Budiž Světlo!

Vím, ten dnešní nadpis není úplně originální; jako bych už někde něco podobného četl. Tak jsem ho aspoň maličko "způvodnil" velkým eS, protože tak se bude lépe hodit k dnešnímu předběžnému oznámení.

Asi nejčastějším úvodem rozhovoru, když se potkám po nějaké době se známými, je jejich otázka: "A kdypak budeš mít zase nějakou výstavu?" Už jsem si na takový úvod připravil odpověď - model 2023: "Letos určitě nic neplánuju, snad příští rok!" A pustím se do vysvětlování, že jsem měl teď nepřetržitou šňůru výstav od června 2020 do loňského prosince, že jsem asi jediný jakžtakž žijící český fotograf, který si v tom nejdrsnějším covidovém období, kdy zákaz stíhal zákaz, střihl čtyři různé výstavy s řádnými vernisážemi a s více než dvaceti komentovanými prohlídkami, a který je teď po skončení celé té série odsouzen sdílet svůj byt s desítkami výstavních fotek, které pro všechny ty akce musel připravit. "Ano, letos určitě nic, dím přesvědčivě; snad napřesrok, když se zadaří, ale jisté to není."

Leč - člověk začasté míní a okolnosti a náhody občas mění. A tak mě nedávno - nečekaně a k mé radosti -  oslovila jedna moje bývalá studentka, kterou jsem učíval chemii a osobně jsem ji viděl naposledy v den svého odchodu z učitelského světa před více než čtvrt stoletím. V poslední době aspoň sdílíme stejnou facebookovou bublinu, takže např. vím, že se z oné studentky stala uznávaná a úspěšná výtvarnice, a ona o mně zase ví, že trochu fotím. A protože aktuálně mimo jiné učí výtvarnou výchovu na gymnáziu, které jsme kdysi svorně - byť v odlišných rolích - navštěvovali, rozhodla se, že zkusí zorganizovat společnou výstavu v prostorách školy a oslovila mě, jestli by mě to náhodou taky nezajímalo. Výstava by měla být na téma Světlo, což, myslím, je pro fotografa dostatečně široké téma, aby mezi svými fotkami našel nějaké nadějné adepty. Kromě hlavního tématu vím ještě to, že výstava by měla být "outdoorová"; měla by probíhat sice pod přístřeškem, ale přesto venku v prostorách školního atria. A protože by vše mělo proběhnout v červnu (a já tu navíc poslední tři týdny před červnem nebudu), pomalu by mělo být vše připravené a vymyšlené. Příští týden budeme mít první slaďovací diskusi, kde bude teprve vznikat společná představa, co (a kdo) vlastně chceme a můžeme v červnu veřejnosti ukázat. Zatím tiše předpokládám, že to bude mix prací tamních studentů, kantorů a "zvláštních hostů" :-).

Zatím to vypadá nadějně jako úplně nová zkušenost - jak z pohledu společného vymýšlení koncepce, tak i vzhledem k tomu, v jakém prostoru budou fotky umístěny. Ale ať už bude koncepce a vztahy mezi příspěvky jednotlivých vystavujících jakékoli, jako "výstavní praktik" už vím, že vše bude muset stejně nakonec vykrystalizovat v podobě pěti jednoduchých odpovědí na jednoduché otázky: 

Kolik těch fotek bude? 

Jak mají obsahově i formálně ladit s ostatními vystavenými věcmi? 

Jaký mají mít obrázky formát?

Na čem budou fotky vytištěné? 

Na čem budou viset? 

 Zeď uhasínajícího času (2022) - Vlašská ulice na Malé Straně alébrž Menším Městu pražském

 

Když budu mít do půlky března aspoň přibližně těchto pět základních odpovědí, budu spokojený a budu věřit, že se vše bez problémů stihne. Všechno ostatní lze domyslet postupně a celkový "příběh" výstavy se někdy definitivně vyloupne až při instalaci.

Samozřejmě vás tady na blogu budu informovat a těším se, že vám snad nakonec budu moct - pokud se tedy nedorazíte podívat do Plzně na vlastní oči - výstavu i na pár záběrech představit. Ať už bude poskládaná jakkoli a kýmkoli. 

Jestli je totiž na něco spolehnutí, tak na to, že Světlo bude :-).