Stránky

pátek 17. července 2009

O penězích na vědu

Vše nasvědčuje tomu, že se vláda chystá ohlásit veřejnosti velkolepý objev. Možná bylo objeveno nové obrovské naleziště ropy a zemního plynu na Hodonínsku, čímž skončí energetická závislost Evropy na Rusku. Možná se potvrdí, že horniny v širokém pásu Českomoravské vrchoviny obsahují nečekané množství krásných a velkých diamantů, takže se brusičské dílny rovnou přestěhují z Antverp do Jihlavy. Zatím se to sice ještě tutlá, ale nové obrovské zdroje finančních prostředků už musí být zjevně na dohled. A za tyto zdroje si nakoupíme po světě vše, co (a koho) budeme potřebovat.

Kdyby tomu tak nebylo, musel bych si myslet, že se vláda pomátla na svém kolektivním rozumu, když se chystá postupně utlumit náklady na vědu a výzkum s jednoduchým vysvětlením, že je třeba šetřit, protože je krize. Útlum bude přitom razantní, Akademie věd ČR tak dostane za tři roky jen polovinu podpory v roce 2009. Každý z nás si to může představit úplně jednoduše: Jak se změní jeho život, když začne dostávat jen polovinu toho, co má k dispozici teď? Ale většinový občan spíš jen srozuměně pokývá hlavou a je šťastný, že Velký prst neukázal na něj, ale na výzkumníky, což jsou stejně takoví podivní lidé, kterým nikdo normální nerozumí, a je na pováženou, že na své tajuplné hrátky dodnes vůbec dostávali nějaké příspěvky, když on - díky té strašné krizi - každý den nevýslovně trpí. Kromě toho, stejně jde jen o základní výzkum, tedy o nic moc pokročilého, že?

Ve složitém státním organismu je celá řada orgánů, které všechny chtějí a potřebují pro svou existenci peníze. Není jednoduché říct, komu ubrat, když se peněz nedostává, a není to rozhodně práce k závidění. Mohlo by nám ale být určitou výstrahou, že když v rovněž docela složitém organismu lidském začne chybět kyslík, jako první to začne odnášet mozek. I bez správného fungování mozku sice ostatní části těla mohou docela dobře přežívat, jen už to potom jako celek nějak není ono.

Co si pamatuji, všechny vlády se odnepaměti zaklínají svou plnou podporou vědě a výzkumu, protože to na papíře v programovém prohlášení vypadá pěkně a progresivně a každá vláda hrdě a ochotně vystaví svou tvář paprskům pokroku a dynamiky. Koneckonců, slibem neurazíš! Jenom se nám ty sliby pořád ne a nedaří převtělit ve skutečnost. Vždycky se totiž najde někdo, koho je třeba uspokojit přednostně (rozuměj uplatit). Někdo, kdo umí víc a hlasitěji křičet, kdo nás dokáže lépe držet pod krkem a lépe vydírat. Stavaři nepostaví dálnice, zemědělci ty už postavené aspoň zablokují, železničáři nevypraví vlaky, letečtí navigátoři přestanou navigovat, lékaři léčit. Co mají přestat dělat vědci? Mají na protest přestat přemýšlet s vysvětlením, že se tak jen chtějí vyrovnat svým chlebodárcům?

Je ve společnosti standardní, že kdo platí, ten rozhoduje. Nemusí se nám to líbit, ale je to prostě tak. A tady platí vědu a základní výzkum stát, stát tedy musí rozhodovat, jak bude mít věda vykolíkované hřiště. Jestli rozhodne, že pro pěstování banánů a montování kusů, které někde jinde vymysleli a vyrobili, vědu nepotřebujeme, je to jeho právo. A jeho hloupost. Leč v demokraciích má každý právo být hloupý tak, jak uzná, i stát, alespoň tolik hloupý, kolik jsou ještě voliči ochotni snést.

Ale spíš bych od státu očekával, že se chopí kormidla a řekne: Podle širší dohody politických sil chceme ve vědě a výzkumu směřovat tam a tam, a proto se potřebujeme zaměřit na strategické vědní oblasti A. Protože nechceme opakovat některé staré chyby, potřebujeme i vědní oblasti B, aby nás před tím ochránily. A protože chceme našim občanům zajistit kvalitní život v následujících konkrétních bodech, potřebujeme ještě navíc vědní oblasti C. Oblasti D do této strategie sice nespadají, ale jsme v nich na světové špičce nebo v nich máme bohatou tradici, kterou by bylo pošetilé zpřetrhat, proto jim rovněž darujeme život. Ostatní obory - je nám líto - podporovat nebudeme, protože je z nějakých důvodů nechceme nebo nepotřebujeme. A tady jsou ony důvody, které jsme schopni a ochotni obhájit i ve veřejné a odborné diskusi. Od toho máme podle mne politiky. To by však museli být schopni vytvořit a umět prosazovat svou dlouhodobou vizi, nejen myslet na to, jak se svým voličům krátkodobě zavděčit a vlísat a všechny ostatní kolem sebe cestou jen pozurážet a zesměšnit.

Pokud by to vláda udělala podobně, byl bych první, kdo by jí zatleskal. Bylo by zřejmé, že ví co chce, proč to chce a ví, kolik je do této vize ochotna investovat. Vláda to však udělala jinak a řekla: Dáme vám míň peněz, nějak se zařiďte. Takto se podle mne chová zbabělý manažer, který utíká před tím, co je jeho hlavní role - totiž před odpovědností. Protože má odpovědnost, je manažer vybaven právem rozhodovat, proto je placen. Bez odpovědnosti pozbývá smyslu a je ho možné bez negativních důsledků pro organismus odstranit jako slepé střevo.

Myslím, že není těžké odhadnout, co udělají ti schopní a perspektivní vědci, když se připravený scénář naplní. V dnešním otevřeném světě není mnoho důvodů dlít nadále v malém zatuchlém rybníčku, když volné moře láká svými možnostmi. Dá se tedy očekávat další vlna migrace našich odborníků do zahraničí a obávám se, že kvůli takové migrační vlně nám ani ten nehloupější stát na světě víza znovu zavádět nebude. Bude si mnout ruce jako poradci (a generálové) v Šíleně smutné princezně a bude si broukat své oblíbené "…to se musí podporovat!!" A za nějakou dobu zjistíme, že odjela většina lidí ochotných tvořit a nám tu zbývá stále více lidí ochotných a uvyklých dostávat a brát. A třeba jednou - až budeme zase dávat dohromady tzv. nepolitickou vládu odborníků, protože politici nejsou právě schopni nebo ochotni vykonávat svou práci, zjistíme, že brát už není kde, dokonce ani ty odborníky. Vládu montovačů - to ano, to bychom nabídnout mohli, ale budou nám muset ty kusy ke smontování zase někde vymyslet, vyrobit a přivézt.

No a proto se mi zdá logické, že jsou v našem státě na obzoru nějaké obrovské zdroje, po kterých se mlsně otočí i šejkové z arabských emirátů. Takové drobnosti jako vědu a výzkum už pak nebudeme vůbec muset řešit, protože budeme tzv. za vodou. Kdyby tomu ovšem tak nebylo, bude situace o dost horší, protože se místo za vodou možná ocitneme přímo po krk ve vodě připomínající splašky - a to tentokrát i bez laskavého přispění klimatických změn. Třeba nám pak z vyspělého světa někdo v rámci humanitární pomoci rozvojovým zemím pošle aspoň vyřazené záchranné vesty.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.