vlezlé, nemusíte ani otvírat, stačí se na ně vyčítavě podívat kukátkem a rozplynou se, zbyde po nich jen česnekový zápach po vylhaných bajtech.

Nezlobte se, krásná princezno, ale čekal jsem někoho jiného, možná napohled ne tak oslňujícího, jako jste vy ve své pouštní nespatřitelné kráse a v odlescích zlatých ingotů v bezpečnostních schránkách švýcarských bank, ale přesto o moc bohatšího a sympatičtějšího, protože sny z lidí dokážou udělat doslova boháče, i když se právě šekových knížek nedostává. A zase zvuk e-mailového zvonku! Je to divné: Přece ten můj poslední dobou tak často se opakující sen zvonívá v úplně jinou dobu a jinak; ohlašuje se měkce, kulatě, ten zvuk nádherně barevně jiskří, jako by se skládal jen z těch nejvybranějších jedniček a nul, podobně jako se výborné víno získává jen z vybraných hroznů. Není přece možné, aby šlo o stejně obyčejné číslice jako u všech ostatních, když umějí přenést tolik radosti. Ale dnes zní e-mailový zvonek úplně jinak. Že by jiný sen?

 

Pražský maratón 2011

Když jsem v roce 2002 absolvoval svůj první maratón, byl jsem přesvědčený, že to bylo poprvé a naposled. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že po devíti letech se postavím na start svého jubilejního desátého maratónu, lehce bych si poťukal na čelo. A přesto je to tak. Pořád stejně špatně trénovaný, pořád stejně nadšený, možná o něco zkušenější. Ale ani zkušenosti mi tentokrát moc nenapověděly, jak to letos dopadne.

Stále jasněji se totiž ukazuje, že pražské vytrvalostní závody jsou pro mě rozmístěny do kalendářního roku docela nevýhodně. Když se na přelomu března a dubna běží půlmaratón, jsem ještě jako jezevec čerstvě povylezlý ze zimního doupěte a omámený prvními jarními paprsky. Není divu, že tento první jarní běh pro mě dopadá nevalně. No a když konečně v nepříliš poctivé přípravě trochu pokročím a mohl bych si troufnout na půlmaratónskou vzdálenost, což nastává začátkem května, organizátoři mi z jednoho půlmaratónu udělají půlmaratóny dva, navíc servírované ve stejný čas na stejném talíři. Přichází maratón. Optimální by pro mne bylo, kdyby se půlmaratón běžel v květnu a maratón někdy v září, ale organizátoři se mnou své termíny vůbec nekonzultují, to je prostě hrůza!

 

Nedělní miniglosy č.115

Podle našich informací připravuje Ministerstvo financí úpravu zákona o stavebním spoření. Pro většinu obyvatel nepřinese novela žádnou změnu oproti současnému stavu, ale podle nového znění ztratí nárok na státní podporu soudci Ústavního soudu a jejich rodinní příslušníci.

-----------------------

Parlamentní přeběhlíci z Věcí veřejných byli v zasedacím pořádku Sněmovny vykázáni až na okraj parlamentních lavic. Do té doby zcela paralyzovaná Poslanecká sněmovna teď zase může konečně intenzivně jednat, takže se několik dní diskutovalo o tom, zda nucené přesazení uvedených poslanců bylo spíš odsunem nebo vyhnáním.

 

Prošvihnutá ledová pavučina

Včera ráno jsem si vyzkoušel, co přesně znamená, když člověk nevyhodnotí správně aktuální situaci, resp. ho ani nenapadne něco vyhodnocovat. Výsledkem je průšvih - tedy lépe řečeno prošvihnutí (průšvih má přece jen už maličko posunutý význam). Každý občas něco prošvihneme, někdo skvělou pracovní příležitost, někdo životní lásku, prostě jen proto, že jsme si nedali dohromady správně všechny informace anebo jsme si jich třeba jen nevšimli. Ale pořádně prošvihnutá příležitost má taky svoje osobité kouzlo, i když asi jinak to vidí příslušníci tajných služeb, kteří díky špatně vyhodnoceným nebo přehlédnutým informacím zatknou místo dlouho hledaného teroristy tenoristu. V tomto srovnání je samozřejmě mé včerejší prošvihnutí naprosto zanedbatelné. Přišel jsem totiž jen o zajímavé fotky, které jsou málokdy dostupné tak snadno jako včera ráno.

