Stránky

neděle 23. prosince 2018

Procházka po Malé Straně a Voňavá vánoční tanka

Jak jsem předem ohlásil, tuto i příští neděli má redakce Nedělních miniglos vánoční a novoroční prázdniny, takže se můžeme věnovat jinému tématu než tradičnímu glosování společenských a politických událostí. Místní stálí čtenáři dobře vědí, že 22.prosince už od roku 2010 slavím své "volitelné narozeniny", které si připomínám fotografickou procházkou po Malé Straně, místě, na kterém jsem se tehdy "narodil" do úplně nového, po všech stranách převráceného života, který mi za pouhých osm roků přinesl tolik různorodých zážitků, jako nestihl předchozí mnohem delší čas.

Tentokrát jsem na Malou Stranu dorazil už kolem půl páté odpoledne a protože bylo - s výjimkou občasných přeháněk - docela příjatelné počasí, vydržel jsem se tudy procházet a občas i fotit až do noci (domů jsem dorazil až kolem půlnoci). Dnes ukážu pouze malou fotoochutnávku, protože hlavním bodem dnešního příspěvku je vánoční přání v podobě haiku, tedy dnes je to přesněji řečeno "tanka", která je oproti haiku o něco delší, ale také má pevně danou slabičnou strukturu (5-7-5-7-7). Ale po Vánocích se k fotkám z malostranských toulek vrátím, protože si myslím, že to docela stojí za to.
 
U Panny Marie pod řetězem mě překvapil stánek s vánočním punčem; spojení krátkodobé světelné reklamy s gotickým obloukem a maltézským křížem mě zaujalo, tak jsem ho fotil tak dlouho, až jsem si prostě musel jeden punč koupit, tím spíš, když utržené peníze šly na charitu. I když na Malé Straně včera nebyla žádná sibiř, zahřál dokonale! :-)



Zkusil jsem mimo jiné fotit i přímo zpod oblouku Karlova mostu, aby dobře vynikla jeho majestátnost. Použil jsem ovšem jen krátký expoziční čas, protože jsem spěchal ke svým milým známým z domu na Kampě, o jehož krásně opečovávaném balkónku už jsem na blogu několikrát psal.



Stejně jako loni jsem při své předvánoční procházce mohl zapálit světlo ve dvou krajních lampičkách (prostřední lucerna má světlo elektrické), což je pro mě vždycky před Vánoci velká čest a radost. Dostat ale do záběru všechny tři lampičky, to je vždycky úkol ne nepodobný stavění vejce na špičku. Je zapotřebí mít objektiv s extrémně krátkým ohniskem, nedá se poodstoupit jinam než do malých půdních dvířek, takže se dá fotit jen trochu zespodu a při záběru vzhůru se na obrázku klasicky "kácejí linie", o nějakém ladění kompozice se prakticky nedá mluvit, protože možnosti jsou velmi omezené, a ještě je třeba fotit na vysokou clonu, aby bylo aspoň trochu vidět i krásné pozadí s Pražským hradem, takže se musí do malých dvířek vtěsnat i stativ. Výsledek je tak kompromisem všech zmíněných vlivů.



Když do záběru nepotřebujete vtěsnat všechny tři lampičky, možnosti se samozřejmě výrazně rozšíří. Následující fotka vyžadovala kvůli nutné velké hloubce ostrosti hodně vysoké clonové číslo, takže jsem si musel na balkónku postavit stativ. Jak už jsem kdysi v souvislosti s tímto místem psal a na vlastní kůži měl možnost několikrát pocítit, focení z balkónku vedle Karlova mostu je docela stresující pro ty, co jako já rádi fotí v klidu a o samotě a při focení se zrovna netetelí radostí z pozornosti davů turistů :-).



Z balkónku jsem si vyhlédl místo přímo pod mostem, kde se dal ochutnat dobrý svařák a bylo možné se ohřát u příjemně žhnoucího ohně v železném koši.



Poslední dnešní fotka je opět od Karlova mostu, tentokrát už udělaná v klidu s dost dlouhou expozicí, aby se trochu vyhladila větrem čeřená hladina řeky, ale na druhou stranu zase ne přetaženou, aby zůstala dostatečně viditelná i světelná stopa od proplouvající lodi.



Až se po Vánocích k této noční "narozeninové" procházce vrátím, uvidíte i jiná zajímavá místa Malé Strany včetně chrámu sv. Mikuláše a zdejších - i v tom největším předvánočním turistickém frmolu skoro prázdných - starodávných uliček.

Ale teď už opustíme malostranské uličky a vlhkou chladnou vůni prosincové Vltavy a soustředíme se na vůni a atmosféru Vánoc. Čtvrtá zapálená svíčka na adventním věnci prozrazuje, že je poslední adventní neděle, předvečer Štědrého dne, tak kdy už jindy? Už to u vás příjemně vánočně voní? U mě tedy jo, františky a purpurou jsem zásobený tak, že mi (na rozdíl od skrovných potravinových zásob) vydrží nejmíň do Tří králů skoro v nepřetržitém provozu :-).


Voňavá vánoční tanka


Ke svaté zemi

srdce se pootočí.

Přivírám oči:

S františkem rozpáleným

voníš mi Vánocemi.


Přeji vám všem - ať už sem chodíte pravidelně, čas od času, výjimečně nebo jdete kolem jen úplnou náhodou - krásné a klidné Vánoce s úžasnou atmosférou, příjemnými vůněmi a s milými lidmi, at už budou přímo vedle vás nebo na druhém konci světa; Vánoce jsou přece všude. Tak ať Štědrý den obdaruje všechny vaše smysly právě tak, jak je vám milé a jak vám to dělá radost, protože co jiného než radost pak stojí za to posílat dál?

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.