Stránky

středa 31. července 2024

Viděl(a)s to děsné zahájení olympiády?!

V pátek jsem měl celkem důležitý den: Měl jsem jeden den dovolené, který jsem strávil od časného dopoledne až po pěkně odleželý podvečer v chotěšovském klášteře, kde jsem během dne absolvoval tři komentované prohlídky své fotografické výstavy pro zájemce. Celý den mě ani nenapadlo, že má oficiálně začínat pařížská olympiáda, měl jsem jiné zájmy a jiné starosti. Až když jsem večer přijel - velmi příjemně utrmácený - do Staňkova a pustili jsme televizi... 

Defilé jednotlivých výprav na rozdílně velkých lodích mi přišlo jako výborný a originální nápad, stejně jako přesunutí hlavního programu přímo do centra města, byť bych tedy nechtěl být v kůži zpravodajců odpovědných za bezpečí účastníků i návštěvníků. Pak mi připadlo, že se děj trochu rozdrobil, skvělých nápadů ubylo, ale vůbec nemůžu vyloučit, že na mě jen trochu začala dorážet únava po dlouhém a náročném dni. Korunu v mých ospalých očích programu nasadila zdlouhavá závěrečná část štafety s olympijským ohněm, která byla, myslím, spíš návodem, jak na posledním úseku ukázat pokud možno nadpoloviční většinu francouzských (a nejen francouzských, jak by mohl potvrdit třeba Rafael Nadal) sportovních hvězd, a naprosto tak rozmělnit a zbavit tajemství tuto druhdy velmi napínavou část programu. Naopak výborný nápad s "ohněm" v koši vznášejícího se balónu dal závěru oficiálního zahájení (jakkoli to skutečný oheň vůbec není) další punc originality a mě probral z ospalé netečnosti. Prostě mým pohledem docela zajímavé, občas sympaticky ulítlé a občas svým rytmem drhnoucí slavnostní zahájení významné sportovní, společenské i politické události, jak tomu tak při podobných příležitostech bývá, když se autoři snaží pochytat co nejvíc zajíců, aniž by přesně věděli, co pak s nimi.

Jenže pak se rozjel tanec! Debaty na sociálních sítích nabraly na síle a já se dozvěděl, jakou hrůzu jsem to na vlastní oči viděl. Jeden zásah plamenným mečem za druhým: Prý šlo o důkaz předsmrtné křeče naší civilizace, známku prohnilosti západní společnosti, smrtelnou urážku všech křesťanů na planetě, potvrzení, že musíme nezbytně nejpozději do dvou dnů vystoupit z Evropské unie, ukázku levicového vymývání mozků (ještěže ty naše jsou nevymytelné), atd., atd. 

Tak nám zabili Ferdinanda, říkala paní Müllerová. Tak nám urazili Poslední večeři, říkají mnozí teď. A já přemýšlím, čím to je, že jsou všichni kolem tak vzdělaní a chytří, že ve všech artefaktech nebo v tom, co se za ně vydává, dokážou odhalit všechny škodlivé souvislosti snad dokonce dříve než dojdou autorovi samotnému, že mají v sobě tolik "zdravého rozumu", že identifikují každou sebedrobněší lež, faleš a manipulaci a díky tomu se nedají jakkoli zviklat ve svém opodstatněném a jedině správném pohledu na svět a život, a že v sobě mají také dostatek osobní odvahy a fantazie, aby dokázali biblický příběh ztvárněný řadou výtvarných klasiků naroubovat na helénskou dobu a "našeho" trojjediného boha při tom nechat tréninkově vyběhnout na horu Olymp  a vmísit se do tamního košatého portfolia božstev. 

Kdybych si chtěl zobecnit nějaký závěr z olympijského zahájení já, řekl bych nejspíš, že lidé nabrali oproti minulosti notné sebevědomí, obávám se, že ne vždy opodstatněné. Nikde jsem neviděl, že by někdo řekl třeba: "Já jsem tomu vůbec nerozuměl, ale možná je to tím, že o době helénské a Dionýsovi vím prd." I ten, ovšem, kdo ví prd, má v naší demokratické společnosti zajisté právo na vyjádření silného názoru, to prostě beru jako nutnou daň za jinak celkem pozitivní odstranění analfabetismu.

