Exploze budou!!

Když jsem se loni na podzim v Plzni domluvil na možnosti vystavit svoje fotky v jedné z tamějších bank, domníval jsem se, že pořadatel bude mít nějaké svoje představy, jak by výstava měla být udělaná, aby se mu podařilo naplnit konkrétní marketingové záměry. Zjistil jsem ovšem, že banka mi chce ponechat úplnou volnost; dostal jsem prostě termín, popis prostoru, který můžu využít, a to bylo vše. I když mám samozřejmě svobodu v rozhodování rád, jsou okamžiky, kdy bych nějaký počáteční impuls nebo aspoň nástin základních mantinelů docela uvítal - jednak jako dobrý základ pro přemýšlení (asi jako když se tady na blogu určí "téma týdne"), jednak jako důkaz, že i pořadatel má nějaké svoje vize, které cílevědomě naplňuje. Žádný impuls ale nepřišel. Udělej si výstavu, jakou chceš, dozvěděl jsem se. To je samozřejmě skvělé, dostat takovou důvěru. Aspoň tedy na první pohled.

Mám zkušenost, že když někdo poskytne vystavujícímu podobnou volnost, nemusí to vždy vést k výsledku, se kterým jsou všichni spokojeni. Může se totiž stát, že pořadatel se pak podívá na to, s čím nakonec autor přišel, na pořadatelském čele naskočí přemýšlivá vráska a zazní nelítostný verdikt: Takhle jsme si to tedy nepředstavovali! Samozřejmě, volnost máš naprostou, to pořád platí, ale ten výsledek by měl být trochu jiný, takový... vždyť víš, co myslíme, že? Jednu výstavu,

z níž pár dní před zahájením sešlo kvůli rozdílným představám, které ale nezazněly zřetelně a včas, už jsem zažil a zbyla mi z ní dvacítka výstavních zvětšenin, které mě stály spoustu času a taky něco peněz. Jak by řekl vodník Čochtan: "Ještě je mám schovaný!"

Jal jsem se tedy přemýšlet nad základním konceptem. Výhodou bezesporu je, že jde o mou první výstavu v Plzni, kde mám jako emeritní Plzeňák dost známých, kteří ještě nikdy moje fotky naživo neviděli (což se dá předpokládat i o většině běžných návštěvníků tamní banky), můžu si tedy dovolit použít i fotografie už dříve vystavené. Na druhou stranu jsem musel vzít v potaz, že se plzeňská výstava bude o pár dní překrývat s předcházející výstavou v Divadle Horní Počernice (těch "pár dní" překryvu nakonec koronavirus proměnil téměř v souběh obou akcí, ale to tenkrát ještě nikdo nemohl vědět), takže musím připravit dva úplně odlišné soubory fotek. Když jsem si dal dohromady pár obrázků, které bych chtěl v Plzni ukázat, vyšlo mi, že jsou na nich zobrazené hlavně vodní proudy, odrazy na vodní hladině a taky rozpínavý efekt vznikající expozicí během zoomování (alias moje oblíbená staňkovská Kouzelná zahrada). Po nějaké době z toho vykrystalizoval celkem dynamický návrh názvu Exploze, reflexe a víry. Obsahově i "rytmicky" asi výstižné, ale umím si představit, že takový název může aktivovat hned několik výše zmíněných přemýšlivých vrásek.

"Exploze? Člověče, vždyť budete v bance! Co by tomu řekli bezpečáci? Reflexe a víry - no budiž, ale o explozích se vůbec nebudeme bavit!" Ano, když jsem pořadateli oznamoval, jak hodlám výstavu pojmenovat, čekal jsem určité komplikace, a protože mám rád věci promyšlené na víc tahů dopředu, měl jsem v záloze připravených asi pět alternativ, kterými bych případnou přemýšlivou vrásku vyhladil, jako to umí aloe vera. Ale nikdo žádné námitky neměl, tak jsem byl spokojený a o alternativách jsem přestal uvažovat. Postupně jsem pro výstavu připravil 28 fotografií, které se do toho konceptu hodí, jednu z nich jsem pro výstavu vybral jako profilovou a zaslal jsem ji pořadateli k zabudování do informačních materiálů. Povolená exploze v bance - komu se to poštěstí? Ale ne nadarmo se říká: Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil. Předevčírem přišly z banky připravené návrhy materiálů a po explozích v názvu v nich nebylo ani stopy! A nejen po explozích; marně jsem hledal i reflexe a víry. Nu, pokud jde o víry, ty dostaly ve víru doby virové až netušený kontext, ale čím se proboha provinily nevinné reflexe? Na návrhu plakátu po původním nápadu nezbylo zhola nic, ale skvěl se tam překvapivý nový název výstavy: Modlitba stromů. Ne, že by to bylo špatné, ale přece jen - brizance původních explozí to ani zdaleka nedosahuje.

Nepopírám, byl jsem zaskočený. Jen těžko budu vysvětlovat, co mají obrazy říčního proudění společného se stromy. A to ještě budu rád, že si plzeňští věřící nevezmou příklad zpoza oceánu a nevyjdou na protest proti zneužití dobrého jména modlitby do plzeňských ulic převracet auta a rabovat obchody. Hned na příští dopoledne jsem měl naštěstí domluvenou schůzku na místě konání výstavy, takže jsem doufal, že se věc nějak vyřeší, ale pro jistotu jsem si oživil všechny předem připravené alternativní názvy výstavy a ještě několik nových jsem cestou vymyslel. Štěstí prý přeje připraveným.

Nebudu vás napínat. Ukázalo se, že šlo jen o nedorozumění: Člověk, který návrh plakátu připravoval, původní název výstavy už dávno zapomněl, tak pro návrh použil název souboru s ilustrační fotkou, která se jmenuje Modlitba stromu. Exploze - zůstávají-li uvězněny ve dvou rozměrech výstavních fotografií - nadále nikomu nevadí, a mohu si jich v názvu expozice užít do sytosti. A opět se - jako už mnohokrát dříve - jen potvrdilo, že člověk by si neměl vytvářet zbytečné domněnky, protože vynaložený čas se dá využít lépe.

Všechny zájemce, kteří se na výstavu chtějí zajít podívat, tedy mohu uklidnit: Exploze budou!! A s nimi i - od začátku zcela nevinné - reflexe a víry. Výstava začne vernisáží v pondělí 29. června a poběží až do 10. srpna, přístupná bude v otevírací době pobočky (pozor, na víkendy tedy nespoléhejte). A proč sem dávám jen svůj soukromý laicky vyhotovený plakátek bez výsostných znaků pořádající banky? Inu je tomu tak proto, že na oficiální podobě plakátku prý ještě grafici pracují.

Jen jestli se to bezpečákům během pátku ještě nerozleželo. Neříkej hop... :-)

P.S.: Pokud někdo ze zdejších milých čtenářů bude chtít přijít na vernisáž, prosím, napište mi to do komentářů nebo mailem na mou adresu pvapenik@centrum.cz. Moc rád vás na svatého Petra a Pavla večer v Plzni uvidím :-). V následujících dnech ještě budu posílat informace mailem, doufám, že už s finální a ne prozatímní podobou pozvánky.