Co zbylo z pána v klobouku?

Já vím, tenhle žánr moc často nefotím. Nejde ani o dlouhou expozici ani o snímání během pohybu fotoaparátu, s architekturou to moc společného nemá, není to ani krajinka s výraznou oblačností či makro, nepoužil jsem dokonce ani žádný ze svých oblíbených filtrů. Vlastně ani nevím, jak takový žánr správně pojmenovat. Nešlo ale ten nenápadný výjev před šatnou v nejstarší budově Sokola českého (na rohu Žitné a Sokolské ulice na Novém Městě) ignorovat a projít okolo bez povšimnutí: Na to byl nabízející se příběh příliš hororový, módní doplňky příliš kontrastní, tygři (ve skutečnosti mladí sokolíci) příliš zákonem chránění a kompozice záběru příliš diagonální :-).  

 

 

Nebojte, majiteli klobouku a zavazadla se nakonec nic strašného nestalo. Naopak, byl po předposlední novoměstské vycházce s Pražskými domy (ano, v únoru nám mnohaleté a důkladné poznávání Nového Města podle čísel popisných definitivně končí, dále budeme pokračovat v březnu zase od jedničky, tentokrát na Vyšehradě) v dobrém rozmaru a už půlhodinku po skončení "sokolské" vycházky už jsme spolu s dalšími několika přáteli řešili obvyklé problémy historického, kulturního a uměleckého všehomíra v naší oblíbené hospůdce v Soukenické ulici.

Vypadá to, že tygři tentokrát zůstali o hladu, tak jestli půjdete v dohledné době cvičit do Sokola, buďte na sebe opatrní nejen na koni našíř či na kolovadle, ale radši už při vstupu do šatny. 

P.S.: Schválně, jak byste tuhle fotku pojmenovali, aby to byl název podle vašeho gusta?