Mimochodem, v jedné vypjaté diskusi na sociálních sítích jsem přidal připomínku často prezentovaného dobového názoru z počátku 20. století, že železná věž inženýra Eiffela je ohyzdný vřed na dříve krásném panoramatu Paříže, abych dokumentoval, že zavilí obránci většinového vkusu jdou ze století do století, jen dnes mají jiná témata a o něco lepší komunikační možnosti. Schytal jsem to - přestože jsem svůj příspěvek opatřil nezbytnými smajlíky - ze všech stran a ty nejpobouřenější příspěvky byly dokonce napsané francouzsky. Kdo si to dovoluje takhle nemístně urážet naši krásnou a všemi milovanou Eiffelovu věž?!!!

Teď už se na olympiádě soutěží a svatí bojovníci za pravdu ze všech částí pravdivostního spektra pomalu dokončují své půtky o (prý) zrůdné olympijské zahájení a o (prý) děsivou podobu módní kolekce, kterou na olympiádu vyfasovali naši sportovci. Ale nebojme se, se starými bojovníky vstanou nová bitevní pole :-).

26 komentářů:

  1. I mně se moc líbil nápad s loděmi, ale po kabaretu s Lady Gaga, kdy pořád utíkala se slunečníky po schodech a já doufal, že už je to konec a ono pořád ne, jsme se zvedli a šli raději do letního kina. Bylo skoro plno.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lady Gaga jsem nějak nezaregistroval, nejspíš jsem si jako povýtce nepozorný divák někam odskočil.

      Vymazat
  2. No vida... A já na to žádnej silnej názor nemám. On mě obecně zahajovací ceremoniál nikdy dvakrát nezajímal a ani letos s tím nezačal. :-)
    Nějak pořád považuju za důležitější ty sportovní výkony...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, já taky, proto považuji to, co jsem napsal, jenom za slabej názor :-).

      Vymazat
    2. A ještě bych doplnil, že mě LOH obvykle úplně celý zajímaj o něco méně, než ZOH...
      Mi ty zimní sporty přijdou na koukání takový zajímavější, než letní.
      Z těch letních olympijských sportů vydržim se zájmem hledět na fotbal a na rugby. U ostatních mi stačí výsledky... :-)

      Vymazat
    3. Já vydržím napjatě sledovat skoro všechno, snad jen u drezúry moje pozornost časem ochabuje :-).

      Vymazat
    4. Tak na to jsem příliš velký neposeda. :-)

      Vymazat
  3. Když to porovnám s II. letními olympijskými hrami:

    Místo konání Paříž, Francie
    Počet zemí 24
    Počet sportovců 997
    Soutěže 95 v 18 sportech
    Zahájení 14. květen 1900
    Zakončení 28. říjen 1900
    Slib za sportovce Žádný
    Slib za rozhodčí Žádný
    Pochodeň Žádný

    II. letní olympijské hry se uskutečnily roku 1900 v Paříži jako doplněk pět měsíců trvající světové výstavy. Lidé věnovali mnohem více pozornosti výstavním artiklům, než o vavříny bojujícím sportovcům.

    Než pohoršení nad kontroverzním zahájení mi ale víc vadí, že se olympiáda zpolitizovala, zkomercializovala a duch fair play že patrně odešel na odpočinek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby on ten sport nebyl tak dokonalým věšákem na reklamu všeho druhu! Však jsme si mohli olympiády užít, kdyby dávné megalomanské myšlénky nejmenovaných dopadly na úrodnější půdu.

      Vymazat
  4. Lezarts
    Musím přiznat, že zahajovací ceremoniál mě nijak neohromil. Po zimní OH v Albertville jsem asi zhýčkaná. Navíc déšť jim to neusnadnil.
    Souhlasím s předchozím komentářem o zpolitizování a komerčnosti a duchu fair play OH a vůbec sportu. Tudíž ač milující sport jej nesleduji, pouze koutkem ucha eviduji.
    Alespoň je o čem diskutovat a není okurková sezóna:-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kvůli tomu dešti mi bylo aktérů a především autorů docela líto. Předpokládám, že spousta plánovaných věcí kvůli setrvalému dešti nevyšla nebo nevyzněla, jen o tom nevíme, protože se muselo škrtat a aspoň zčásti improvizovat.

