Infračervené obrázky ze zimní Šumavy

Již od léta jsem měl za lubem podívat se na Šumavu v zimě a pokusit se poprvé nafotit zimní infračervené fotky v mém oblíbeném kaňonu Vydry. Vůbec jsem netušil, co bude infračervené focení obnášet, a chtěl jsem tuhle metodu vyzkoušet. Dnes vám předkládám k nakouknutí desítku fotografií. Nemám jich o moc víc, protože každá fotka vyžadovala několikaminutovou expozici (od čtyř do dvanácti minut). I když se moc snažíte, při takové "kadenci" za krátký zimní den příliš fotek nenafotíte. Ještěže jsem měl možnost přenocovat přímo na Turnerově chatě asi v polovině kaňonu Vydry. Čerstvě zasněžená řeka a les tak pro mne byly přístupné již od rána až do pozdního odpoledne.

Nedělní miniglosy č.153

Karlův most a Národní divadlo byly oficiálně zabaveny v exekuci kvůli magistrátním dluhům. Obě památky byly po zákroku exekutorů odvezeny do exekučního skladu a na své místo se vrátí, až Praha doplatí svůj dluh za elektřinu ve výši 36 korun. Turisté budou mezi staroměstskou a malostranskou mosteckou věží, které prozatím zabaveny nebyly, dočasně přepravováni přes Vltavu na pramičkách, na kterých budou rovněž provozovány stánky místních obchodníků, aby nedošlo k narušení běžného turistického provozu. Program Národního divadla bude prozatím zachován, ale představení budou probíhat přímo ve skladu na okraji Prahy, přičemž po dobu nouzového režimu se oficiální dedikace slavné budovy změní na "Exekutoři sobě".
-----------------------
Ukázalo se, že Dánové, kteří v současné době předsedají Evropské unii, platí za ozvučení společných akcí asi 9x méně než Česká republika v době svého předsednictví. Tuto skutečnost česká oficiální místa připouštějí, ale zároveň poukazují na fakt, že jsme byli lépe slyšet.

 

Stefan Zweig: Netrpělivost srdce (Ungeduld des Herzens)

Čas od času dostanu od někoho zapůjčenou nějakou knihu ne proto, že bych si ji mohl přečíst, ale protože bych si ji přečíst bezpodmínečně měl. Stává se to v případech, kdy kniha skrývá něco o mně samotném, něco, co bych v ní měl - podle názoru druhých - objevit, z čeho bych se měl poučit, co bych si měl vzít ke svému "netrpělivému srdci". Většinou v takových případech se čtením nespěchám a čekám, kdy si nejen půjčující, ale kniha sama řekne o přečtení. Tentokrát to trvalo poměrně krátce, jen asi čtrnáct dní a knížka se ohlásila. Prvních pár stránek vztah mezi námi skřípal, každý jsme hráli v jiné tónině, ale pak jako kdyby přeskočila jiskra, rázem jsem se rozečetl. V ten okamžik už nejde jen tak přestat, podobně jako postavy knihy se nedokážou vzepřít a jednat proti své přirozenosti, i když by si tím moc zjednodušili a ulehčili život. Asi není úplně přirozené mít jednoduché a průzračné vztahy, i když by to snad byla idyla, po které mnozí toužíme. Knížka, kterou jsem si půjčil, o takových nejednoduchých vztazích vypráví; rozhodně není triviální a povrchní, ale jde poctivě až na dřeň lidských charakterů a emocí. Rozhodně nečekejte žádnou červenou knihovnu, i když by se to ze strohého popisu děje mohlo zdát.

 

O vlastních i cizích narozeninách

Je zajímavé, jak každý volí svůj vlastní svérázný způsob oslavy svých narozenin. Někdo je rád středem pozornosti, a neumí si tedy představit, že by své narozeniny trávil jinde než vprostřed rušného davu známých a přátel někde v klubu, kde už tak není slyšet vlastního slova, druhý nedá dopustit na večerní oslavu narozenin v nejužším kruhu své rodiny za decentní přítomnosti televizní obrazovky, třetí se naopak v narozeninový den pohrouží do nejodlehlejšího zákoutí vlastní samoty a nedočkavě vyhlíží nový den, kdy už na člověka nečeká nebezpečí v podobě neodbytných gratulantů. Někdo očekává honosné dary odpovídající svým významem a cenou faktu, že narozeniny nebývají zpravidla častěji než jednou do roka (případně podle Koziny dokonce do roka a do dne). Někdo očekává osobní dárek od srdce, někdo maličkost, která člověku cvrnkla ráno cestou do práce do nosu, někdo se naopak dárků všeho druhu děsí. Jak poznat do které skupiny z pohledu vztahu k vlastním narozeninám patří ten, koho zatím až tolik neznáte, protože s ním máte zatím jen krátkou vlastní zkušenost. Čím mu udělat radost?

