O aprílovém vyvádění

Na 1.duben se většinou těším. Ne, že bych patřil k takovým smíškům, kteří se každého z lidí kolem sebe pokoušejí vyvést aprílem, to období mám za sebou tak dávno, že už si nejsem jistý, jestli to byla skutečnost nebo taky jen nějaký apríl. Ale každého 1.dubna prožiju v naději, že to, co se děje kolem mne, může být jen výsledek snahy vyvést aprílem mne.

Kupříkladu kolega z práce soustrastně prohodí: "Dnes vypadáš nějak unaveně." Kterýkoli jiný den v roce bych se nad sebou musel pozastavit a říct si, že bych se sebou měl něco udělat, když na ostatní působím unaveně. Ale 1.dubna takovou poznámku házím za hlavu: Jde přece jen o žert, o snahu mne vyvést aprílem. Určitě navenek srším energií a čím víc srším, tím lépe vynikne kontrast mezi tím, co kolega říká, a jiskřivou skutečností.

 

Nebo si někdo povzdechne: "Dneska to nějak nestojí za nic!" Normálně bych takového člověka politoval, případně se k jeho obecné stížnosti na svět a jeho management přidal, ale 1.dubna se jen nahlas zasměju, vrazím stěžovateli přátelskou herdu do zad a řeknu "Dobrý vtip, jen tak dál, vlakový hrdino!"

Nebo jen někdo projde kolem a řekne směrem ke mně: "Dobrý den." A já řvu smíchy, protože to přece každý vidí, že den moc dobrý není, fouká studený vichr, padají kočky a psi, a lidi se na sebe mračí a ve spěchu do sebe strkají, aby se ještě rychleji a intenzivněji stihli připravit na velikonoční svátky. Za normálních okolností by se takové konstatování dalo brát jako nepěkná lež, ale v daných souvislostech je to prostě báječný fór. Ještěže ten apríl máme a taky kolem sebe tolik vtipných lidí, kteří nás jím umějí vyvést!

Pak si jdu koupit noviny. Jo, panečku, novináři - to jsou teprve kabrňáci a skvělí vyvaděči! Píšou každý den o tolika strašných věcech, že kdyby jen polovina z nich měla být jen z poloviny pravda, člověk by musel žít v permanentním strachu ze všeho a ze všech kolem sebe i v sobě. Ale je apríl a já čtu dnes noviny od začátku do konce s velikou chutí, protože je neuvěřitelné, co všechno si ti redaktoři dokážou vymyslet za zprávy - určitě jen proto, aby mne a vůbec všechny své dosud nevyvedené čtenáře úspěšně vyvedli aprílem. Totéž v rádiu i v televizi, o internetu ani nemluvím.

Dubnové ulice jsou vyzdobeny obrazy nejlepších mistrů aprílových žertů - zdejších politiků. Je vůbec pozoruhodné, kolik jsou politické strany ochotny vynaložit úsilí a peněz, aby pro obyčejný, věčně zachmuřený lid připravily opravdu dobrý aprílový žert, a jak jsou v tom - na rozdíl od všech závažnějších sdělení - úspěšné. Když vidím, jak všudypřítomné dvourozměrné alter ego Jiřího Paroubka slibuje všechno všem a navíc ještě zatočit se státním dluhem, neumím si představit, kdo by mohl tento absolutní rekord v aprílovém sportu překonat.

Známý hlas mi do telefonu říká špatnou zprávu, úřednice, prodavač i řidič autobusu si na mně vylijí svoji týdny hromaděnou žluč, horoskop mi naznačí všechny ty hrůzy, které mne čekají v následujících dnech. Ale dnešní špatné zprávy se nepočítají, protože je přece apríl a všechno ošklivé a bezcenné kamení se dnes proměňuje v roztomile veselé drahokamy a perly. Ano, připouštím, kdyby mi dnes někdo chtěl zákeřně namluvit, že mne má rád nebo že mi ze srdce přeje všechno nejlepší, to bych nejspíš posmutněl; takhle vyváděný jsem o aprílu nerad a možná bych se i vztekal a vyváděl. Ale naštěstí nic takového nepřichází, já se tak mohu radovat z každé aprílové drobnosti a navíc ještě o tom všem můžu napsat článek.

Jenže - publikační nástroj v mém blogu mi jako poslední dobou už tolikrát říká: Nic takového, holoubku, dnes, 1.dubna, nic publikovat nebudeš. A postará se o to, aby se mi ani jedinkrát z padesáti pokusů nepodařilo přihlásit. Normálně by mne možná taková věc rozčílila. Ale na apríla? To se mohu maximálně cítit trochu vyvedeně, ale ve skutečnosti jsem potěšen, že někomu stojím za úsilí věnovat mi speciální aprílový šprým. A třeba si něco z toho aprílového potěšení a povznesených dojmů přenesu i do ostatních dnů a já budu mít - stejně jako 1.dubna - už vždycky pocit, že špatné zprávy jsou špatné jen naoko a na povrchu, a když proniknete dovnitř, narazíte na pevný a pozitivní aprílový základ.

Zdá se vám to jako příliš optimistický závěr? Tak nezapomeňte, že jde o článek psaný na apríla, přestaňte se konečně bránit a nechte se taky aspoň jednou pořádně vyvést.