O alcaponizaci politiky

Je známá věc, že když nechvalně proslulého gangstera Al Capona nemohli dostat do vězení za žádný z jeho běžných násilných zločinů - a že jich bylo požehnaně - chytili ho nakonec na krácení daně z příjmů. Nic moc ve srovnání se všemi vraždami, zlodějinou a "kmotrovskými" praktikami, ale aspoň něco. V tomto případě to nakonec bohatě stačilo, aby Al přestal být pro společnost nebezpečný. Ne, že by se zlo vymýtilo, to zůstalo, jen se reformovalo do nové podoby a nových tváří.

Když v minulém roce padala česká vláda, nebylo to pro některý z jejích zásadních politických kiksů, ale záminkou byla celkem drobná televizní intervence premiérova souputníka. Ve srovnání s některými chybnými rozhodnutími a s mnohem zásadnějšími aférami to byla celkem prkotina, ale Al Caponeho duch se musel nadýmat zadostiučiněním.

 

No a teď to vypadá na podobnou záminku i v případě (zatím stále) předsedy občanských demokratů, pana Topolánka. Že pan předseda občas rychleji mluví, než myslí, je obecně známá věc. Že ho ostatní záměrně provokují, aby z něho dostali nějaké šťavnaté vyjádření, je zřejmé. A že jim to nedá moc práce, je bohužel vidět poměrně často. Podobně třeba v kolektivních sportech stojí za to trošku popichovat a provokovat hráče, kteří jsou vznětlivější povahy a trochu "chabrus na nervy", takže se snadno nechají vytočit, zatmí se jim před očima a udělají nějakou vylomeninu bez ohledu na to, jaký dopad to bude mít na ostatní. Když vychladnou, ručkují zpátky po Ariadnině niti své pitomosti a s upřímnou lítostí obhlížejí dýmající trosky zbylé po jejich řádění. Leč hloupá slova jednou vyřčená se nedají nacpat zpět do neposedných úst a hloupé skutky jednou vykonané svým autorům posměšně strouhají mrkvičku: "Kiš, kiš, šuhaji!"

Předseda se zatím ve svém sedle na tomhle ródeu kýve ze strany na stranu obklopen těmi, kteří se nově vyrojili ze všech možných stran, protože se jim dříve nepovedlo vyhodit ho ze sedla za mnohem důležitější pochybení, a kteří si říkají, že tohle by konečně mohlo být to Alovo špatné daňové přiznání, které způsobí, že nevymáchaný Valach přestane být společnosti nebezpečný. A je jim v ten okamžik úplně lhostejné, že jde jen o záminku, za kterou prosvítá pěkná hrudka másla na jejich vlastních hlavách. Provokatéři jsou spokojeni, sami již dávno stranou dětinsky se pošťuchujícího hloučku.

Bude nám stačit, že arogantním nadutcům, zlodějům, korupčníkům a kmotrům zamezíme v dalším arogantním nadouvání, zlodějinách, korupci a kmotření tím, že jim prokážeme spáchání dopravního přestupku? Jestli ano, měl bych na pár svých favoritů schované přinejmenším nesprávné parkování.