Dobřichovická lávka

Je-li člověk líný, hledá náměty pro fotografie co nejblíž domova, aby se za nimi nemusel trmácet. Dobřichovická lávka, která vede přes řeku směrem k nádraží (a kupodivu i v protisměru) a která byla postavena poté, co její jednoduchá předchůdkyně v roce 2002 neodolala velké povodni, se mi pro tento účel přímo nabízí. Mám to k ní z domova jen pár minut a moderní konstrukce skýtá řadu možností, co fotit. Jen si teď už nejsem tak docela jistý, které části konstrukce jsou rovné, které šikmé a jestli se vůbec jedná o lávku nebo spíš o podivuhodně strukturovanou pavučinu. A po tlustých a mírně se pohupujících vláknech této pavučiny spěchají každý den stovky lidí sem i tam, pěšky, na kole, o holi, v poklusu, vysoko nad stříbřitou hladinou, která právě ničím nepřipomíná kalné vodní masy z povodňové doby. Tak hlavně aby nám ta pavučinka nějakou dobu vydržela, protože jezdit na nádraží každé ráno přes řeku na loďce je možná romantické, ale za méně příznivého počasí nebo při spěchu větším než malém, ne zcela praktické.

Protože standardní pohledy jsou na webu pro zájemce běžně k dispozici, přidávám pár méně pohlednicových záběrů:

 

Nedělní miniglosy č.70

Zatímco ceny akcií většiny firem na burze stagnují, oproti minulým týdnům si výrazně polepšily akcie počasí. "Kdo do počasí investoval v únoru, ten již dnes může počítat slušné zisky," řekl nám mluvčí pražské burzy. Akcie v pátek uzavíraly na hranici 656,4 bodu, což o několik set bodů víc, než do kolika umí většina na počasí se specializujících makléřů počítat. Je ale pravděpodobné, že v příštích dnech se akcií počasí budou obchodníci spíše zbavovat, aby realizovali své zisky, takže doporučení investičních společností osciluje mezi "roztrhat" a "spálit v krbu".

-----------------------

Po nečekaném zvolení Miroslavy Němcové do vedení občanských demokratů se zvýšila pravděpodobnost, že bude konečně možné realizovat dávný scénář o Boženě Němcové, který připravovala režisérka Věra Chytilová. "Donedávna nebylo možné film natočit kvůli problémům v česko-německých vztazích," říká mluvčí jednoho z potenciálních producentů. "Když už to kolem roku 2000 vypadalo s veřejným míněním nadějně, zavinil fotbalista Němec penaltu v zápase proti Nizozemsku na mistrovství Evropy a projekt šel opět na několik let k ledu. Určitě nám nepomohla ani nezvládnutá role pražského primátora Igora Němce při povodních v roce 2002 a aféra s vydáním katarského prince, kde figuroval bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec." Jeden čas se uvažovalo i o tom, že by se netočilo o Boženě Němcové, ale o Barboře Panklové, protože toto jméno nebudí tolik kontroverzí. Průzkum mezi filmovými diváky ale ukázal, že většina z nich se domnívá, že punkl je již dávno mrtvý.

 

Věra Chytilová, Tomáš Pilát: Věra Chytilová zblízka

Dost jsem váhal, jestli vůbec patří tento článek do rubriky Literatura. Není to spíš film? Vždyť knížka o Věře Chytilové - legendě českého filmu - by se do rubriky Filmy docela hodila. Navíc jen samotný fakt, že jde o knížku, z knihy literaturu nedělá, aspoň ne v tom smyslu, jak si ji představuji já. Nakonec jsem ale uplatnil konzervativní přístup, abych v tom Vám, milým čtenářům svého blogu, nedělal moc velký binec.

Když jsem v obchodě uviděl bichli o Věře Chytilové, neváhal jsem a koupil si ji - tedy onu bichli, nikoli Věru Chytilovou, protože tu - jak se už přesvědčili mnozí - koupit prostě nejde. Stejně jako je asi nemožné - máte-li rádi český film - ji neobdivovat, stejně jako je asi dost často nemožné ji vystát. Na více než pěti stech stránkách tu najdete mnoho informací ze života režisérky, ke které málokdo z filmové branže v posledním půlstoletí mohl zůstat lhostejný, píše se tu hodně zajímavostí z natáčení jejích filmů, z nichž některé jsou skvostnými perlami v náhrdelníku české kinematografie a jsou či budou považovány za nejklasičtější klasiku, i když klasického na nich není zhola nic.

