Stránky

sobota 27. června 2009

O blahoslaveném Michaelovi

Kdyby právě pod mořskou hladinou zmizela celá Austrálie nebo byly na Hodonínsku objeveny největší zásoby ropy na světě, neměly by tyto zprávy včera v médiích šanci. Ve všech televizích, rádiích a novinách světa se rozebírá kariéra a smrt Michaela Jacksona. Aťsi umírají při povodních ve Slezsku lidi, ve srovnání s právě zemřelým popovým králem nejsou povodně dost mediálně sexy. Ostatně jsou tu poslední dobou docela často a odborníci konstatují, že budou čím dál častěji, takže jejich mediální potenciál se zřejmě vyprázdňuje. Ještě včera byly povodně hlavní zprávou dne. Ale přízeň médií je děvka prodejná.

Michael J. by o přízni a nepřízni médií mohl vyprávět, kdyby ještě mohl. Tisíce z těch, kteří ho dnes oplakávají jako legendu si ještě před nedávnem o překot kupovali noviny a časopisy, aby si mohli s příjemným mrazením v zádech přečíst, jaké všechny potíže slavný zpěvák musí překonávat: Je zcela šílený, prodělal 458 plastických operací nosu, žije na práškách a injekcích a když je v rauši, rád luxuje, je na chlapečky, každý den jezdí na vlastním kolotoči, jeho dluh dosahuje skoro takových částek jako Česká republika (což je u jednotlivce na pováženou, ale u státu celkem normální, že?). Je to tak uklidňující číst si o problémech ostatních, to se hned ty mé vlastní jeví v jiném světle!

Jednou z dosud opomíjených skutečností při studiu příčin dlouhověkosti je podle mne míra mediálního zájmu. Když se někde vyloupne stodvacetiletý stařík či stařenka, většinou se ukáže, že žijí někde na odlehlé horské samotě na Kavkaze, jediná přístupová cesta údolím je z doby nějakého dávného národnostího konfliktu zaminovaná a okolní horské štíty spolehlivě odstíní každý televizní a mobilní signál. Vyčuchají-li takového chudáka věrozvěsti médií, kteří z něj ve dne v noci loudí pro své nadržené čtenáře recepty na dlouhověkost (zajímavé: věta "Jó, holenkové, já si tu žiju tak dlouho a spokojeně, protože jsem ten váš časopis nedržel nikdy v ruce" se kupodivu nikdy do zaručeného receptu nedostane) mívá to pro něj fatální následky a brzy je třeba hledat další subjekt, protože ten předchozí umřel a tím se mediálně vyčerpal.

To ovšem určitě nebude případ velkého Michaela, tomu je možné prorokovat ještě dlouhý posmrtný mediální život. Napřed je třeba napřít pozornost na skutečnou příčinu smrti, s tím se jistě pár měsíců vydrží, leč pochybnosti zůstanou navěky, takže trh brzy zaplaví knížky typu "Úplná a nenapadnutelná Pravda o smrti MJ". Pak se znovu propere všechno špinavé a pro jistotu i čisté prádlo z jeho života. Objeví se řada "očitých svědků" a "dobře informovaných zdrojů" a na jistě zajímavé zážitky si při představě tučných honorářů vzpomenou i kdysi dětští hosté z Michaelova kolotoče. Dá se předpokládat, že podobně jako Elvise a lochnesku, i Michaela občas někdo zahlédne u pokladny v supermarketu a bude cítit jako občanskou povinnost tuto pravdu zvěstovat světu.

Počítám s tím, že vznikne řada charitativních koncertů, kde s Michaelovými písničkami a tanečními kreacemi vystoupí řada jeho kolegů z branže, kteří - jak se ukáže - vždycky Michaela obdivovali a milovali a - na rozdíl od všech ostatních - byli jeho opravdoví přátelé. No a obchody zahltí velká vlna znovuvydaných CD kompletů a rozjedou se závody o to, komu se dřív povede koupit práva na velkofilm. Na velké aukci se rozprodají za horentní sumy jeho osobní věci, v zavoskovaných butýlkách se bude rozprodávat vzduch z místnosti, kde naposled pobýval. Každý rok se ve výročí jeho narození i úmrtí budou konat poutě fanoušků do svatých "MJ" míst. Když se podívám, kolik v tomhle nově vzniklém odvětví může protéct peněz a kolik v něm může vzniknout pracovních míst, je dokonce možné, že Michaelova smrt bude mít pozitivní vliv na boj se světovou hospodářskou recesí.

Já jen doufám, že Michael sám - zbaven problémů s barvou svého obličeje, tvarem svého nosu a vůbec s materiálními projevy své osobnosti a zbaven všech upírů živících své sporně užitečné životy pouze ze životní síly druhých - bude na ten mumraj shlížet z muzikantského nebe s úsměvem a uspokojením. A za svitu úplňku odtančí svým měsíčním krokem - kam? No třeba tomu nebeskému spolku blahoslavených bohémů na zaslouženém odpočinku pořádně vyluxovat.

2 komentáře:

  1. Přiznám se, že MJ mě minul. Nikdy jsem cizojazyčné písně nevyhledávala a nezměnilo se to dodnes. Když jsem neuměla anglicky, vadilo mi, že nerozumím textu a teď, i když angličtinu do jisté míry ovládám, stejně rozumím sem tam nějaké slovo (při zpěvu). A to tedy se stává jen v práci, že bych poslouchala písně v angličtině, protože většina kolegů chce mít zapnuté rádio. Navíc nám vrchnost povolila stanici, kde mají zoufale bídnou diskotéku a někdy hrajou tu stejnou písničku i čtyřikrát během směny. :-P

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem na tom vztahu k MJ podobně. Ostatně stejně jako ke zpívané angličtině :-).

      Vymazat

Děkuji za váš komentář a těším se zase brzy na shledanou.