Jen maličká změna slovosledu...

Když píšu v neděli Nedělní miniglosy, přistihl jsem se, že mnohem víc času věnuji cizelování formulací než vlastnímu vymýšlení obsahu (pokud Nedělní miniglosy ještě neznáte, můžete si prohlédnout, jak vypadá výsledek mé snahy, třeba ve speciálním jubilejním 650. čísle tohoto už 13 a půl roku vycházejícího blogového nedělníku, které obsahuje padesátku vybraných glos z posledního roku). Kdyby mě někdo sledoval, jak zkouším přehazovat a nahrazovat použitá slova, někdy zkusmo rozvíjím základní motiv a jindy zase naopak glosu seškrtám úplně "dohola", to vše s cílem dosáhnout toho nejlepšího účinku a cíle, kterým je úsměv na tváři milého čtenáře, možná by se podivil, jaká je to někdy piplačka a rachota, která toho nemá moc společného s představou autora, který v záchvatu inspirace sype všechno z rukávu na první dobrou.

Mockrát jsem se přesvědčil, že např. dva vtipy v jedné glose se vůbec nemusí podporovat a zesilovat tak humorný účinek, ale mohou se naopak navzájem úplně eliminovat, podobně jako dvě vlny na hladině rybníka, když se setkají ve špatné fázi. A mockrát jsem jen s údivem pozoroval, že někdy stačí jen maličko přerovnat slovosled, a to, co doposud vůbec nefungovalo, do sebe náhle správně zaklapne, a i když se napohled skoro nic nezměnilo, najednou je to ono. Anebo, samozřejmě, to může dopadnout i přesně obráceně a jako byste zmáčkli knoflík vypínače a zhasli.

Jsem přesvědčený, že ani na počtu hrubek v textu ani na objemu slovní zásoby se nepozná úroveň zvládnutí češtiny tak dobře jako na tom, že je pisatel schopný odlišovat jemné valéry rozdílného slovosledu. Na druhou stranu, není to nic pro ty, kdo chtějí stavět svou jazykovou dovednost na odiv, ti používají spíš opulentní a vzácně používaná slova či slovní spojení, která zaberou okamžitě. S dobrým slovosledem je to totiž podobné jako s výborným rozhodčím na fotbale: Vlastně si ho ani nevšimnete, protože všechno napohled běží právě tak, jak má.

Abych na nějakém konkrétním případu ukázal, co těmi "jemnými valéry rozdílného slovosledu" myslím, podíváme se spolu třeba na to, jak se dá napsat pět rozdílných variant sice v jádru děsivé ale v sousedství mnohem děsivějších mediálních zpráv vlastně celkem obyčejné zprávy z policejní tiskovky: 

1. V rybníce našli mrtvého cyklistu. 

Takhle nějak si představuji věcnou zprávu na ČT24. Prostě jednoduchá a věcná informace, co nového se událo v naší krásné obci, a Jakub Železný ji jistě přednese veřejnoprávně vyváženým hlasem a s naléhavým pohledem do kamery.

2. Cyklistu našli mrtvého v rybníce. 

Pořád ještě docela neutrální informace, která ale už předpokládá, že jí předcházela jiná zpráva s obsahem "Pozor, pohřešuje se cyklista. Kampak se nám ten čerchmant schoval?"

3. Mrtvého cyklistu našli v rybníce. 

Vše zřetelně nasvědčovalo tomu, že cyklista je mrtvý (např. už 20 minut nepřipojil žádný příspěvek na sociální sítě), jen dosud nebylo jasné, z jaké skříně vypadne.

4. Mrtvého cyklistu v rybníce našli.

Inspektor Bouše dostal echo od holek z Jedovky, že mrtvola cyklisty je v rybníce, takže se šlo najisto a bylo jen otázkou času, kdy rybka s drahou přilbou vyplave.

5. Cyklistu našli v rybníce mrtvého.

Neuvědoměle splývající nalezený cyklista se nebyl v rybníce jen ochladit v horkém letním dni, ani na vlastní kůži nezkoušel, jak žije a pracuje ama, japonská lovkyně perel. Tenhle si už bohužel s cyklistickými podkůvkami nezastepuje.

 

Druhý příklad je také ze života a ukazuje, jak se dá změnit význam pouhým posouváním jednoho slova:

Pokud Petr trpěl také nespavostí…

To dobře znám. Petrové trpívají i mnohými jinými neduhy a příkořími než nespavostí, pouťový papoušek si tedy může vybrat z mnoha obálek, zvlášť je-li Petr hypochondr. 

Pokud také Petr trpěl nespavostí… 

Vidíte, nejen Petr, ale ani s Pavlem, Spytihněvem a dalšími Petrovými kamarády to stran spavosti není o moc lepší.

Pokud Petr také trpěl nespavostí…

Tohle je taková kompromisní poloha, která snad umožňuje do jisté míry oba předchozí výklady. A to ani nemluvím o specifickém případu, kdy je Petr rozpolcený a svou nespavostí sice trpí, ale zároveň se z ní raduje, protože si tak stihne zahrát World of tanks. 

A co vy? Máte nějaký pěkný příklad, kdy jste byli nuceni podobně vážit nejen každé slovo, ale i jeho přesnou polohu? Anebo ukázku nějakého obzvlášť významného posunu významu, ke kterému dojde pouhým žonglováním se slovosledem?