 

Piruety

Někdy uvážlivě,

jindy v jednom letu,

někdy zvesela

a jindy spíše tklivě

točím vážnou, vášnivou

i plytkou piruetu

s činy i se slovy.

Zdalipak tyhle moje světy,

proměněné v piruety

někoho k tanci osloví?

Kolikrát se při tom Vesmír otočí?

Kolikrát v rotujícím spěchu

nakouknu ti

doopravdy do očí,

když dojdu k rozhodnutí

s vírem štěstí, smutku nebo zloby

pustit na tak tenký led

poetických piruet

sebe, coby

slona v porcelánu

sotva popadajícího dechu?

Ve skutečné piruetě,

v žádném slovu, verši, větě

nejde snad nic podle plánu.

Sice se z vírů hlava motá

a život není žádný med.

Svou si však vedu,

že toho medu

bylo by ještě míň

bez piruet.

Nedělní miniglosy č.152

Svou kontroverzní cestu kolem světa zakončila nejmladší mořeplavkyně v historii, šestnáctiletá Nizozemka Laura Dekkerová. Dá se ovšem předpokládat, že rekord neudrží dlouho, protože vyplout se právě chystá šestiměsíční Američan John Sailor. "John je přirozený talent," uvádějí jeho rodiče, kteří důrazně odmítají, že skutečným důvodem cesty malého Johna je jejich chorobná touha po mediálním zviditelnění. "I když ještě tak úplně neumí chodit, což ostatně v omezeném prostoru plachetnice stejně není tolik třeba, vratiplachty se umí přidržovat velmi dobře, takže bude-li mít dobrý vítr a dostane-li se do správného mořského proudu, rekordní pokus by se mohl vydařit."

-----------------------

Na podporu zimních radovánek byly Organizací spojených národů vyhlášeny na předposlední lednový víkend Mezinárodní dny sněhu. Aktivita vychází z nových předpisů mezinárodního společenství, ve kterých se nakonec podle očekávání nezmiňují sporné otázky týkající se přístupu k potravinám a pitné vodě, ale jasně zakotvují nezadatelné právo každého člověka na čerstvý sníh.

 

Skleróza

Zklamaně za sebou zavřel dveře tak prudce, až nezvykle bouchly. Jeho žena v křesle zvedla oči od časopisu a pohlédla na něho s otázkou. Opětoval její pohled omluvně a beze slov svedl bouchnutí na průvan, ač všechna okna byla zavřena a opatřena mříží proti zlodějům. Spokojena s odpovědí se vrátila k řádkům rozhovoru s jakousi právě populární osobou.

"Máš?" zeptala se instantně.

"Přes léto mají o sobotách zavřeno, mělas pravdu," musel uznat. Každé léto tomu tak bylo. A jako každý rok, i letos věřil, že tomu bude jinak.

"Každé léto je to tak. Říkala jsem ti to." Měla jako obyčejně pravdu.

"Mělas pravdu," zopakoval pro jistotu.

"Zbytečně ses těšil." Obrátila list.

"Ano, těšil jsem se."

"Můžu ti tam zajít v pondělí," ani při této nabídce se na něj nepodívala, "jestli budeš chtít."

"Těšil jsem se dneska. V pondělí budu mít jinou práci." Jako každý pracovní týden.

"Stejně bys mi neuměl dopředu říct, co chceš půjčit."

Nikdy to neuměl. Nikdy nešel do knihovny s předem vytvořeným plánem.

"Asi neuměl."

 

Nedělní miniglosy č.151

Kromě mnoha náměstí, knihoven, divadel, ulic, škol a pražského letiště by podle názorů dotázaných odborníků měla nést jméno Václava Havla na počest jeho pobytu i ruzyňská věznice.

