Co všechno bych udělal, kdybych byl prezidentem

Pozn.: Volby, volby, volby... Má cenu o nich vůbec psát? Přiznávám, že jsem trochu přesycený diskusemi posledních dnů, kdy všichni řeší prezidentské volby. Zkusím tedy pohled otočit: Co bych asi tak dělal, kdybych se stal prezidentem já? Uznávám, není to moc pravděpodobné, když nekandiduji, na druhou stranu - proč si to nepředstavit a nezkusit vážné aktuální téma mnohých samozvaných politologů maličko odlehčit?

Abych si to s žádnou skupinou občanů nerozházel, přednesl bych ve funkci každý rok jak novoroční projev, tak i vánoční poselství, navíc přidám i svatováclavskou zdravici, velikonoční provolání a prvomájovou filipiku. To vše v červnu, aby na mne u toho bylo dlouho vidět.

Najal bych si recitátora na profesionální přednes mých projevů, protože budou tak skvěle napsané, že já jako jejich autor bych se z jejich dokonalosti při přednesu samým dojetím rozplakal.

Na svou první zahraniční návštěvu bych jel do Karlových Varů, aby ta změna z východní orientace zpět na západní nebyla tak náhlá.

 

Aby bylo vidět, že vyznávám skutečnou genderovou rovnost, kromě trenýrek bych nad Hradem nechal vyvěsit i podprsenku.

Všichni občané by samozřejmě dostávali do svých schránek kromě dostatku slevových letáků i Nedělní miniglosy zdarma.

Okamžitě bych zrušil ponižující bezpečnostní prohlídky u vstupů na Hrad. Do hradních prostor bych kvůli bezpečnosti pro jistotu vůbec nikoho nepouštěl. Nejlépe včetně sebe.

Své proslulé vizionářství bych potvrdil návrhem velkolepého plánu výstavby umělého kanálu Radbuza - Eufrat - Indigirka.

Aby bylo vidět, že nechci mít nic společného s černobílým světem, premiérem bych jmenoval toho, kdo mi nepřinese 101 dalmatinů ale 101 poslaneckých podpisů.

Nechal bych na Hradě úředně roztavit Zlatou uličku, abychom mohli cenným kovem opět vypodložit českou měnu.

Ve svém úřadu bych byl úsporný z pohledu nákladů a slibuji, že bych opakovaně obrátil dvakrát každou korunu, i když z toho historici pečující o korunovační klenoty nejsou zrovna nadšeni.

Aby bylo vidět, že jsem odpustil i těm, vůči kterým jsem byl před svým nástupem do funkce kritický, rád poskytnu bývalému hradnímu mluvčímu prostorné ubytování zdarma přímo na Hradě. Dokonce jsem ochoten mu přispět na housle a přejmenovat oficiálně Daliborku na Jiřičku.

Pro své přátele bych založil novou kategorii státního vyznamenání "Za zásluhy o pozitivní blogové komentáře".

Do svého prezidentského odkazu bych pro jistotu jasně naformuloval, které letiště bych si přál po sobě nechat pojmenovat, aby to mezi nás prezidenty nevneslo zárodky vzájemné nevraživosti.

Čas od času bych hrozil rozpuštěním Poslanecké sněmovny, abych povzbuzoval prosperitu chemických firem vyrábějících lučavku královskou.

Koupil bych si nějakou opravdu pěknou šachovou soupravu, aby měl stát reprezentativní a přitom nenápadnou první dámu.

Na poštovní známce by ze mne byl takový fešák, že při nalepování ukápne vlivem pavlovského reflexu nejedna slina. Kdoví, možná dokonce přiletí i z větší dálky.

Už se těším, jak budu povyšovat generály. Škoda, že na povyšování nedorazí generál Laudon, kterého jsem chtěl už dávno poznat, ale napsal mi, že bohužel nemá čas, protože právě jede přes vesnici.

Na svou první vojenskou přehlídku plánuji napochodovat monty pythonovskou "švihlou chůzí", což je asi jediná možnost, jak v celosvětovém počtu shlédnutí na youtube překonat pero ukradené jedním z mých vážených předchůdců.

Ve školních třídách budu svrchu ze zdi bedlivě sledovat, jestli někdo neopisuje, ale protože musím držet se svým lidem, slibuji, že nikoho neprásknu.

Jako vrchní velitel ozbrojených sil musím co nejdřív zjistit, jak takové ozbrojené silo vypadá a jak se mu velí.

Rozhodně se musím co nejdříve vyfotit s Jiřinou Bohdalovou, protože to je pro nás prezidenty už taková pěkná tradice.

Vidíte, vidíte... Važte si skutečných kandidátů a nestěžujte si, že v prezidentských volbách nemáte z čeho vybírat. Jak je z dnešního článku patrné, mohlo by to být i o dost horší :-). Přeji krásný víkend a u volební urny pevnou ruku.