Skromné vítání jara

Ani jsme se po všech těch sibiřských mrazech nenadáli a pod balkónem nám náhle ptačími hrdélky zajódlovalo jaro. A protože se jaro do našich zeměpisných šířek vrací z pěkné dálky, myslím, že se sluší ho jaksepatří přivítat. Ale jak se správně vítá jaro? Chlebem a solí? Ohňostrojem a sprškou konfet? Slavnostními fanfárami, patetickými proslovy a možná dokonce státní hymnou? Kdepak, takovou okázalost si opravdové jaro nezaslouží. Co kdybychom ho pro začátek přivítali stylově a skromně - třeba jen kratičkým článkem na blogu a obyčejnou kytičkou sněženek? Nebude to méně upřímné a věřím, že to jaru udělá větší radost.

Nedělní miniglosy č.157

Zásahová jednotka Evropské unie specializovaná na zákroky proti evropskou legislativou zakázaným veřejným zabijačkám dorazila omylem k autonehodě na Barrandovském mostě a zkomplikovala nasazením několika obrněných vozidel již tak dost problematickou situaci na pražské dopravní tepně. Velitel jednotky nicméně zásah hodnotí jako oprávněný, protože se ukázalo, že zde bourali dva řezníci.

-----------------------

Vědci vyvinuli syntetické maso, které v sobě nemá ani stopy po mase živočišném. Odborníci ovšem poukazují na to, že jde jen o neumělou laboratorní nápodobu českého špekáčku, který neobsahuje žádné živočišné maso už dávno, a nikdo z toho nedělá žádnou velkou vědu. Svaz českých pseudouzenářů proto na výzkumný tým podal žalobu pro porušení autorských práv.

 

Kuro to širo

Když jsem byl loni v Japonsku, představoval jsem si, že vejdu do nějaké hodně drsné tokijské nálevny, zatvářím se zarputile jako major Cowley a poručím si "Kuro to širo", aby mi místní dobře rozuměli. Tedy Black and white. Tedy Černou a bílou. Ale cestou jsem nenašel ani odvahu něco takového učinit, a koneckonců ani odpovídajícím způsobem drsnou nálevnu.

A protože poslední dobou žiju právě tak trochu stylem "kuro to širo", rozhodl jsem se, že zkusím najít takovou fotografii z Japonska, která se bude k tomuhle tématu nejlépe hodit. Nakonec jsem našel záběr docela zajímavé konstrukce nádražní haly v městě Kanazawa, ve které jsem strávil pár příjemných hodin čekáním na vlaky, které "za příčinou tajfunu" celý den nejezdily (ti, kdo dosud nevědí, o co šlo, si mohou přečíst podrobnosti a prohlédnout nádražní konstrukci z většího odstupu v reportáži Tajfunění). 

 

Vzpomínka na filmy Miloše Formana

Předevčírem oslavil 80. narozeniny režisér, kterému se podařilo jako jedinému umístit do mých filmových "top ten" rovnou dva filmy (Amadeus a Přelet nad kukaččím hnízdem) - Miloš Forman. A protože různých připomenutí bylo možné najít v uplynulých dnech ve všech možných médiích nepočítaných, znovu - podobně jako při nedávné osobní vzpomínce na Václava Havla - jsem se rozhodl nepsat o oslavenci všeobecně známá a dohledatelná fakta, ale přidat spíš netradiční osobní zkušenost, která je s ním spojená.

Když jsem byl malý kluk, našel jsem doma v jednom šuplíku poklad: Staré časopisy z "obrozeneckého" roku 1968. Pominu teď výtisky časopisu Mladý svět, při jejichž četbě jsem měl vždycky intenzivní pocit, že "páchám odboj", protože jsem jen zíral na otevřenost tehdejších článků (mladší čtenáři se teď samozřejmě musejí usmívat, protože pro ně je už (naštěstí) takové vzpomínání něco jako Zápisky z války galské :-)). Nicméně ve druhém štosu byly časopisy KINO z let šedesátých, ze kterých jsem se dozvěděl mnohé o tehdy právě probíhajícím zlatém období české kinematografie, české nové vlně, kdy najednou i jinak celkem netalentovaní čeští režiséři začali náhle točit výborné filmy. No a co teprve tak talentovaný a svérázný režisér jako Miloš Forman! A tak jsem se dočetl o Láskách jedné plavovlásky i o filmu Hoří, má panenko a byl jsem naštvaný, že díky trezorové politice tehdejšího režimu tyhle filmy patrně nikdy nespatřím. Byl jsem ale šťastný, že jsem si o nich mohl aspoň přečíst, prohlédnout si pár fotek a s nabytými znalostmi jsem pak mohl okouzlovat spolužačky.

