Měsíc (Christian Morgenstern)

Včera mě žhavé počasí donutilo, abych nikde moc necoural v touze hledat nějaké zajímavé fotonáměty, ale pěkně jsem zůstal doma, což mě přimělo opět zalistovat původními německými texty Christiana Morgenterna. I našel jsem jednu básničku, která neměla nic společného s horkým slunce, ale naopak mile chladila bílým měsíčním světlem. Jde o básničku Měsíc, jedná se o pouhých osm veršů, což je tak maximum, než se člověku v tom horku zavaří mozek, no a jako obyčejně přidám pro srovnání tři další překlady od klasických morgensternovských překladatelů - Josefa Hiršala, Egona Bondyho a Emanuela Frynty. Jako už několikrát jsem i dnes čerpal z magisterské diplomové práce Ivany Zapletalové Christian Morgenstern v českých překladech (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav translatologie, 2008).

Napřed Morgensternův originál:

Der Mond

Als Gott den lieben Mond erschuf,
gab er ihm folgenden Beruf:

Beim Zu- sowohl wie beim Abnehmen
sich deutschen Lesern zu bequem,
 

ein A formierend und ein Z,
dass keiner groß zu denken hätt‘.
 

Befolgend dies ward der Trabant
ein völlig deutscher Gegenstand.

 

Hned jak jsem si originál přečetl, musel jsem se rozhodnout, jestli budu ironii cílenou na německé "přivlastnění" vlastností měsíce překládat ve stejném duchu (tedy vůči Němcům), nebo čtenářům zkusím podvrhnout českou analogii. Vždyť i my - i když jsme malým národem, máme občas tendenci domnívat se, že věci obecné jsou jaksi přizpůsobené právě našim českým podmínkám a českému jazyku. Přece ne nadarmo se říká, že měsíc má tvar písmena D, když dorůstá směrem k úplňku, a C, když tzv. couvá, tedy ubývá směrem k novu. Vidíte - z toho přece jasně plyne, že lidé, kteří to s pozorováním Měsíce myslí vážně, musí umět česky! :-)

Určitou komplikací pro mě bylo najít rým na písmeno C nebo D v pátém verši (v originálu je rýmováno slovní vyjádření písmena Z, což je ve starší němčině "cet"), což se nakonec sice povedlo, ale jaksi ještě zbylo cosi dodat, co "přeteklo" do dalšího dvojverší, takže závěrečnému ironickému šlehu razantně ubyl prostor. Zkoušel jsem to různě, ale jakékoli předchozí zkrácení vedlo ke znepřehlednění obsahu, tak jsem nakonec tohle "přetečení" ponechal a musel jsem pak výrazně zkondenzovat úplný závěr. Bylo mi pak úplně k ničemu, že jsem měl připravenou spoustu synonym pro "der Trabant", bohužel, všechny ty "oběžnice", "souputníci" a "mladší bratři" měly(i) minimálně tři slabiky, což se ukázalo jako v daných podmínkách příliš.

 

Opět jsem vsadil na to, že nejdůležitější je dodržet co nejpřesněji rytmus básně, což mi ovšem vydrželo přesně tři verše, s velkým přimhouřením očí snad i šest :-) Leč na úplný závěr jsem se už od rytmického předobrazu - z výše zmíněných důvodů - o jednu slabiku odchýlil, ale snad to není úplně fatální.

 

Můj vlastní překlad:

 

Měsíc

 

Když Měsíc milý stvořen byl,

Bůh úkolem ho pověřil:

 

Při Couvání a Dorůstání

čtenářům českým vyplň přání,

 

sviť jako C a pak zas D

ať bez práce se povede

 

to rozlišit. On kývne, jasně:

Co česky svítí, svítí krásně.

 

 

Překlad Egona Bondyho:

 

Měsíc

 

Když pánbůh milou lunu stvořil.
toto poslání na ni vložil:

Při u- stejně jak přibývání,
německým čtenářům „být k mání“

formujíc A a také Z,
ať nemusí moc přemýšlet.

Teď měsíc je – řídě se tím,
předmětem zcela německým.

 

Pozn.: Jako obyčejně mi Bondy přijde trochu "překombinovaný, druhý verš beru jako rytmické vykolejení, leč konec je naopak přesně v duchu originálu.

 

 

Překlad Emanuela Frynty:

 

Měsíc

 

Jen stvořil měsíc milý Pán,
byl Měsíci hned úkol dán:

Při couvání a dorůstání
vytvářet na nebeské báni

kvůlivá Čechům D a C,
aby to měli bez práce.

Měsíček poslech, však ho znáš –
je z gruntu český, ryze náš.  

 

Pozn.: Fryntovi tleskám, protože si zvolil rovněž "české přizpůsobení". Dokonce jsem rovněž nějakou dobu uvažoval o spojení s Měsícem "malý, český, prostě náš...", takže to vypadá, že jsme se aspoň nějakou dobu ubírali s panem Fryntou po stejné pěšince :-). Verše krásně a zlehka odsejpají, možná dokonce až příliš lehce, což Morgensterna dělá vzdušnějším než v originále je. Když se na Fryntovu variantu budu dívat kritičtějším okem, vlastně se dostal do podobné nouze jako já, protože mu ve verši "aby TO měli bez práce" jaksi chybí informace o tom, CO vlastně mají mít bez práce, s čímž už si ovšem hlavu nelámal, protože inteligentní čtenář se samozřejmě dovtípí. Oproti originálu jde ale o určitý významový posun. Ale z uvedených překladů se mi líbí jednoznačně nejvíc, ostatně i proto jsem nad ním přemýšlel důkladněji a kritičtěji :-).

 

 

Překlad Josefa Hiršala:

 

Měsíc

 

Bůh, stvořiv Měsíc čtvrtý den,
dal mu hned úkol. Tenhleten:

Beim Abnehmen (při ubývání),
beim Zunehmen (při přibývání),

německým mužům ku vzdělání

vytvářejž A a také Z
ať nemusí moc přemýšlet!

Souputník stal se pádem tím
objektem čistě německým.

Pozn.: Kromě formálního "ztrojení" druhého dvojverší, což mi moc neladí, je překlad Josefa Hiršala jako vždy významově přesný, nicméně tentokrát mi připadne trochu klopotný ("stvořiv" bych uznal a "vytvářejž" taky, ale obojí dohromady už je na mě do tak krátké básničky příliš :-)).

 

 

Dalších mých sedm pokusů přeložit nonsensové Morgensternovy verše z jazyka, kterým sám pohříchu neumím ani pozdravit a poděkovat, najdete ve speciální rubrice Morgenstern, samozřejmě pro větší zajímavost opět i s příklady jiných překladatelských opusů.