Mikuláš ve zlaté Praze

K mikulášskému večeru ve velkoměstě patří někdy i velmi zajímavé výjevy: Čerti, Mikulášové i andělé bývají pozdě večer často v ne zcela křepkém stavu, je možné vidět čerta v objetí s andělem i dva anděly podpírající nejistě kráčejícího Mikuláše. Měl jsem pár veršů zapsaných (a možná i někde použitých) z dřívějška, laděné byly spíš do grotesky. Ale pak jsem se prošel kolem pár pražských bezdomovců a nějak se mi obě témata spojila do úplně jiné mikulášské imprese.

Spatřil jsem večer

docela

zfetovanýho anděla.

Jako na kolotoči

seděl tam v prachu

na schodech,

měl přerývaný rychlý dech

a nepřítomné oči.

Vyměnil křídla

za cigáro.

Přál by si kolem teplé jaro,

venku však bez bot zebe;

tak s Mikulášem

kdesi v šenku

chtěl koupit duhu za stravenku

a propil sedmé nebe.

Závidí tiše

letu ptáků.

Při ruce kostku krabicáku

a smutek skrývá

v žertu.

Andělským gestem

rychle schová

v špinavé dlani čistá slova.

Samotný v davu

čertů.