Nedělní miniglosy č.156

V minulém týdnu došlo na burzách k poklesu akcií pohřebních firem, což je podle investičních odborníků a meteorologů dáno především dlouhodobým zhoršením rozptylových podmínek.

-----------------------

Po uzákonění přímé volby prezidenta učinili čeští poslanci i další odvážný krok na cestě k přímé demokracii a odstranili ze školních osnov matematiky nepřímou úměru.

 

Mlčenlivý únor

Mlčení vzalo mi rým

úsměvem široširým

bez jediného kazu.

Zjevení únorová

mlčení snadno schová.

Tak ticho vládne mrazu.

Mlčí teď písně tklivé,

moře je mlčenlivé,

bez snů a beze stesku.

Nemluvný rybář k ránu

z Tichého oceánu

vylovil Tichou tresku.

Ticho jde na výzvědy;

na řece mlčí ledy,

co berou jezy ztečí.

Únor se boří v sněhu,

dostává do oběhu

ticho, které prý léčí.

Omerta vládne světu,

promlčí každou větu;

únor mi krade snění.

Krádež a zpronevěra!

Podal jsem na něj včera

dvě trestní oznámení.

I když se únor vleče,

snad ticho slov i vztahů

do jara nepřeteče.

Soudní dvůr bez průtahů

oznámil nález cenný:

Únor je promlčený!

Ticho se proměnilo

ve dne a taky v noci

v lehké šumění deště.

Naděje trochu zbylo:

Rozsudek třeba ještě

nenabyl právní moci! :-)

Nenápadný půvab buržoazie

Umíte rozeznat sen od skutečnosti? Schválně jestli se vám to podaří v už, myslím, klasickém Buňuelově filmu o skupince přátel z tzv. lepší společnosti, kteří by spolu velmi rádi povečeřeli, ale stále jim tento prostinký plán cosi hatí. Jako kdyby se všechny škodolibé síly spikly proti jejich úmyslu: Jedna překážka za druhou se jim staví do cesty k vysněnému společnému jídlu, ať už je to tryzna za právě zesnulého majitele restaurace, oplakávaného zaměstnanci ve vedlejší místnosti, vojenské manévry v okolí přepychového sídla, jehož obyvatelům už nezbývá pár pěťáků na zahradníka,nebo zákrok policie. A tak přátelé zabíjejí čas plkáním, to když už nepomáhá, snad aspoň většinou neubližuje.

Zpočátku se děj zdá být poměrně realistický, byť občas poněkud absurdní, ale realita je postupně obkličována snem, zpočátku pouze v podobě vyprávění, ale celý děj se postupně do snu noří stále hlouběji, sny jednotlivých postav se dokonce vzájemně proplétají a divák postupně ztrácí přehled, což - jak věřím - slouží dodnes k pobavení již dávno zesnulého velikána filmové režie. A přiznávám, že i já se při sledování tohoto filmu dobře bavím, viděl jsem ho asi už popáté a zdá se mi být čím dál zajímavější a zábavnější. Humor je ale třeba hledat pod povrchem, nejde samozřejmě o žádnou prvoplánovou řachandu, u které by člověk padal smíchy z křesla.

 

O osobních významných dnech

Pozn.: Publikaci dnešního článku jsem si vzhledem k tématu dovolil načasovat. Ve skutečnosti byl tento text napsán už včera večer. Snad mu toto malé zpoždění neubere na aktuálnosti a snad se na něm nešťastně nepodepíše skutečnost, že bylo shodou okolností právě třináctého :-).

Když se podíváme do kalendáře, hemží se to tam různými svátky a významnými dny. Ano, je to příjemné, pokud z toho kouká i volný den, ale ruku na srdce - jsou to právě ty události, které bychom si připomínali, kdyby to záleželo na nás? Hned s Novým rokem mám docela problém, pokud si ho dám - podobně jako oficiální tvůrci kalendáře - do souvislosti se vznikem České republiky. Takový významný den třeba mně osobně není úplně po chuti, protože v tomto případě vznik přicházel ruku v ruce se zánikem, což sice na světě tak většinou bývá, ale nemusí to ještě vždycky znamenat důvod k oslavě. Na druhou stranu přiznávám, že jsem po silvestru ochoten oslavit klidně i výročí bitvy u Kamenné Lhoty, jen když nemusím na Nový rok do práce!

 

Nedělní miniglosy č.155

Čeští poslanci si po dvaceti letech poctivé přípravy optimálního znění právních předpisů konečně zrušili zákonem danou doživotní imunitu. Jako částečnou kompenzaci budou každý měsíc čerpat částku 35 000 Kč na vitaminové přípravky a parlamentní funkcionáři budou navíc fasovat funkční prádlo.

