Jak se při cestování vyhnout nudě?

Přátelé se mě občas ptají, zda jezdit opakovaně na dovolenou do míst, která už znám, není tak trochu nuda. Není, samozřejmě, odpovídám. Ale znáte to, ta otázka se vám dostane pod kůži a vy sami začnete uvažovat, zda něco jako nudu opravdu nepociťujete, když by se to asi podle mínění ostatních slušelo. A tak podobně jako v dlouholetém partnerství neškodí kvůli oživení občas narušit zaběhnuté stereotypy, zauvažoval jsem, zda bych něco podobného neměl udělat ve svém dlouholetém vztahu s Lefkadou. Ale kudy do toho, když cesta letadlem je bezproblémová a celkem krátká, cestovka všechno důležité zařídí a vy jedete do míst, která už důvěrně znáte? Věřte mi nebo ne, přišel jsem na to a mohu teď každému poradit podle vlastního experimentu: Chcete narušit zaběhnutý stereotyp v cestování na dovolenou? Nechte si uletět letadlo!

Samozřejmě vůbec nepomáhá, když zmeškáte letadlo na trase, kde spoje létají každé dvě hodiny. Ale zmeškat charterový let, který vás má dopravit na celkem odlehlé a v jádru spíš vojenské letiště, navíc v zemi, která je sice podle mapy a podle politiků v Evropě, ale již podle ekonomů a lidí, kteří z nějakého důvodu nemohou létat letadly, od Evropy odděluje nemalá řada překážek - třeba moře nebo země mimo Evropskou unii, to přináší skutečnému světoběžníkovi to pravé vzrušení. Když tohle vzpružovadlo vyzkoušíte a mastňáckému přímému spoji jen zamáváte na pozdrav, otevře se před vámi konečně krásná říše cestovatelského dobrodružství, improvizace a adrenalinu. Prostě SVĚT NENUDY.

 

Je zajímavé, jak se organismus, který takovým způsobem vykolejíte, dokáže úžasně zaktivovat. Během chvilky jsem zkonstruoval asi 15 různých způsobů, jak se na Lefkadu dostat. Varianty pokrývaly široký interval míry proveditelnosti a spojeného dobrodružství, přičemž na jednom konci stála víceméně nevzrušivá varianta počkat týden na další regulérní spoj s touže cestovní kanceláří, a na druhém konci varianta přepadení letadla a jeho únos na letiště v Preveze. Někde mezi je ale široká škála dalších možností:

Dá se počkat tři dny a zkusit se vecpat do jiného charterového letu. Dá se zvolit dobrodružná cesta vlakem do Benátek, trajektem na řeckou pevninu a autobusový finiš. Dá se letět do Athén a odtud jet do hlavního města ostrova dálkovým autobusem, jenže sehnat letenku z Prahy do Athén právě na dnešek kupodivu není tak jednoduché, jako koupit lístek na vlak do Pardubic, zvlášť když do Athén se z Prahy nelétá každý den a zájemců vidět kolébku evropské civilizace je víc než dost. Našel jsem dokonce i úžasný autobusový spoj z Prahy, který se přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Makedonii dokodrcá do Athén za pouhý den a půl.

No, nebudu vás napínat. Právě sedím na letišti v Praze a čekám na odlet spoje do Athén, na který se mi nakonec podařilo sehnat letenku "ze dne na den". Když to dobře dopadne, odpoledne budu v hlavním městě a najdu-li správné autobusové nádraží, večer budu moci nasednout na vyhlídkový autobus do města Lefkada. Uvidím (za tmy, abych měl oproti běžným turistům zase něco extra) Korinth a Akarnii, vyzkouším si, jaké je to přejet po moderním mostě širokou mořskou úžinu. A když půjde i dále všechno dobře, asi o půlnoci dorazím na svůj vytoužený ostrov. Pak už mi bude chybět slabých 40 kilometrů do městečka Vassiliki (ani ne celý maratón, takže když se se zavazadly rozběhnu půlnočním ostrovem, do rána bych mohl být na místě), kde na mne jako na zatoulanou ovci (doufám) bude čekat doposud prázdný předplacený pokoj s nevydýchaným přímořským vzduchem.

Tolik moje doporučení, jak si pořídit soukromý nudozahaněč. Představte si, že zatímco já zažívám fascinující dobrodružství, ostatní rekreanti se už od včerejška nudí a otravují u svých drinků a docela obyčejně si ráchají si nohy v moři. Jen zatím nevím, čím si zpestřit další dny, kdy se dostanu do zatuchlé role obyčejného dovolenkáře.

Ale nebojte. Jak se znám, však já pro vás něco zajímavého zase vymyslím! :-)

Pozn.: Články o řeckém ostrově Lefkada najdete ve speciální rubrice Črty z Lefkady.