Dnes si vyzkoušíme, jaké to je, když název článku je delší než článek samotný. U haiku to ovšem není tak těžké, protože překonat rozsahem standardních sedmnáct slabik jde celkem snadno. Dnešní haiku má o dvě slabiky (nebo o pět znaků) méně než jeho střecha dlouhého názvu. Ale on ten košatý název má svůj smysl. Například upozornit vás, že - přestože je haiku psané v "ich formě", je výrazně lepší si při jeho četbě představovat skutečného zdatného krasobruslaře a nikoli mne, který sice dokáže z lecčeho vybruslit, ale zásadně nikoli s bruslemi na nohou :-).
Astronomicko - erotické haiku zdatného krasobruslaře
Kroužím poslepu
vášnivé piruety
po Mléčné dráze.
Cesta do pravěku: Při dnešní tradiční cestě do pravěku nezůstaneme jen u pasivního zobrazení textu z blogových začátků. Původní článek (myslím ostatně dokonce, že jsem vám ho kdysi již jednou při pravěké turistice nabídl), jsem totiž napsal v mírně ovíněné dada náladě při asi půlhodinovém čekání na noční vlak na pražském hlavním nádraží. Část původního textu se mi líbí dodneška, ale zbytek zdaleka ne tolik. A tak jsem si vzal příklad z faceliftu používaného běžně u automobilů a rozhodl jsem se zvětralé kousky staršího textu upravit. Jestli k lepšímu, to je samozřemě otázka, proto jsem pro srovnání nechal původní text a doplnit ho textem "faceliftovaným": Pověděla koka kole.
Jen doufám, že původní dadaistický duch zůstal aspoň trochu zachován. Přitom se ale pořád troufale domnívám, že jinak jsem celkem normální :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.