Přitom informace byly nepřehlédnutelné a dobře do sebe zapadaly:

1. Pavouci již začali být po dlouhé zimě konečně aktivní.

2. Nad Berounkou - jak jsem viděl z okna - se po ránu udělala hustá lokální mlha.

3. Za okny ráno zuřil nefalšovaný květnový mráz, u nás konkrétně mínus čtyři stupně.

4. Pavouci jsou (podle posledního sčítání pavouků, které prováděl nedávno Český statistický úřad) tvorové velmi staromódní a konzervativní a jen minimum z nich využívá televizi a internet.

 

O symbolice skryté v datech

Dnes jsem se dočetl názor jakéhosi komentátora, jak je nešťastné a zarážející, že se nedávná královská britská svatba odehrála nachlup ve stejný den, jako měl svatbu Adolf Hitler. Informace, která napohled zavání utajovaným spiknutím; jako by z ní tryskala dlouho pracně tutlaná názorová spřízněnost. Takové faux pas, proboha, jak se něco takového mohlo organizátorům stát?! Nebo to nebylo faux pas? Není v tom snad ukrytý symbolický nekalý význam? Poselství výhradně pro zasvěcené podobně jako v poslední době tak oblíbených thrillerech balancujících na pomezí historických skutečností? A další možné odvozené otázky padají jak kostky domina: Kdy můžeme očekávat, že se Velká Británie po tomto jasném náznaku přihlásí k odkazu nacistického diktátora? Inklinuje k těmto myšlenkám spíše ženich nebo nevěsta? Znamená to, že bude mít Británie v budoucnu blíže k Německu než k USA?

Jednou vypuštěný Kraken nabádá spoustu dalších mediálních myslitelů k následování a vyhledávání paralel. Pravda, oba obřady se v některých bezvýznamných detailech a okolnostech lišily. V Berlíně například k údivu znalců protokolu a specialistů na společenské rubriky chyběl polibek na balkóně, což ale jiní komentátoři jistě vysvětlí jako logickou skutečnost, protože podzemní bunkry balkóny nemají (nebo aspoň zvenku na ně není vidět). Naopak v Londýně byl obřad doprovázen výrazně menším počtem čestných salv z minometů. Je ale třeba zamyslet se například nad pozoruhodnou skutečností, že oba ženichové se netajili se svým kladným vztahem k armádě a oba páry již spolu před svatbou několik let žily. No, nedivil bych se, kdyby si nějaký múzou potenciálního sólokapra políbený žurnalista dal tu práci a sepsal řadu podobně obskurních paralel, což by jistě vydalo na poutavý článek, který bude mít skvělou čtenost a málokdo ze čtenářů k němu zůstane chladný, i když zrovna - jako teď u nás - po ránu mrzne.

 

Nedělní miniglosy č.114

Přímý televizní přenos britské královské svatby překonal ve sledovanosti veškerá očekávání. "Je velká škoda, že jsme se s královskou rodinou nakonec nedohodli na důstojném marketingovém a reklamním využití akce," řekl nám poněkud rozladěně prezident komory reklamních agentur Spojeného království. "Myslím, že jsme nabízeli celkem slušnou cenu za centimetr čtvereční reklamního banneru uvnitř gotické katedrály svatého Petra, kde se obřad konal, ale kvůli liknavosti královských vyjednavačů nakonec zůstaly stěny katedrály a dokonce i oltář, který byl přitom prakticky stále v záběru kamer, ostudně strohé a nevyužité. Stejně dopadly i šaty nevěsty, na jejíž obrovskou a nepochopitelně prázdnou plochu se mohla vejít řada reklamních nápisů a loga sponzorů. Rovněž jsme si uměli představit krátký reklamní blok poté, co oddávající arcibiskup z Canterbury položil královským snoubencům klíčovou otázku. Cena za tento reklamní čas mohla být rekordní a komerční přestávka v obřadu přitom nemusela být delší než tři, čtyři minuty, takže by se aspoň mohli snoubenci před důležitou odpovědí pořádně rozmyslet."

 

Májová pojistná událost

Povodeň z fontány přetékajícího srdce,

exploze divoce rozpustilých snů,

tornáda vzdušných zámků,

bouřky fantazií s vůní hořkých mandlí,

erupce sopek vyhaslých od třetihor

a země, co se stále děsem třese,

požáry od neuhasitelných lýtek,

bowling s opilými kulovými blesky,

něžně ničivé tsunami tvých vlasů,

bystřina podemílající dosud pevné břehy

a vichřice líně plynoucího času,

co odnesla si s sebou střechy předsudků.

Náhradu za všechny ty skvělé katastrofy

strčte si za klobouk

nejbližšího atomového hřibu.

Do mých spálenišť

za nocí prší padající hvězdy.