      Vymazat
  5. Některé věci se prostě nemění a ta paralela s Eifellovkou mě taky napadla, sotva jsem se o téhle kulturní válce dočetla. Osobně mi přijde čím dál legračnější a smutnější zároveň, nad jakými věcmi jsou lidé schopni se k smrti pohoršit. Možná že nejsem dost dobrá fanynka, křesťanka nebo vlastenka, ale nevidím vůbec žádný důvod, proč bych se měla s někým do krve hádat o jednu ujetou uměleckou performanci nebo o to, jestli oblečení, co měl někdo na malou chvíli na sobě, vypadalo jako župan, nebo ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona za tím bývá často snaha ujistit se, že někam patřím a že je tam se mnou hodně dalších lidí, takže se nemůžu mejlit :-). Ti, kdo po něčem takovém netouží, asi mají potíž podívat se na skutečnost podobnýma očima. No a připadne mi, že čím jsem starší, tím míň jsem ochotný se na tom podílet, byť jsem si myslel (a trochu se toho bál), že by to mohlo být spíš obráceně :-).

      Vymazat
    2. Já narazil na pohoršený reakce dvojího druhu. První od lidí, který někde v nějaký části toho zahajování "poznali" parodii na Poslední večeři. Ti pak poněkud kysele poukazovali na to, že chudák křesťan je dneska z různejch důvodů jedinej věřící, ze kterýho si lze otevřeně dělat srandu, což je poněkud unfair situace. Pro tohle pohoršení bych měl ještě vcelku pochopení.
      No ale pak se našli střelci, co v tom - jistě pomocí složité analýzy sofistikovanou metodou žužlání úchopového stabilizátoru - našli vyvolávání démonů a satanistický rituály a já nevim co ještě. A to už je prostě profesionální mašíbl, co by zasluhoval lopatou přes pracky pokaždý, když je položí na klávesnici.
      Ty komentáře k naší olympijský kolekci už ve srovnání s timhle působily jako vcelku učená rozprava. Koneckonců - kdyby ten o číslo větší trenčkot potištěnej Rorschachovym testem někdo nutil mně, asi bych taky měl spoustu doplňujících otázek... První by asi byla "Proč?"

      Vymazat
    3. Řada českých "nickcarterů" ovšem nezůstala u prostého "líbí - nelíbí", ale rovnou z olomouckých syrečků (řádně odleželých) usoudila, že Evropa je v rozkladu :-).

      Vymazat
    4. Ti mi padaj do skupiny mašíblů. :-)

      Vymazat
    5. Ona údajná parodie Poslední večeře nepohoršoval ani tak křesťany, jako ty, kteří při jiných příležitostech církev s "flamdaky"nemohou vystát..

      Vymazat
    6. Ano, církev by mohla použít osvědčené "děkuju ti, náčelníku, že ses mě zastal!", a to by se možná děly věci! :-)

      Vymazat
  6. Jak známo, jedna z oblíbených tzv. Konverzačních her, které lidé hrají je "to je hrozně, viďte"...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je chytlavá hra - oblíbená zejména mezi hroznýši :-).

      Vymazat
  7. Jo, hledat něco, co tam není, aby mě to vyprovokovalo k nadávání na druhé, to už je takový lidský úděl. Ale na druhou stranu, tvůrce může hřát u srdce, že jejich dílo nezůstalo nepovšimnuto, ba naopak, v několika okamžicích oslovilo celý svět. Až tak, že pudilo nutkání se k němu veřejně vyjádřit kde koho, třeba praktikujícícho fotografa z Dobřichovic nebo emeritního kutila z Proseka... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musí to být pro autora scénáře zajímavý pocit, když o jeho díle právě mluví celý svět :-).

      Vymazat
  8. Já to vyřešila tak, že jsem šla spát. Byla jsem docela utrmácená dlouhou cestou na chatu ve vedru a následným ještě nakupováním zásob. I když se mi taky líbil nápad s loděmi na Seině který jsem viděla na fotografiích. A co se týče debat k odění našich sportovců můžu říct jen to, že až na ten prapodivný kabát mi nějak moc nevadilo....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě vždycky pobaví, když někdo hodnotí, jak druzí vypadají či co mají na sobě, a myslí to smrtelně vážně :-).

      Vymazat
  9. Na ceremoniálu se mi líbil oř cválající po Seině, odkazy na historii Francie nebo lodě se sportovci, a oblečení těch našich mě vůbec neuráželo. To bylo ale asi tak všechno, nejspíš už jsem moc stará na tu přehršel růžové, na prapodivné výjevy různých komunit a na to sedět čtyři hodiny u televize. Několikrát jsem u toho usnula, u proslovů to zabalila a šla spát, protože zapálení pochodně bylo v nedohlednu. Ale to, že se to nelíbilo mně, neznamená, že budu svůj názor někomu vnucovat a za ten jeho ho pranýřovat. Zvláštní doba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hmmm, usnul jsem i při slavnostním zakončení. Ještěže zatím nevyeliminovali ten sport mezi tím :-).

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.