O reklamním hanění

Když občas chvíli sleduji televizi, vždycky si říkám, jak by svět musel být báječný, kdyby sestával výhradně z výrobků z reklamy a kdyby tyto výrobky měly aspoň čtvrtinu vlastností, o kterých se v reklamě mluví. Dozvíte se, že díky pravidelné konzumaci určitého extrémně zdravého jogurtu se dožijete minimálně sto čtyřiceti let (škoda jen, že posledních padesát let už si nebudete pamatovat proč), že pokud se navoníte určitým deodorantem, opustí díky té vůni veškeré modelky v okruhu dvou kilometrů své miliardáře, jen aby se o vás mohly mezi sebou poprat, a že když na svou košili použijete určitý prací prášek, bude už navěky čistě bílá, i kdyby byla původně fialová.

No a teď si představte, že reklama bude pojata jinak a vy se dozvíte, že i díky jednorázové konzumaci určitého jogurtu se opakovaně pozvracíte, že pokud se navoníte určitým druhem deodorantu, modelky i miliardáře z dvoukilometrového okruhu vypudíte kvůli tomu smradu až někam za exotické moře, a vyperete-li svou košili v určitém pracím prášku, zůstane košile stejně flekatě fialová jako vyrážka, která se pod košilí objeví na vašem těle. Samozřejmě si takhle své zboží nebude hanět jeho výrobce sám, ale zaměří se na výrobky konkurence. Jenom jako takové malé varováníčko pro spotřebitele! A když si klient místo pohaněného jogurtu koupí raději ten váš, tím lépe pro vás - samozřejmě jen do té doby, než váš konkurent jasně sdělí veřejnosti, že pozvracení není zdaleka to nejhorší, co se může člověku díky konzumaci jogurtu přihodit.

 

Zdá se vám to jako nesmysl? Nebo že se to nesmí? Tak se podívejte na předvolební billboardy! Většinou se dozvíte, že ten druhý (třetí, čtvrtý…) je učiněný belzebub, který vás - upíšete-li mu ve volbách svou duši - uchvátí a navěky uvrhne v plameny pekelné, což bude taková ukrutná hrůza, že budete ještě s nostalgií vzpomínat na zvracení po jogurtu. Že jde o zloděje a tuneláře, který vás nejen podvede, okrade a zmlátí, ale nejspíš i zabije, a jistě by i znásilňoval, kdyby mu to jenom trošku šlo.

Dozvíme se, že jsme mohli mít s panem X. ráj na zemi, ale my, hlupáci, si radši zvolíme pana Y. kvůli
kterému zaplatíme za sennou rýmu 6 234 korun, 60 haléřů, za což jsme si mohli nakoupit jogurtů, vůní i pracích prášků na dvě volební období. Pan Z. zase na naše děti uvalí kletbu žebrácké hole, kterou nebude možné odčinit, ani když pak několikrát rituálně políbíme zlatovlasou princeznu zakletou do odpudivého úředníka Mezinárodního měnového fondu. A pan W. nás zase jistě uzavře do ghetta policejního státu a bude nás odposlouchávat a snímat kamerami, aby se mohl kochat z toho, jaký žijeme spokojený demokratický život. Z pánů a paní na velkoplošných obrazech jen crčí, jak na nich jejich konkurenti nenechávají nit suchou, protože co už dokáže lépe zaujmout prostý lid, když ne rozpoutaný animální strach z budoucnosti a omezení jeho domnělých práv?

Diváka musí nutně napadnout, jestli je to opravdu všechno míněno vážně. Jestli si volební šamani opravdu myslí, že se voliči proměnili v tupé nepřemýšlející stádo, schopné jedině prchat ve všeobjímající hrůze a strachu a hledat, která milující stranická náruč mu poskytne více jistoty, ochrany a bezpečí (vida další
slogan používaný pro zboží denní potřeby, které by se jistě taky pěkně vyjímalo v hanlivě pojaté reklamě). Možná ano, protože jde třeba o lidskou přirozenost, kterou i nám nevědomým přijeli na Divoký východ zvěstovat mediální věrozvěsti v amerických šik oblecích v různých klubových barvách.

Protože neexistuje žádná efektivní metoda obrany, žádný účinný protijed, asi nám nezbývá než těch pár týdnů do voleb prostě ještě vydržet, asi jako když jdete průtrží mračen ke svému domu, který je ještě daleko, ale bohužel se cestou není kam schovat. No a pak vydržet do dalších voleb…A do dalších…

Akorát se asi budeme ještě nějakou dobu cítit jako po tom jogurtu z reklamy.