-----------------------

Nejlepší sportovní krtci z celého světa se sjeli na Vysočinu, kde se o víkendu konala tradiční soutěž O zlaté lízátko. "Je tu k vidění skutečně světová extratřída," pochvaloval si účast předseda organizačního výboru "a jsme moc rádi, že má naše soutěž i nadále své místo v kolotoči Světového poháru. Škoda jen, že počasí českým reprezentantům tentokrát moc nepřálo a zvýhodnilo reprezentanty ze Skandinávie, Kanady a také sibiřské účastníky, kteří mají přece jen výrazně větší zkušenosti z permafrostu."

 

Andělská disputace

Loňské výhry v novém roce mizí,

ale prosím, neděste mě krizí!

Říkám otevřeně

(a kaju se denně):

Nikdy nebyla mi cizí

drobná pochybení lidská;

tak po šestém pivu

potom není divu,

že mám i vidění scholastická.

Můj anděl v nich tančí dál své piruety

odhodláním a únorem zkřehlý

na špičce gramofonové jehly

v kupce sena

posolené květy,

dál mlčenlivý

a skrytý cizím

i mým

očím.

Upřený pohled hrdé duše

a nevyčíslitelná sběratelská cena.

Takové stvoření jen tak nezotročím!

Andělé jsou bytosti neposedné,

diskutovat tak můžeme věčně:

Je jich na té špičce nekonečně

nebo jenom počet blízký jedné?

Zamrzlá Berounka

Voda v Berounce je v Dobřichovicích za normálních okolností docela rychlá a dost dlouho jí trvá, než ji okolní mráz znehybní. Leč - letošní vlna (malých českých) sibiřských mrazů je silná a vytrvalá. Řeka se nejdřív zaplnila plujícími krami a ledovými chuchvalci a trochu jednolitého ledu bylo jen při březích. V noci z pátku na sobotu se ale obrnila poctivým ledovým krunýřem, který měl v sobě jen několik průhledů do vodního proudu, postupně přecházejícího do ilegality. Berounka ztuhla a po dlouhé době propojila oba své břehy napohled pevnou cestou.

V sobotu odpoledne jsem z lávky právě obdivoval výtvarnou rozmanitost říčního ledu, když se ledová masa dala do pomalého ale nezastavitelného pohybu. obrovská energie unášených ker si prorážela cestu jako atomový ledoborec a na místech střetu tlaků s protitlaky vznikaly čerstvě vyvrásněné ledové bariéry a hory. Led, který se neudržel v hlavním proudu, byl nemilosrdně vyvrhován na břeh a vzrostlé keře pro něj nebyly žádnou velkou překážkou.

 

Nedělní miniglosy č.154

Jedna z nejvýznamnějších společností zabývajících se průzkumy trhu po dlouhém, náročném a velmi nákladném průzkumu ve všech vrstvách české společnosti zjistila, že rodiny, které mají více půjček než úspor, trpí finančními problémy častěji než rodiny, ve kterých úspory převažují. Převratnost tohoto objevu řadí odborníci hned za nedávné revoluční zjištění téhož výzkumného týmu, který poprvé v historii vědeckými statistickými metodami s velkou pravděpodobností odhadl, kolikrát zmokneme, nebude-li pršet.

-----------------------

Hygienici prokázali, že voda vytékající z českých vodovodů obsahuje řadu známých léků, např. ibuprofen. "Naštěstí jsou dávky minimální a prakticky neměřitelné, takže se dá říci, že voda z kohoutku je mnohačetné a nesporně mimořádně účinné homeopatikum," řekl nám vedoucí výzkumného týmu. Tuto skutečnost už ostatně většina českých vodárenských společností začala zahrnovat do ceny vodného a počítá se i s tím, že za každé použití léčivé vody se bude vybírat standardní třicetikorunový zdravotnický poplatek.

 

Spáleniště

Přiznávám, opakovaně nemívám rád měsíc leden. Nevím, čím si to tenhle měsíc zasloužil, vlastně mi nikdy nic špatného neprovedl a naopak mi občas do cesty přihrál i zajímavou událost, možná jen jako úplatek, kterým by si mohl vylepšit svůj celkově dost negativní profil. Možná jsem byl v některém z minulých životů (anebo jsem doposud?) medvědem, který se snaží v lednu zavrtat v polospánku co nejhlouběji do svého brlohu, aby ostatní pokud možno příliš neotravoval a nekazil jim náladu. A protože navíc souhlasím s názorem, že "lednové dny se táhnou jako žvejkačka", nemohl jsem se dočkat, až leden předá svou pomyslnou štafetu únoru. Co na tom, že únor své "předsednictví" zatím opírá o berlu Mrazilku, hlavně že je tu! A čím nejlépe přivítat naději zakletou do jen rozvážně se prodlužujících dnů, než jubilejním desátým haiku a další malou cestou "do pravěku"?

Spáleniště

Posvátné stromy

mění se darem blesku

ve světlonoše.