O báječném úvěru

Kdo čeká, že bude následovat nabídka speciální půjčky za úžasných splátkových podmínek, bude zklamán. Kdo čeká, že napíšu ostrý ironický šleh o tom, jak se já osobně nebo naše společnost jako celek kostrbatě potýkáme se svými dluhy, je také vedle. Zjistil jsem totiž, že výhodnost úvěru může spočívat v něčem úplně jiném. Stačí docela obyčejně zaspat.

Ráno se nechávám budit mobilem, lépe řečeno dvojicí inteligentně kooperujících mobilů. První telefon zazvoní v půl šesté. Mozek vydá rozkaz pootevřít jedno oko a s úlevou konstatuje, že to byl teprve první mobil, a tak je možné ještě skoro hodinu spát, což neprodleně udělá. Psychologický účinek je nasnadě: První zpráva dne a hned dobrá!

Druhý mobil zahlaholí těsně před půl sedmou a organismus - přestože ještě polospánkově vláčný - správně pochopí, že tentokrát už jde do tuhého. Po určitých peripetiích, jejichž detailní popis by šel výrazně nad rámec tohoto prostého textu, nakonec tělo vstane a asi hodinu a půl vykonává automaticky navyklé úkony, načež se - jde-li všechno dobře - probudí před vchodem do firmy, ve které pracuji. Jde-li ovšem všechno dobře!

 

Mobily, které na první pohled na začátku celého procesu inteligentně kooperují, totiž samy o sobě příliš inteligentní nejsou. Stačí taková drobnost, jako zapomenout před spaním aktivovat budík, a elektronická inteligence telefonu odkráčí daleko do kopru. Možná malí tištění permoníci uvnitř chytré krabičky i bez podnětu z mé strany vědí, co jsem chtěl udělat, ale opomněl jsem. Třeba je to jen jejich nepěkný zvyk plnit výhradně vyřčené příkazy a přání (kolegové muži - ruku na srdce - kam bychom to s takovým přístupem dovedli třeba u žen, které většinou dobře sledují i naši schopnost plnit přání nevyřčená a někdy i neformulovatelná), možná jde naopak o jejich škodolibost, s níž čekají na kataklyzmata, která způsobí, ač od prvopočátku dobře vědí, jak snadno by jim šlo zabránit. Ať je to, jak chce, nenařízený budík na sebe odpovědnost nevzal, alibisticky nezazvonil, a nezvonící budík se uvoluji nazvat budíkem jen s notnou dávkou sebezapření. V půl šesté se tedy první mobil neozval. Druhý mobil před půl sedmou taky ne. Dlouho poctivě střádaný spánkový deficit hrozil samovolným probuzením snad někdy kolem poledne. Naštěstí mám ale svůj výhodný úvěr!

Každého pátého v měsíci odchází z mého účtu pravidelná splátka mého báječného úvěru. Šestého ráno titěrný elektronický permoník najatý k hlídání stavu mého účtu zahlásí, že se z účtu strhly peníze na splátku a vyťuká esemesku na číslo mého mobilu. Toho mobilu, který měl zazvonit (a nezazvonil) v půl šesté. Je přesně sedm hodin, mobil zapípá a já po krátkém zvažování, proč zrovna ve středu je už v půl šesté ráno venku světlo, docházím k šokujícímu zjištění, že na všechny navyklé automatické úkony mi už zbývá jen necelá hodina.

Od té doby se ovšem začínají dít zázraky a já si připadám jako v krásném snu: Tím, že jedu do práce o dva vlaky později, potkávám úplně jiné lidi, dostávám se do jiných situací, na ulici mne neporážejí davy podmračených spěchajících, neuskakuji před zásobovacími dodávkami, ale jdu klidnými prosvětlenými ulicemi a míjím usměvavé maminky s kočárky a se psy, kteří vždy slušně štěknou na pozdrav, vlak je skoro prázdný, nejedou v něm do školy halekající žáci a ještě navíc ve vlaku potkávám mimořádně sympatickou, inteligentní a navíc nezadanou ženu, se kterou - jak se při cestě ukazuje - máme tolik, tolik společného… A to vše jen díky mému skvělému úvěru, který mne dokázal probudit v sedm! Už nikdy nechci (aspoň žádného šestého v měsíci) vstávat v žádnou jinou hodinu!

Když jsem se pak kolem půl deváté skutečně probudil, došlo mi, že jsem si před chvílí připadal jako v krásném snu zcela oprávněně. V září jsem totiž svůj báječný úvěr doplatil, a včera tak poprvé žádná splátka neodešla, takže mne dnes v sedm hodin nemohla probudit žádná esemeska, tolik strohá fakta. Realita se ukázala být stejně protivná jako každé ráno pracovního dne, lidé stejně podmračení a žáci sice jsou dávno ve škole, ale jejich halekání je stejně (i o sedm vlaků později než normálně) plný vagón, protože zrovna jedou na návštěvu do zoo a trénují na opice. Jen já jsem mnohem nervóznější než jindy, protože pracně seskládaný denní rozvrh je hned na začátku dne v troskách. Veškeré popsané zázraky včetně mimořádně sympatické, inteligentní a navíc nezadané ženy z vlaku jsou samozřejmě také jen výplodem mého krásného snu. Snu, který by se mi ovšem bez mého úžasného úvěru nikdy nedokázal zdát.

Nebyla by to skvělá reklama na výhodný úvěr? Úvěr, který přináší do vašeho života zázraky, dokonce i poté, co už jste ho splatili! A když už ne do života, tedy aspoň do snu.