 

Na facebooku

Potkala ho na facebooku,

pozdravila: "Nazdar kluku,

budeme se přátelit?"

A on jako mnohé jiné

odpověděl: "Pročpak by ne?

Koníčky mám sport a IT."

Mladý muž je optimista,

už má přátel tisíc tři sta;

o jednoho míň či víc…

Dívka je však jiná káva,

o rozpaky zakopává

a na své Zdi nemá nic.

Od té doby - jak se sluší -

hrajou vždycky, když jdou kolem,

schovávanou za firewallem.

Srdce virtuálně buší.

Jak to asi skončí? Kdoví?

Je to život facebookový.

O nejkrásnější chorobě

Jeden klasik kdysi pravil, že skleróza je nejkrásnější choroba, protože nebolí a každý den se člověk dozví něco nového. Mohu potvrdit. Sama choroba nebolí. Jen občas mohou bolet nepříjemnosti, které mimoděk napáchá.

Jako neautomobilista jezdívám často vlakem. Do práce a z práce každý den, o víkendu často. Na cestách mezi domovem a prací mi platí legitimace, takže si nemusím kupovat jízdenku. Prostě nastoupím a jedu. Nedávno jsem se vlakem o víkendu vracel z výletu na Plzeňsko. Na nádraží jsem měl spoustu času, prošel jsem vestibul kolem dokola i napříč, přečetl jsem všechno, co bylo k přečtení včetně vyvěšených jízdních řádů a za sklem trafiky jsem prošel všechny titulní listy novin i časopisů. Jediné místo, které jsem úplně pominul, byla pokladna. Vůbec mne nenapadlo, že bych si měl koupit jízdenku, protože legitimace příměstské pražské dopravy kupodivu na Plzeňsku neplatí. Prostě jsem podle svého zvyku nastoupil a jel jsem.

 

Nedělní miniglosy č.69

Hlavním úkolem pro nové vedení občanských demokratů má být omezení vlivu tzv.kmotrů na chod strany a na její funkcionáře. Problémy s kmotry však zdaleka nemá pouze ODS: Dokonce i ve Straně zelených, která se jinak chlubí novým stylem politiky, má na předsednický post opět kandidovat kmotra Liška.

-----------------------

Zástupci Věcí veřejných přiznali, že pro použití v Poslanecké sněmovně objednali v Jihoafrické republice velké množství plastových trubek - vuvuzel - které se staly hlasitým symbolem probíhajícího fotbalového mistrovství světa. "Jsme samozřejmě připraveni ve sněmovně konstruktivně diskutovat se všemi politickými subjekty, na tom je přece založena demokracie, jejímž jsme všichni horlivými zastánci," řekl nám jeden z významných neveřejných představitelů Věcí veřejných. "Vuvuzely jsme připraveni použít pouze ve stavu akutní nouze, tj. pokud bude mít někdo v demokratické diskusi jiný názor než my." 

 

Vzpomínka na básníka (I.B.)

Na lodi plné bláznů,

v oku ticha

uprostřed povykujícího šiku bezvěrců

šustí svými sny

po papírech.

Neznámá slova

dýchají do plachet

namísto unaveného větru:

Zmuchlat a zahodit.

Zmuchlat a zahodit!

Jen trochu se nadýchat

pomačkaného vzduchu

přes mříže svobody.

A přátelé z onoho světa

zpoza malované stěny

hrozí pěstmi vzpomínek.

Nezbývá vůle, nezbývá čas,

zbývá jen sestupná spirála žití

pro poezii.