----------------------

Na základních školách startují zápisy do prvních tříd. Protože uchazečů o místa v první třídě je znovu více než v loňském roce, a je tedy zřejmé, že na všechny děti nedostane, každého budoucího prvňáčka čeká základní zkouška zralosti. Ta sestává z rozhovoru s paní učitelkou v angličtině, zkoušky z počítačové gramotnosti, prozkoušení z oddanosti myšlence evropské integrace, a na závěr i velmi oblíbené malování čerta na stěnu, které k opravdu zralému člověku neodmyslitelně patří. "Děti, které u zkoušky zralosti neuspějí, by měly nastoupit do první třídy až za několik let, kdy by se měl počet dětí u zápisu razantně snížit," vysvětlil drobné změny ustálené praxe reformně naladěný ministr školství. "Mohou ale samozřejmě v mezidobí navštěvovat alespoň některý z vyšších ročníků, který neklade takové nároky na osobní zralost žáků jako první třída."

 

Adelheid

Jsou filmy, které se člověku vyhýbají, a v mém případě neznám lepší příklad než Adelheid, další mistrovské dílo režiséra Františka Vláčila. Zatímco Markétu Lazarovou nebo Údolí včel jsem viděl opravdu často a znal jsem i další Vláčilovy filmy, o Adelheid jsem vždycky jen četl anebo viděl jen části filmu. Neumím už teď zpětně určit důvody. Četl jsem scénář i výbornou novelu Vladimíra Kornera, četl jsem mnohé recenze, viděl jsem spoustu fotek. Ale celý film od začátku do konce jsem viděl až teď.

Je zbytečné popisovat podrobněji děj. Jednak je popis děje volně dostupný na mnoha místech webu, jednak sebelepší popis nevypovídá nic o tom, jaký film doopravdy je. Přitom je to tak prosté: Viktor a Adelheid. On veterán z Anglie, ona dcera nacistického potentáta. Období těsně po válce ještě před odsunem německých obyvatel z příhraničí. Podzim, divoká doba plná bolu, nenávist, chlad, vydrancovaný zámeček, prostřílené obrazy. Touha zaplnit prázdnotu duše. Vztah dvou lidí, kteří by se za normálních okolností asi nikdy nepotkali a kteří - přestože stojí na opačných stranách válkou navršené barikády, která leckde dodnes není úplně srovnaná se zemí - patří každý z jiného důvodu mezi poražené. Mimoběžky, kterým vždy bude něco zásadního bránit v tom, aby se jedna druhé dotkly. Může mít takový vztah aspoň přítomnost, když budoucnost zcela určitě nemá? Nebo ani přítomnost mu není souzená?

 

Přepočítávání

Noc se dnes culí do úplňku,

pyšně se zrcadlí na hladině řeky

a duše prokleté utíkají z hrnků,

propuštěné slovem, škrtem pera:

Pánbůh je naměkko, a tak napsal měkký

jedenáctý bod desatera.

Nadále proto s chutí žiji

sen s duší vlídně nepoddajnou,

ve kterém všichni hrají o Marii

divadlo na jevišti světa,

mirákl předvěký, pralegendu bájnou

anebo karty do kvarteta.

Svatá trojice houslový duet hraje

podle tradic našeho čarokraje

a mě z té hudby snad až trochu zebe.

Někdy to pěkně fouká i z osmého nebe!

Nedělní miniglosy č.150

V USA se navzdory pokračující recesi výrazně snížila nezaměstnanost, která dokonce dosáhla nejnižší úrovně za poslední tři roky. Podle statistik totiž dramaticky narostl počet ekonomických publicistů, kteří straší své čtenáře dopady ekonomické krize.

-----------------------

Se vzrůstajícím počtem otců, kteří si pořizují děti až ve zralém věku, se podle zjištění sociologů mění i některé tradiční rodinné aktivity. Bylo například zjištěno, že zatímco dříve většinou otcové vozili do tanečních své dcery, dnes je celkem běžné, že dcery vozí do tanečních své otce. Podle odborníků jde ale jen o přechodný jev, protože v budoucnu by tyto služby měly postupně přebírat dynamicky se rozvíjející pečovatelské firmy.

