Pátá kapitola

Obracím list!

Čtu ale znova

mně dobře známá milá slova,

která jsem slíbil přestat číst.

Už jsem to kdysi čet;

je to zas pátá kapitola

a velká literární škola

z duhových slov a vonných vět.

Jak trefit zpátky,

když první čtyři kapitoly

sežrali dávno knižní moli

a zbyly jen mezery mezi řádky?

Obracím listy

a zase čtu už mockrát čtené,

v náladě hodně povznesené

a tím co dřív zas jsem si jistý.

Listuji knihou psanou v mol

a myslím na to, co bys ráda,

až do konce se totiž skládá

ze samých pátých kapitol.

Když ale čtu si,

rázem se z molů stanou duři,

co bylo v klidu, krásně zuří,

na to, nač nesmím, vzpomenu si.

A co bych rád?

Až do konce se prolistovat

potom se mezi stránky schovat

a knížku svou ti darovat.

Pošlu ji poštou v lehkém vánku,

ponechám doma všechny zlosti,

a vahou svojí osobnosti

strhnu ti tvou poštovní schránku.