O přepážce

Dnes jsem byl okolnostmi donucen stát velmi dlouhou a nudnou frontu u přepážky železniční mezinárodní pokladny. Dlouhý provazec lidí všech možných ras a národností čekal na možnost koupit si jízdenku domů anebo možná jen do další zastávky velké cesty kolem světa. Ale na rozdíl od jindy mne k přemýšlení kupodivu neinspirovalo multikulturní složení řady a lidé vůbec, ale naopak úplně obyčejná přepážka, jejíž dosažení se na nějakou dobu stalo ctižádostí nás všech. Kéž bychom tam už stáli a mohli si povídat s dámou, která svým vážným obličejem budila i na dálku nesporný respekt.

Na přepážce samotné nebylo na rozdíl především od ženské části osazenstva fronty napohled vůbec nic zajímavého, mne však zaujalo už jen to podivné slovo: PŘEPÁŽKA! Nemůže se mi u přepážky stát něco nepěkného? Co když se nakloním přes přepážku a někdo mne něčím přetáhne přes paže; ale to by pak byla nejspíš PŘESPÁŽKA. Stejně tak jsem se rozhlížel, zda nebudeme muset cestou překročit nějaké bojovně naladěné páže, které se s námi začne přít. Žádný mladý šlechtic ve veselém obleku však nebyl na dohled, i když několik mužů ve frontě mělo goticky špičaté luxusní boty.

 

Nedělní miniglosy č.68

Pozoruhodným přerodem po svém odchodu z vrcholné politiky prošel bývalý předseda sociální demokracie. Přední světoví myslitelé, filosofové a teoretičtí fyzici se shodují v tom, že jeho poslední texty představují průlomovou studii vedoucí k pochopení Vesmíru a dosud ne zcela ujasněné teorie Všeho. Na rozdíl od několika nositelů Nobelovy ceny, kteří se teorií Všeho zabývali před ním, totiž Jiří Paroubek prosazuje převratnou myšlenku, že za Vše mohou pravicová média.

-----------------------

Inspirován letošním fotbalovým mistrovstvím světa se známý český režisér Karel Smyczek rozhodl natočit poetický příběh několika neúspěšných fotbalových rozhodčích Jen si tak trochu písknout 2. 

 

Infrazahrádka

Těžko říct, zda zařazení těchto fotografií do rubriky fotočlánky je korektní. Zatímco předpona foto- napovídá, že by obraz mělo vykouzlit světlo, tentokrát jsem si vzal na pomoc infračervené záření. Ze známého místa se v infračervené oblasti stane místo tak trochu z jiné planety. Různě zelené odstíny se přetransformují ve skoro celou černobílou škálu, obloha se zabarví zase zcela jinak, vystoupí zcela jiné mraky, než jsou na první pohled vidět.

Jsou to samozřejmě jen první pokusy s touhle oblastí spektra, nemám zde žádnou praktickou zkušenost, nedokážu ještě odhadnout, co přesně se po dlouhatánské expozici přes na pohled neprůhledný černý IR filtr na fotografii objeví, co z obrazu vystoupí a co se naopak skromně upozadí. Tak se nechávám (a rád) překvapovat.

 

O jizvách

Stává se mi občas, že se zamyslím. Někdy se taková intimní chvilka odehraje na příhodném místě, třeba (v jinak prázdném) kupé nočního rychlíku nebo (v jinak prázdné) posteli před usnutím, prostě někde, kde taková neopatrnost nemůže nikomu způsobit újmu. Já jsem si naposledy vybral takovou slabou chvilku v místě a okamžiku navýsost nepříhodném: Ráno v koupelně při holení. Jako by nebylo dost na tom, že mívám pravidelně po ránu energetický deficit, ještě se navíc rozhodnu zamyslet! Vražedná kombinace. Nebo spíš sebevražedná.

Nevím už, o čem jsem přemítal, ale bylo to uklidňující a příjemné. Jak to tak bývá, představoval jsem si buď něco, co není a podle mne by mělo být, nebo naopak co je, a oželel bych to, prostě holý nerozum a nesmyslné ideálničení. A jako někdy ostrý zvuk budíku přeruší krásný sen, tentokrát jsem to polobdělé imaginativní snění utnul zásekem holicího nože - podle reklamy naprosto bezpečného, kterým byste oholili i nafouknutý balónek, kdyby byl ovšem tak dospělý, že by mu rostly vousy. Moje brada se rozestoupila jako skála, která slyší na jméno Sezam, a moje vnitřní rozpolcenost konečně vystoupala i na viditelný povrch.

