Moje nová výstava na pražském sídlišti Invalidovna

Už jsem to tu jednou ohlásil minulý týden v jen naoko politicky zaměřeném článku Půjdete volit v pátek nebo v sobotu? Kdo si článek přečetl, dozvěděl se v textu, že šlo vlastně o způsob, jak ne úplně tradičně ohlásit mou novou, už dvanáctou výstavu fotografií, kterou se vracím na místo, kde už jsem jednou (před pěti lety) vystavoval, totiž do prostoru kavárny Divadla KÁMEN na pražském sídlišti Invalidovna, jen kousek od stejnojmenné rozsáhlé barokní památky.

Potěšilo mě, že lidé z divadla mě sami oslovili, jestli se nechci ucházet o podzimní termín. Ono slovo "ucházet se" v tomto případě znamenalo připravit návrh konceptu výstavy, který pak posuzuje místní kurátorka, Lucie Váchová. A protože mě znáte, že jsem ve věcech fotografických pro každou špatnost, opravdu jsem koncept vytvořil, přihlásil jsem se s ním a klaplo to. No a ještě větší radost mi udělalo, že jsem vlastně vůbec prvním vystavujícím, který v tomto prostoru bude mít výstavu podruhé. Ta první výstava byla v lecčem specifická a pro mě jako vystavujícího mimořádně zajímavá (spíš společensky než umělecky) protože "slízla" druhou, pokročilou fázi covidu, takže to celé mělo některé obtížně zapomenutelné undergroundové prvky, které jsem si v demokratické společnosti vůbec neuměl představit a domníval jsem se, že už jsme jim listopadem 89 dali definitivní vale. Teď bude, věřím, situace normálnější; však výstava taky nepotrvá mimořádných 11 měsíců jako před pěti lety, ale v daném místě standardní čtvrtrok. 

Tentokrát jsem se snažil konceptem výstavy nějak rozumně navázat na charakter zdejšího divadla, které je známé svým netradičním pojetím inscenací a svým zjevným příklonem k minimalismu, a kam i jako divák rád chodím (psal jsem tu už např. o inscenaci Můj bratr mesiáš). Poměrně rychle bylo zřejmé, že tentokrát zůstaneme čistě v černobílém podání, fotky budou (snad až na profilovou fotku, která nese symbolické propojení na mou minulou výstavu v tomto divadle) poměrně jednoduché a budou pracovat se základními prvky černobílé fotografie - liniemi (v jedné části obrazů spíš rovnými, "lidsko-technickými", v druhé části naopak spíš přírodními organickými křivkami) a modelací prostřednictvím světel a stínů. Obrazy také návštěvníky rozhodně neutlučou svým množstvím, protože do prostor divadelní kavárny se fotek v mnou běžně používaném výstavním formátu vejde maximálně deset, spíš míň. 

Včera jsem připravil jednoduchou pracovní verzi "pozvánkového letáčku", kterou vám už můžu (neoficiálně, samozřejmě) předvést. Termín instalace (pátek 3.10. v 17:00) i termín vernisáže (čtvrtek 16.10. v 18:00) už jsou zafixované a potvrzené, takže si je případní zájemci z vašich řad mohou zapsat do svých kalendáříků. Brzy budou k dispozici i termíny komentovaných prohlídek, zatím počítám s tím, že by měla být jedna řádná a předem hlášená cca každých 14 dní, termínovník se právě vytváří, protože samozřejmě hodně záleží na provozu a programu divadla. Předpokládám, že kromě řádných bude možná sem tam nějaká mimořádná "polosoukromá" seance, protože mám Divadlo Kámen na cestě z práce, takže mi nejspíš nebude činit velké potíže domluvit se na případných speciálních návštěvách, pokud taková návštěva divadelního prostoru nezasáhne negativně do dalších probíhajících aktivit divadla. Výstava bude samozřejmě plně k dispozici i všem návštěvníkům divadelních představení i případných dalších akcí. 

Definitivní verzi "letáčku" použiju jak v komunikaci přes e-mail či sociální sítě, ale jako obvykle se chystám nějakou stovku nebo sto padesát kousků vytisknout i fyzicky, abych je mohl rozdávat a dělat si tak před známými i neznámými reklamu :-).

Obrazy pro výstavu už jsme s paní kurátorkou vybrali a mám teď dva týdny na to, abych zařídil jejich výrobu, protože 22. září začíná moje dovolená, kterou bych chtěl využít i pro jiné věci než pro běhání kolem výstavy a promýšlení různých standardních či nouzových scénářů. Zatím ani jeden obraz pro tuto výstavu neexistuje, úplně všechny budou pořízeny nově. A kdyby se čirou náhodou někdo chtěl zeptat, jestli budou vystavené fotky i k mání, tak ano, mám to předběžně domluvené s pořadatelem. Sice vůbec nepočítám s tím, že by se tahle přece jen dost specifická výstava kompletně zaplatila, jako tomu bylo u květnové výstavy v berounské galerii Holandský dům, ale pokud se někdo do některého z vystavených obrázků zamiluje, kdo jsem já, abych mu v čemkoli bránil? :-) Fotografie budou opět zalaminovány za studena a adjustovány na dibondovou desku s vnitřním rámem, tenhle způsob, při kterém není třeba plochu obrazu nijak orámovat, se mi v posledních letech celkem osvědčuje. 

Berte prosím dnešní článek jen jako první podrobnější včasné upozornění na tuhle novou akci, ještě se k tomuto tématu určitě několikrát vrátíme podle toho, jak se budou přípravy vyvíjet a čas do slavnostního zahájení výstavy krátit :-).