Beránčí

Je to jen pár dní, kdy jsme o Velikonocích oslavovali vzkříšení jednoho celosvětově velmi proslulého "beránka". Přiznávám se ale k tomu, že osobně mám mnohem větší radost z jiného, prozatím o dost méně známého, ale o nic méně zázračného beránka, pro kterého je moje dnešní "miniatura". Původně byla básnička o dost delší, propracovanější a s několika vzájemně se prolínajícími motivy, docela vymazlená, ale pak jsem si ji po sobě přečetl a musel jsem se sám sobě vysmát. Začal jsem znovu a nakonec je z básničky něco úplně jiného, jen pár slov, textík kratší, lehčí a jednodušší, prostě miniaturka. To by mi beránek nejspíš na dálku svými kopýtky moc nezatleskal, kdybych z maličkého a odlehčeného jarního přání pro něj udělal těžkotonážní komplikovaný epos! :-)

Beránčí

Nádherný den

s krásnou novou

první svíčkou

na svíčkovou

Usměvavé

jiskry v očku

v těle žádnou

streptokočku

Hodně místa

na polibky

a nejmíň tři

zlaté rybky

Nejhezčí z nich

vše ti poví

beránku náš

aprílový :-)

Jako obyčejně přidávám k "miniatuře" něco rozsáhlejšího jako dobře uleželý bonus. Dnes nepůjde v pravém slova smyslu o cestu do blogového pravěku, ale minimálně středověk je to určitě. Ve čtyři roky staré povídce O ztracené víle se dozvíte, že není nic neobvyklého potkat opravdové víly třeba na tramvajové zastávce. A co teprve, když se taková víla ocitne na policejní stanici!