 

Nedělní miniglosy č.67

Při příležitosti nadcházejícího fotbalového šampionátu jsme udělali mezi jihoafrickými obyvateli anketu, která se týkala našeho fotbalu a fotbalistů. Zjistili jsme, že většině domorodců v zemi, která je proslulá enormně vysokou kriminalitou, je český fotbal úplně ukradený.

-----------------------

Sociální demokracie zveřejnila závěry detailní analýzy důvodů svého neutěšeného výsledku v posledních volbách do Poslanecké sněmovny. Jak uvedl ve svém hlasitém projevu odstupující předseda, ukázalo se, že hlavním důvodem špatného výsledku je fakt, že ostatní strany získaly větší počet hlasů, než se původně předpokládalo.

 

Kouzelná zahrada

Dnes jsem pro vás připravil pár experimentálních fotek ze zahrady mých rodičů ve Staňkově poblíž Domažlic. Tato zahrada je pověstná tím, že je na ní (na rozdíl od většiny jiných zahrad)  jasně vidět, že se Vesmír - i po miliardách let - stále ještě rozpíná, i když vědci moc nechápou, že ho to pořád baví.

Dalších několik fotek je k dispozici ve fotogalerii.

 

 

 

 

 

Nedorozumění

Obraz první:

 

Zblízka sají navzájem svou vůni,

ona rtem ke rtu,

on zas ústy k oušku,

on - omámen a možná trochu v žertu

použil ještě starou něžnou doušku

a vzdychl: "Lásko má, já stůni!"

A tak si vzala ústní roušku.

Obraz druhý:

Ona chtěla štěstí v lásce,

A On zase výhru v sazce,

a tak ubíhala luna za lunou.

Proto podle dávných platných norem

Ona utekla Mu brzy za Amorem,

On Jí zase záhy zahnul s Fortunou

(a hned nato vyhrál stovku v druhém tahu).

Na pamětní desku nedlouhého vztahu

Napsali jen krátce:

Spi sladce!

Obraz třetí:

Chovatelka posteskla si:

Objednala nové rasy;

koupě byly výhodné,

dostala však pohodné.

Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock

Pan Theodor Mundstock je obyčejný muž již třicet let zaměstnaný ve firmě s konopím (pozor, příběh je z doby, kdy konopí neznamenalo jen "veselou trávu") provazy a nitěmi. Tedy vlastně už zaměstnaný není. Přišla nová doba a přinesla s sebou nové lidi, nové pořádky, nová pravidla. A protože je pan Mundstock Žid a nová doba je doba protektorátní, nad panem Mundstockem se začínají stahovat černá mračna. On, stejně jako jeho několik známých, kteří mu v jeho osamělém životě ještě zůstali, žije v neustálém strachu, že mu přijde předvolání do transportu, kterým jsou lidé odváženi do vzdálených táborů, do míst, která i na tu dálku více než čím jiným čpí utrpením, hrůzou a smrtí. Každý den mu prázdná schránka dává nový den života a zároveň nový den strachu. Nový den nové podřadné práce, protože pan Mundstock už teď jen zametá ulice, což je jedna z mála prací, k nimž ho žlutá hvězda na prsou opravňuje.

A tento pan Mundstock objeví metodu, jak se neustálému psychickému tlaku nepodvolit; vždyť nejjednodušší je na všechny očekávané strázně se dokonale připravit. Na každý drobounký detail, na vláčení těžkého zavazadla k transportnímu vlaku, na urážky a bití, na spánek na tvrdé pryčně - ano, dokonce i na jedovatý plyn. A pan Mundstock se začne systematicky připravovat na to, co ho jako každého neodvolatelně čeká, takže když předvolánka do transportu skutečně přijde, cítí se být sebejistý; učinil v přípravě vše, co mohl. Jen na jednu věc zapomněl: že nelidskost systému dosáhla již takové míry, že i sebepropracovanější lidská metoda musí v tomto nerovném boji vykolejit v samotném počátku a rozjetá mašinérie vzpouru jednotlivce - byť jen pasivní - nemůže a nesmí připustit.