O chřipkové Noemově arše

Jako obyčejně mne mile překvapilo, že nad životy nás, prostých lidí, někdo bdí a myslí to s námi dobře. Lépe řečeno, myslí to dobře s některými z nás, protože sérum proti prasečí alias mexické chřipce pro všechny prostě nevystačí. Je tedy třeba zvolit správný algoritmus výběru těch pravých, kteří jsou hodni přežití, aby na nich bylo možné postavit nově se utvářející civilizaci. Ti ostatní, mohlo by se zdát z novinových titulků, jsou prakticky odsouzeni k smrti.

Dobře, vezměme v úvahu tuto hollywoodskou interpretaci a dobře sledujme, co se bude dít. Je pravda, že z nedostatku jiných vražedných pandemií musíme vzít zavděk touto, i když se zdá, že tato nevěsta není ani tak krásná ani tak chytrá a ani tak bohatá, jak by si ji novináři přáli mít. Samozřejmě by se líp psalo o celosvětové epidemii černé smrti původem ze 14.století, o novém neznámém smrtícím viru měnícím lidi na mimozemšťany nebo by aspoň zase mohl někomu prchnout z laboratoře antrax, jen aby bylo o čem psát. Daly by se počítat oběti a znázorňovat je ve sloupcových grafech, nejlépe v porovnání s nějakou starší menší pandemií, aby ta dnešní nevypadala plytce. Daly by se donekonečna odhadovat skutečné příčiny (na USA a CIA by jistě nezůstala nit suchá) a čtenáři - kdyby nic jiného - aspoň k smrti vyděšení virtuální realitou, by částečně hynuli na srdeční příhody a částečně vlastní domněle vysvobozující rukou. A o tom by se zase dalo psát, protože jde o razantní nárůst počtu sebevražd ve srovnání s rokem 1946 a lid má přece svaté právo na informace.

Pomiňme tuto zanedbatelnou skutečnost a berme aktuální pandemické tance na našem dvorku jako ukázku, jak by vše mohlo probíhat, kdyby opravdu jednou došlo k nejhoršímu. Diskutuje se, zda důležitější pro zachování rodu jsou lékaři či hasiči, vojáci či politici, tedy ti, kteří budou pomáhat a chránit, no a taky samozřejmě vést. Mohli bychom si položit otázku, komu budou pomáhat a koho budou vést, když prohrávající v této mexické ruletě prostě zaniknou. Takové téma může jednou zpracovat sci-fi žánr, jisté je, že ve státě složeném především z vojáků a politiků může být docela legrace, kterou jistě hasiči ocení, a kdyby je z toho neukrotitelného smíchu rozbolelo břicho, lékaři jim ochotně pomohou.

Abych byl upřímný, docela by mne zajímalo, zda obživne dávná schopnost českých lidí sehnat nakonec vše, co není nikde k sehnání. Možná se pak ukáže, že stát sice sehnal jen půl miliónu vakcín, ale očkovaní jsou skoro všichni. Očekávám, že v některých východnějších oblastech státu dají obyvatelé přednost osvědčené tradiční vypálené medicíně. Po takových zkušenostech by ale snadno mohlo dojít k tomu, že stát nebude objednávat nic a jen občanům s náležitou pompou a naléhavostí oznámí, že se něčeho nedostává. Pak už bude jen spoléhat na vynalézavost svých oveček a jejich podnikatelského ducha. Ministr financí si bude mnout ruce, jak na to v době krize krásně vyzrál, tím spíš, že mezi čtyři ministry, které se jeví jako nezbytné v krizové situaci národu zachovat, se ministr financí nekvalifikoval, takže se na to stejně může vykašlat.

A já vzkazuji těm, kteří na seznamu vyvolených pracují kdesi v přítmí kancelářských prostor, že kdyby náhodou vytáhli z osudí (vida, až v této souvislosti si uvědomuji, že vlastně osudí s osudem asi bude mít něco společného) moje jméno, rád se té pocty vzdám ve prospěch jednoho vylosovaného novináře. Vždyť kdo jiný by v nově vzniklé civilizaci jako první rozvířil otázku, zda při přípravě seznamů vyvolených nedocházelo k nepravostem a zveřejní pikantní fotografie z plavby tou archou (nebo jachtou?) Noemovou nové doby. Vždyť i noví lidé v nové zemi budou jistě dychtiví po kvalitních informacích.

Až nová Noemova archa vypluje vstříc světlé budoucnosti, nejspíš u toho tedy nebudu a vrásek mi při tom pomyšlení věru nepřibývá. Jen, prosím, zkontrolujte, že se mezi vybrané protlačil Noe. Kdoví, jak by to s vaší lodičkou dopadlo, kdyby se ke kormidlu zase natlačili ti, kteří jsou ochotni za jakéhokoli Noa kdykoli zaskočit.