 

O slastech a strastech přímé volby prezidenta

Ledva Poslanecká sněmovna odsouhlasila přímou volbu prezidenta, začínají se dít věci. I když ještě zdaleka není jasné, zda Senát přímou volbu potvrdí, jako Bob a Bobek více či méně čerstvě vyskakují z klobouku další a další jména těch, kteří by se chtěli, mohli nebo měli ucházet o místo na čelní zdi všech českých školních tříd. Tu se hlásí do ryze republikánského postu tradiční aristokrat, tu zase ten, který si jistě díky znalosti statistiky dokáže spočítat pravděpodobnost svého úspěchu s přesností na dvě desetinná místa. Tady se mluví o adeptovi s dálněvýchodními předky, onde se zas připomíná, že by se mělo uvažovat o nějaké schopné ženě, nejlépe se zkušeností z parlamentních funkcí. A to se ještě támhle možná hlásí o slovo jistý velkopodnikatel s fašizující dikcí a je jen otázkou času, kdy se odhodlá přihlásit i někdo, kdo bude chtít směnit svou celebritní popularitu z bulvárně zapáchajících stránek a obrazovek za popularitu politickou.

Přiznávám se otevřeně, že nejsem velkým zastáncem přímé volby prezidenta. Nemyslím si, že taková volba přinese lepší výsledek než volba Parlamentem, a už vůbec si nemyslím, že taková volba proběhne důstojněji, i když by se po několika posledních nepřímých volbách mohlo zdát, že nedůstojněji již to nejde. Možná se pozornost občanů na nějakou dobu obrátí od reklamních víceúčelových krouhačů a univerzálních superčistících prostředků k podobně laděným kampaním na toho nejlepšího českého prezidenta, kterého když si za přemrštěnou cenu koupíte, dostanete druhého navrch zdarma a ještě postoupíte do slosování o štangli salámu. Česká náměstí a hlavní ulice se polepí známými i méně známými tvářemi, které se nás budou chtít lahodně znějícími slůvky přesvědčit, že neprohloupíme, dáme-li svůj hlas právě jim. Náhle vyretušované obličeje i charaktery si nás budou chtít zařadit právě do toho svého krysařského procesí a umím si představit, že jako lákadlo zvolí našim boltcům obzvláště libozvučné píšťaly.

 

Inventura článků z roku 2011

Samozřejmě, každý autor má radost, když se jeho články čtou. A tak mi to nedalo a nakoukl jsem do statistiky za minulý rok, abych zjistil, které články na tomto blogu četli v roce 2011 čtenáři nejčastěji. Můžu říct, že výsledky byly docela zajímavé. Dovolím si je v pár větách shrnout a využiju toto shrnutí k tomu, abych několik článků věrným a pozorným čtenářům připomněl a náhodné kolemjdoucí na ně upozornil.

K mému překvapení se stal nejčtenějším článkem roku 2011 text, který byl publikován již v roce 2009. Z této skutečnosti a z tématu článku vyplývá, že největší návštěvnost bych asi měl, kdybych vytrvale psal o českých výborných knihách, které ovšem musí být povinnou četbou. Návštěvnost je rozložena celkem pravidelně s maximem v obobí těsně před maturitami :-). O Jozově Hanuli si vloni přečetlo 339 čtenářů:

Květa Legátová: Jozova Hanule

 

Nedělní miniglosy č.149

Česká vláda rozhodla, že podobně jako ostrov Samoa přeskočí i Česká republika jeden den ze svého kalendáře, aby mohla slavit Nový rok dříve než ostatní země Evropské unie. Mezi TOP 09 a Věcmi veřejnými se zatím vedou spory, bude-li to znamenat i dřívější příchod konce světa. TOP 09 preferuje s koncem světa počkat na ostatní země, Věci veřejné jako obyčejně navrhují i v této otázce vyhlásit referendum.

-----------------------

Vzhledem k celkově negativní náladě veřejnosti by měl podle politologů prezidentský novoroční projev obsahovat hlavně pozitivní sdělení. Tuto skutečnost vítají především čeští inzerenti, protože se dá předpokládat, že se novoroční projev výrazně zkrátí, a zbyde tedy více času na reklamu.